Design a architektura

Transgas či Parkhotel památkami? Architekti souhlasí, majitelé mají výhrady

7. duben 2017 četba na 5 minut
Lidé si prohlížejí budovy při komentované prohlídce areálu Transgasu

Lidé si prohlížejí budovy při komentované prohlídce areálu Transgasu

Foto: ČTK/Michal Kamaryt

Nejen soubor budov Transgas, ale také Parkhotel v Holešovicích by si podle odborníků zasloužil, aby byl prohlášen novou kulturní památkou. Stavby, které ještě do nedávna byly pro mnoho lidí symboly socialistické éry, jsou podle řady architektů hodny ochrany.

Unikátnost, původní interiéry a autenticita stavby. To jsou důvody, proč si holešovický Parkhotel pocházející ze 60. let 20. století podle architektů Petra Vorlíka a Kláry Brůhové z ČVUT zaslouží památkovou ochranu.

Parkhotel prošel v roce 2014 rekonstrukcí 

„V posledních letech jsme ho dávali jako vzorový příklad toho, jak se o takové stavby dobře starat. Co se týče autenticity, tak patří k nejlépe dochovaným z té doby," vysvětluje Petr Vorlík z Ústavu teorie a dějin architektury zmíněné fakulty.

FOTOGALERIE

Parkhotel Praha v Praze Holešovicích. Parkhotel Praha v Praze Holešovicích. Parkhotel Praha v Praze Holešovicích.

Parkhotel navíc měl to štěstí, že v roce 2014 prošel citlivou rekonstrukcí, kdy se do jeho interiéru vrátily některé původní prvky. Do Parkhotelu se má ale letos nastěhovat francouzský řetězec Mama Shelter, který je znám svým alternativním designem interiérů a hrozí mu výrazná vnitřní proměna.

Chránit, či nechránit poválečné budovy?

O významu staveb z druhé poloviny 20. století se hojně diskutuje především v posledních letech, kdy tyto objekty nachází docenění, zároveň ale dosluhují a vyžadují přestavby.

Naposledy diskusi rozvířil komplex tří staveb bývalého Plynárenského dispečinku Transgas, který hodlal jeho majitel zbourat a postavit na jejich místě nové domy.

Jenže podle odborníků, včetně jednoho z autorů staveb Václava Aulického, jde o perlu brutalistní éry a zaslouží si být pro příští generace zachován. Ministerstvo kultury už jednou rozhodlo Transgas do seznamu nemovitých kulturních památek nezařadit, následné odvolání projedná ve zkrácené lhůtě rozkladová komise ministra. Do konce dubna by mělo být jasno, zda bude Transgas před demolicí uchráněn a stane se památkou.

Ministerstvo kultury má na stole mezi návrhy například i obchodní dům Kotva nebo budovu Strojimportu na Vinohradské ulici. Obě stavby ze 70. let jsou podle Petra Vorlíka mimořádně cenné a bezesporu si zaslouží být chráněné.

Ochrana nové scény či budovy Centrotexu?

Poválečné stavby obhajuje i Klub za starou Prahu, historik architektury Richard Biegel zmiňuje jako horké kandidáty na památky Novou scénu Národního divadla, Centrotex od Václava Hilského na Pankráci anebo „modrý dům" od Věry Machoninové v Ječné ulici.

„Staveb z té doby je naštěstí dost. Bohužel ale zatím nenašly docenění," míní. Podivuje se i nad tím, že naposled byla poválečná stavba prohlášená za památku před deseti lety, kdy se jí stal obchodní dům Máj.

Máj stavěla zahraniční firma 

Jeho slova ale mírní památkáři. „Stavby ze 70. a 80. let jsou často velmi nekvalitně provedené. Kvalitních materiálů v té době byl nedostatek a je to na nich znát," míní ředitel Národního památkového ústavu v Praze Ondřej Šefců.

Poukazuje i na to, že Máj stavěla zahraniční firma, stejně jako Kotvu, jejíž vznik zajistila švédská stavební společnost Siab. „Obě stavby jsou vyhotovené precizně. Myslím, že Kotva má proto velkou šanci se památkou nakonec stát," dodává.

Památka svazuje ruce majitelům staveb 

Pakliže ministerstvo kultury rozhodne o památkové ochraně nějaké stavby, má poté její majitel jen málo možností, jak ji předělat a opravit. Jak poukazuje Ondřej Šefců, tyto stavby často vznikaly zadavateli na míru.

Snadnější je tedy prohlásit za památku obchodní dům, který dále slouží svému účelu, než například technickou stavbu. Například jedna z budov Transgasu vznikla přímo pro sálový počítač. Dnes už ale mohutná budova bez oken využití ztratila.

Majitelé poválečných objektů si stěžují na nákladnou údržbu

To je i častý argument současných majitelů poválečných staveb. Podle developerské společnosti HB Reavis, jež vlastní soubor staveb Trasgas, objekt své uplatnění ztratil. „Něco, co budoucnost nemá, nahradíme něčím, co budoucnost má," uvedl při setkání s obhájci zachování stavby zástupce developerské firmy Petr Herman.

Majitelé poválečných objektů si také často stěžují na nákladnou údržbu. Zbourání stavby je často pro majitele levnější než rekonstrukce. Petr Vorlík se svými kolegy z ČVUT by se proto rád do budoucna zaměřil na větší spolupráci s vlastníky poválečných objektů, tak aby stavby zůstaly v rozumné míře zachovány a přitom mohly dále sloužit.