V jaké oblasti činnosti České televize je podle vás potřeba nejvíce změn a proč?

Veřejnoprávní zpravodajství musí v době bezbřehé záplavy informačních toků především ověřovat zdroje a pravdivost informací – i za cenu, že v některých případech nebude první či nejatraktivnější, musí filtrovat hoaxy, vyřazovat falešné zprávy, ověřovat vše, co jí řeknou respondenti úmyslně pracující s polopravdami či nepravdami. Jde v první řadě o obsah, teprve ve druhé o formu. Důvěryhodné a nezávislé zpravodajství je jedním z předpokladů, aby vůbec fungovala parlamentní demokracie – to říkám bez jakékoli nadsázky a s velmi výraznou naléhavostí.

Mojí ambicí dále je, aby v oblasti dramatické tvorby byla ČT1 vnímána jako „česká jednička" – původní tvorba by měla výrazně dominovat zejména v hlavních vysílacích časech a dávat divákovi jistotu, že nebude koukat na recyklované pořady vytvořené z již jednou recyklovaných, že kvantita nebude vyšší než kvalita, a že nepůjde o formáty odpovídající žánrům osmdesátých let, ale o moderní témata a zpracování. V takovém případě má smysl usilovat o mezinárodní spolupráci ve výrobě, a to nejen s jazykově spřízněnými slovenskými produkcemi, ale i se sousedními zeměmi, kde můžeme najít společná historická, kulturní, bezpečnostní i společenská témata.

Je zjevné, že klesá počet zájemců o klasickou televizní nabídku, tedy o sledování pořadu pro všechny v jasně daném čase – to stále platí pro filmové premiéry a pro dlouhodobě očekávané pořady. Zcela specifickou nabídkou je pak zpravodajství, které se na nás valí z internetu, a které jehož původci stále častěji sledují marketingové cíle; a to jak ve smyslu komerčním, tak ve smyslu politickém. Česká televize by měla zapracovat na vývoji služby, která divákovi nabídne televizní obsah podle jeho online aktivit a podle osobního profilu, který si vytvoří tím, co sám vyhledává. Osobní balíček ve formě dat by měl divák, který jej poptává, najít připravený ve svém online připojeném zařízení kdykoli a kdekoli.

Jakou obchodní a finanční strategii budete v České televizi prosazovat?

Česká televize v dané chvíli získává prostředky především z koncesionářských poplatků a jen necelou desetinu ze své obchodní činnosti – meziročně kupní síla zhruba sedmi miliard korun klesá a počet řádně platících koncesionářů se snižuje, takže nemá-li veřejnoprávní televize snižovat kvalitu zákonem stanovené výroby, musí se její rozpočet posílit.

Kromě rozšíření počtu služeb, včetně těch výběrových a zpoplatněných, nebo návratu reklamy na ČT1, bych se snažil získat podporu pro zajištění nového zdroje financování, a tím by měl být roční příspěvek z rozpočtu – jeho procentní vyjádření by zohledňovalo to, zda stát šetří, či může výdaje navyšovat, jakož i to, že velmi rychle nastupuje generace, která místo televize používá pro sledování pořadů vyráběných ČT počítače či chytrá mobilní zařízení a koncesionářské poplatky platit nehodlá.

Jakou obchodní a finanční strategii byste považoval za ideální?

Právě tuto.

Jak hodnotíte éru Petra Dvořáka, co hodnotíte nejlépe, co nejhůře?

V podstatě velmi dobře – Česká televize hospodaří s vyrovnaným rozpočtem, bez zvyšování koncesionářských poplatků přišly na svět dva nové programy: Déčko a Art, za což si Petr Dvořák zaslouží uznání především, zpravodajství má dostatečný prostor ve vysílání i při výrobě pořadů, poslední televizní investigativní žurnalistika v této zemi si zachovává svou nezávislost.

Za slabiny považuji malou vyhraněnost programů ČT1 a ČT2 a s tím související přemíru vnitřní konkurence, nebo chcete-li: programové kanibalizace. Chybí mi rovněž nabídka nových služeb reflektujících technologický a spotřebitelský vývoj, například dodávku pořadů podle osobního profilu diváka.

Co považujete za hlavní klad svého projektu, na co kladete největší důraz?

Myslím, že kladem je evoluční přístup – vnímám Českou televizi jako organismus, který se má vyvíjet postupně, ne jako mechanismus, který lze zastavit a doufat, že se jej podaří znovu složit a spustit. Největší důraz kladu na rozšíření nabídky služeb odpovídajících nástupu online generace a na posílení verifikační role zpravodajství.

Jiří František Potužník

(Věk 46 let, generální komisař české účasti na výstavě Expo 2015, někdejší zpravodaj ČT v Bruselu) – Působil jako zpravodaj České televize v Bruselu (2002 až 2007), později byl mluvčím premiéra Mirka Topolánka pro předsednictví České republiky v Evropské unii. Byl ředitelem marketingu a komunikace české účasti na Expo 2010 v Šanghaji a generálním komisařem českého pavilonu v Miláně, vyhrál i výběrové řízení pro Expo 2020 v Dubaji.