Rychlé střídání politických lídrů v důsledku relativně velké frekvence voleb národních, regionálních či obecních, jakož i permanentní on-line medializace politiky je nutí zaujímat aktuálně zajímavé, populistické postoje, upřednostňovat krátkodobé zájmy před dlouhodobými.

V tomto prostředí německá kancléřka zaujala politicky riskantní, ale hodnotově správně založený postoj. Západní tradice začíná již v homérském korpusu setkáním s cizinci, uprchlíky, kteří se vracejí z trojské války, klíčový pojem je xenia, pohostinnost, vstřícný postoj k cizincům, který byl následně transformován v křesťanskou verzi soucitu a respektu k lidské důstojnosti, a stal se tak trvalou součástí kultury Západu.

Merkelová je rovněž předsedkyní strany, která reprezentuje křesťansko-demokratickou tradici, tu tradici, která v poválečné Evropě spojila křesťanské hodnoty s demokracií a sociálně-tržním hospodářstvím. Tento funkční model se v evropském kontextu ukazuje jako nejživotaschopnější.

Mám pocit, že německá politička tím, že otevřela bohatou německou společnost lidem bez domova, obětem náboženského fanatismu, se projevila jako důstojný reprezentant jak křesťanské, tak obecně humanistické tradice.

Poselství východoepropským lídrům

Rozhodnutí o masovém přijímání uprchlíků jsou jistě velkou zátěží pro veřejný prostor i rozpočet, jsou snadno kritizovatelná. Navzdory budoucím problémům s integrací migrantů z cizího kulturně-náboženského prostředí však klady multikulturní společnosti převažují nad ideou etnicky a národnostně uzavřeného společenství.

Tímto krokem německá kancléřka jen potvrdila svou pozici nejvýznamnější evropské političky počátku 21. století. Její postoj ocenil nejen časopis Time, jenž ji zvolil osobností roku, ale překvapivě pozitivní ohlasy zazněly i z opačné části politického spektra, například od populárního Joschky Fischera.

S tím kontrastují reakce politiků z naší části Evropy, nepřekvapivě provincionalistické, xenofobní, jako by se dědicové uzavřené společnosti probudili ke společné obraně, která spíše konzervuje minulost, než aby reagovala na komplexní výzvy současnosti a otevírala tak cestu k moderní liberální společnosti.

Těmto lidem, kteří se prezentují jako lídři ve svých národních společenstvích, je určeno odvážné, nadčasové, ale i politicky výchovné poselství Merkelové stejnou měrou jako zoufalým uprchlíkům. O to více, že i tato žena velkou část svého života prožila v monokulturní izolaci totalitního režimu.