Dotační průšvihy

Kapličky bez lobbistů

15. květen 2015 četba na 8 minut

Foto: redakce

Přednost má byznys, na kulturní dědictví zapomeňme. Tak se k venkovským památkám chovají novodobí čeští vládci. Na záchranu kapliček, božích muk, křížů či zvoniček, které přežily pustošení za komunistů, stát nepamatuje. Nepomohou jim už ani evropské dotace, aby bylo dost peněz pro zemědělce.

Vesnice Nezabylice, která leží kousek od Chomutova, měla ještě štěstí. Zchátralou kapličku sv. Anny na návsi tu před dvěma lety zrekonstruovali za jeden a půl milionu korun. Malá obec si to mohla dovolit díky evropské dotaci bezmála 1,3 milionu korun, kterou získala z takzvaného Programu rozvoje venkova. Opravu by si zasloužily i mnohé další venkovské památky. Boží muka, kříže a kapličky jsou po staletí součástí české krajiny. Řada z nich nepřežila vysídlení Sudet a komunistickou éru. A řada z těch, co vydržely, je ve zbědovaném stavu.

Sakrální památky, které se nedočkaly obnovy v uplynulé sedmiletce Evropské unie neboli v jejím programovacím období 2007–2013, mají smůlu. Dotace z EU jim už napříště nepomohou. A výpadek nenahradí ani český rozpočet.

Totální vzduchoprázdno

Tak vystihuje současný postoj k sakrálním památkám v české krajině Jakub Děd z občanského sdružení Omnium, které pomáhá zachraňovat kulturně-architektonické dědictví. „Zničených drobných památek je stále obrovské množství. I kdyby od revoluce bylo na jejich opravu třikrát více peněz, stále by to nestačilo. Teď pro ně žádný dotační titul nebude. Nikdo neví, co nastane," říká Děd. Sdružení Omnium vloni ocenil Národní památkový ústav za úsilí, s jakým dlouhodobě výrazně napomáhá nápravě neutěšeného stavu takzvané broumovské skupiny kostelů. Ale i za nasazení, s jakým neúnavně podněcuje společenský zájem o kulturní dědictví vůbec.

Kupříkladu cyklem zvaným Otisky kamenné historie, kterým se snaží osvětlit mimořádnou důležitost mnohdy zapomenutých památek pro paměť národa. Historické hřbitovy, náhrobky, drobné krajinné a sakrální prvky jsou často poslední připomínkou lidských osudů, upozorňuje Omnium. Život těmto památkám pomáhal vracet právě Program rozvoje venkova, který spravuje ministerstvo zemědělství (MZe). Pro jejich záchranu byl stěžejní.

Co už je minulost

Na ochranu a rozvoj kulturního dědictví bylo pro léta 2007 až 2013 k dispozici celkem 1,5 miliardy korun. „Vzhledem k velkému zájmu žadatelů bylo poslední kolo vyhlášeno již v roce 2012, kdy se využily zbylé finanční prostředky," uvádí Radek Melichar, vedoucí tiskového oddělení MZe. Jak upřesňuje, dokončeno je 590 projektů za zhruba 1,3 miliardy korun. U 398 projektů probíhají finální práce. Tyto peníze pomohly různým vlastníkům památek. „Nejvíce dotací využívaly obce a římskokatolické farnosti," doplnil Melichar. S dotacemi opravily nejen drobné kulturní památky, ale zachraňovaly a rekonstruovaly také kostely. „Dotace vždy mířily do obcí do 500 obyvatel," poznamenává.

Peníze, které na opravu kostelů, far a sakrálních památek dostaly farnosti na malých vsích, jsou jen drobné v porovnání s tím, co jde do zemědělství. Dohromady 247 farností obdrželo za poslední dva roky necelých 437 milionů korun. Pro srovnání – 440 milionů korun dostalo ve stejné době 6 zemědělských akciovek z Babišova konglomerátu Agrofert. Jmenovitě Agro Jevišovice, Alimex Nezvěstice, ZEAS Puclice, farma ZEM, DZV Nova a Zemos. Údaje zjistil týdeník Dotyk z přehledu Státního zemědělského intervenčního fondu o příjemcích dotací.

Za všechno může Nečas

Program rozvoje venkova pro nové programovací období sice Brusel Česku ještě neposvětil, je ale jasné, že památky na venkově už zachraňovat nebude. Dokument, který schvalovala současná sociálně-populistická vláda, by měla zároveň přejmenovat na Program rozvoje zemědělství. Nikdo kromě zemědělců, potravinářů a lesníků si v něm totiž už neškrtne. Venkov v českém podání se zúžil pouze na tyto podnikatele, které ve vládě přímo zastupuje ministr financí Andrej Babiš. Pro malé obce, vesnické živnostníky, různé neziskovky a další zájemce z venkova program skončil. Ministr zemědělství Marian Jurečka to vysvětluje omezeným finančním balíkem.

Na roky 2007–2013 měl program přiděleno 3,7 miliardy eur, což je dle aktuálního kurzu zhruba sto miliard korun. Pro nové období dostal do vínku 3 miliardy eur, tedy zhruba o 20 miliard korun méně. Jurečka připisuje významné snížení i přesunu 300 milionů eur (zhruba 8 miliard korun) na kohezní politiku, což s Bruselem dohodl tehdejší premiér Petr Nečas. „Přesun rozhodně nebyl míněn tak, že peníze z Programu rozvoje venkova půjdou napříště jenom pro zemědělce. Částečně měly jít i na rozvoj obcí," namítá Oldřich Vlasák, místopředseda Svazu měst a obcí pro evropské záležitosti. Připomíná, že Evropská komise byla proti tomu, aby Česko z unijních peněz sanovalo veškeré památky.

„Na co nemohou jít evropské peníze, tady má výpadek nahradit státní rozpočet. Když naopak něco podporují unijní dotace, může stát poskytnout méně peněz. Je to jenom otázka rozpočtování," poukazuje Vlasák.

Šachy s miliardami

Jenže když už se z Programu rozvoje venkova podařilo vystrnadit obce a nezemědělce, najednou se v českém rozpočtu našlo 9 miliard korun. Takže místo 15 procent, jimiž se dosud Česko podílelo na spolufinancování Programu rozvoje venkova, bude národní podíl 25 procent. A v kuloárech se již mluví o zvýšení na 35 procent. Uvidíme, jak se k dalšímu posílení postaví největší český zemědělec a ministr financí v jedné osobě. Z venkovského programu čerpají firmy Andreje Babiše stamilionové dotace.

Ochranu a rozvoj kulturního dědictví má z evropských peněz nově dotovat Integrovaný regionální operační program, který má pod palcem Karla Šlechtová z ANO na ministerstvu pro místní rozvoj. Na památky je do roku 2020 vyčleněných 425 milionů eur čili 11,6 miliardy korun. Má to však několik háčků. Takzvaný IROP ještě neschválil Brusel, navíc bude přispívat jen na vybrané památky. Tedy na 12 skvostů chráněných UNESCO, na 300 objektů zařazených na seznam národních kulturních památek a rovněž památky čekající na zápis do seznamu, kterých jsou řádově stovky. Kulturních památek je ale v zemi více než 40 tisíc.

Dotace na výkladní skříně

„Nemá-li se vracet Česká republika v památkové péči k modelu z dob reálného socialismu – opravovat jen nejvýznamnější památky jako výkladní skříně a ostatní ponechat svému osudu –, je nutné zvýšit podporu památek z národních zdrojů," apelovalo Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, zastupující 204 měst a obcí s dohromady více než 3 miliony obyvatel. Považuje za nutné posílit programy památek, které vyhlašují ministerstva kultury a pro místní rozvoj. Jejich podpora je nyní spíše symbolická.

Slibem nezarmoutíš, dobře ví lidovecký ministr zemědělství Jurečka. Nejdříve přinesl do vlády program bez eurodotací pro památky. Jako úlitbu pak slíbil nový národní dotační titul. Kvůli „účelnému využívání peněz ze státního rozpočtu" ho ovšem oddálil až na rok 2016. „Do příštího roku přesuneme 200 milionů korun na údržbu a obnovu drobných kulturních prvků venkovské krajiny. Žadatelé tak budou mít více času na přípravu žádostí o podporu," chlácholí Jurečka.

Dotace totiž už sliboval na letošek. Ani avizovaných 50 milionů korun neprošlo. Zato pro nákazový fond, což je národní podpora pro chovatele prasat a drůbeže, se našlo přes 600 milionů korun. A Jurečka zvažuje, že tady ještě přidá.

Zemědělci, kteří v loňském roce sklidili rekordní zisk téměř 23 miliard korun, mají silnou lobby. Boží muka, zvoničky a kapličky mají smůlu. Zisky nenesou, zato mají jinou hodnotu. Ukazují vztah člověka ke krajině. Nic, čím by se česká společnost mohla chlubit.