Jedna etapa v utrácení evropských peněz končí, další právě začíná. Do roku 2020 může Česká republika získat téměř 24 miliard eur, dle aktuálního kurzu asi 650 miliard korun. To je přibližně o 30 miliard korun méně, než kolik jí Brusel nadělil pro léta 2007 až 2013. I tak je to gigantická suma. O tom, jestli dotace pokřivují trh, představují nesmyslné plýtvání, doprovází je rozkrádání a jsou příležitostí pro korupci, se už ani nediskutuje. Heslem dnešní doby je peníze čerpat a hlavně vyčerpat.

Jak se to daří, či nedaří, pravidelně bilancuje monitorovací zpráva ministerstva pro místní rozvoj, které celou agendu kolem dotační výpomoci, leckdy i marnotratnosti, zastřešuje. V posledním hodnocení se můžeme dočíst, že díky evropským dotacím vyrostlo v republice 245 kilometrů nových dálnic, rychlostních komunikací či silnic I. třídy. Že je nových a opravených 115 čistíren odpadních vod v obcích nad 2 tisíce obyvatel.

Podle plánu jich ovšem mělo být 350. Vzniklo skoro 28 tisíc nových pracovních míst a bezmála 4,4 tisíce nových příležitostí pro výzkumníky a vědce. A také, že bylo podpořeno 6583 malých a středních podniků. O tom, jak podpor využívají velké firmy, se zpráva, jinak nabitá detailní statistikou nezmiňuje.

Rozpočtové období 2007 až 2013 spěje do finále. Co se do konce letošního roku neutratí, o to Česko přijde. Všechny projekty musí být dokončeny do závěru roku, faktury musí být odevzdány, aby žadatelé dostali přislíbené dotace. Mezitím se opatrně a prakticky s dvouletým zpožděním rozjíždí utrácení peněz z evropských fondů na období 2014 až 2020.

Týdeník Dotyk proto v cíli závodu, v němž se soutěží o čerpání eurodotací přidělených na uplynulou sedmiletku, zmapoval jeho nejúspěšnější účastníky. A také zjišťoval, na co peníze od českých a evropských daňových poplatníků využili.

Soukromý sektor vytěžil z celého balíku zhruba pětinu peněz. Brusel chce, aby evropské dotace pomáhaly zejména malým a středním podnikům. Velké firmy je mohou čerpat na ekologické a vzdělávací projekty. Česká realita je ale leckdy jiná. Týdeník Dotyk sestavil exkluzivní žebříček 20 soukromých firem, které z evropských fondů získaly za uplynulé programovací období nejvíc.

Babiš: miliardy pro miliardáře

Nejbohatší příděl evropských dotací - 4,9 miliardy korun - získal Agrofert Andreje Babiše. Je to zejména díky agrárním dotacím, které plynou ze dvou zemědělských fondů EU, stojících mimo strukturální fondy. Suma 4,9 miliardy korun pro Agrofert je ve skutečnosti ovšem ještě vyšší. Všechny dotační přítoky není možné z dostupných databází dohledat.

Česká republika totiž přestala zveřejňovat souhrnný přehled o podporách vyplácených ze dvou zemědělských fondů za celé sedmileté rozpočtové období. Starší údaje z přehledu, který zveřejňuje Státní zemědělský intervenční fond, dokonce zmizely.

Dostupné jsou pouze podpory za rok 2014. Týdeník Dotyk alespoň dopočítal část dotací, vyplácených plošně na hektar. Na nich firmy Agrofertu obdržely v letech 2007 až 2012 téměř 1,7 miliardy korun. Už ale není možné dohledat, kolik peněz dostaly Babišovy zemědělské, potravinářské a lesnické firmy na různé investice. Nebo příspěvek za to, že farmy mají pozemky ve vyšších nadmořských výškách, pasou dobytek a sekají louky.

Díky dřívější analýze týdeníku Dotyk je alespoň známo, že za uplynulé dva roky dopřála rozdávačná agrární politika EU Agrofertu celkem 1,6 miliardy korun. Plus k tomu získaly Babišovy chemičky a jiné firmy ze strukturálních fondů, tedy z různých operačních programů, dalších 1,6 miliardy. Proplacena je necelá miliarda.

Jsou v tom podpory pro chemičky, které využívají hlavně ekologických dotací. Nejvíc dostala Lovochemie. Na její účet přišlo přes 383 milionů korun z celkem přiklepnutých 480 milionů. Jde hlavně o příspěvek na výstavbu nového energetického zdroje. S pomocí eurodotací si tento ziskový výrobce průmyslových hnojiv zařídil i firemní školku, zmodernizoval laboratoře, rozšířil vlečku v areálu či zvýšil „adaptabilitu a odbornou kvalifikaci" zaměstnanců.

Přes 154 milionů korun jde z fondů EU do další Babišovy chemičky, valašskomeziříčské Dezy. Dostala třeba necelé 4 miliony na modernizaci kompresorovny. Gró peněz – přes 91 milionů na odsíření a odprášení spalin - získala Deza loni v březnu. Tedy v době, kdy její majitel byl již vicepremiérem. Dotaci přikleplo ministerstvo životního prostředí, které vede Richard Brabec, člen hnutí ANO a bývalý šéf Lovochemie. Dotace na životní prostředí vytahuje Agrofert i po „drobných", dá-li se tak mluvit o částkách kolem 1 milionu na nákup kejdovačů pro zemědělské akciovky.

Fatra, další člen skupiny Agrofert, dostala z přidělených 123 milionů na účet již 104 milionů. Využila je na výstavbu haly či pořízení nových technologií. O dotace si před pěti lety řekla i firma Agrotec. Za 4,4 miliony zvýšila „ adaptabilitu a konkurenceschopnost zaměstnanců". Někteří z nich a ke všemu celá firma jsou obviněni z manipulace s veřejnými zakázkami v kauze Česká pošta.

Chrenek: jak se s dotacemi kalí ocel

Druhé Třinecké železárny, které přes Moravia Steel ovládá miliardář Tomáš Chrenek, dosáhly vloni 3miliardového zisku. To je zhruba stejně, kolik dostaly na evropských dotacích od roku 2009, kdy získaly první 4 miliony na vzdělávání zaměstnanců válcovny trub. Hlavní porce dotací ovšem největší tuzemský výrobce oceli využil na četné ekologické projekty, především k odprášení různých provozů. Kupříkladu vloni firma v ekologických akcích proinvestovala přes 1,5 miliardy korun, z toho více než 1,2 miliardy pokryly dotace.

Zlepšení životního prostředí a vzdělávání zaměstnanců jsou v podstatě také jediné možnosti, kdy si na evropské dotace může sáhnout kolos typu Třinecké železárny. Tomáš Chrenek využívá evropské dotace také pro Agel, největší soukromou síť nemocnic v Česku. Ze smluvně přidělených 343 milionů korun mají Chrenkova zdravotnická zařízení proplaceno 211 milionů. Peníze jdou většinou na přístrojové vybavení nemocnic a vzdělávání pracovníků. Nejvíce si z evropských dotací pomohla nemocnice v Novém Jičíně. Na nákup přístrojů dostala 195 milionů korun.

Severní Morava - TOP dotační destinace

Sedmnáct projektů s 1,9miliardovou podporou z evropských fondů, proplaceno jen 533 milionů korun. To je aktuální bilance v čerpání unijních dotací u ostravské hutnické firmy ArcelorMittal včetně energetického podniku Tameh. Dlouhodobě významný znečišťovatel ovzduší na Ostravsku patří do největší ocelářské skupiny na světě ovládané Indem Lakshmi Mittalem. Finanční podporu z EU na snižování emisí si ArcelorMittal obstaral zejména v loňském a letošním roce, takže většina projektů teprve běží.

I čtvrtý největší příjemce evropských dotací je z těžkého průmyslu a ze severní Moravy. Holding Vítkovice Jana Světlíka přijal v minulém rozpočtovém období od evropských daňových poplatníků 1,7 miliardy korun. Z nich 300 milionů není zatím proplaceno. Peníze šly zejména do ekologických investic, nových technologií, vzdělávání lidí a také do revitalizace Dolní oblasti Vítkovice. Tato národní kulturní památka, pro kterou se zažila zkratka DOV, dostala 1,2 miliardy
z unijních fondů.

Ostatně Ostravské Hradčany, jak se souboru industriální architektury říká, jsou zapsány na seznamu Evropského kulturního dědictví. Finančně je podporují také města Ostrava a Opava a Moravskoslezský kraj.

Více než miliardu korun vytěžila z eurodotací nadnárodní Veolia pro své teplárny v tuzemsku. Zdaleka nejvyšší částka – téměř 285 milionů korun – jde na ekologizaci kotle v elektrárně Třebovice. Čili v Ostravě, kde sídlí i Veolia Energie, která tyto dotace čerpá.

Dotační stamilionáři

Téměř 635 milionů korun, to je největší suma, kterou z unijních fondů jednorázově získal miliardář Daniel Křetínský pro Elektrárny Opatovice na snížení emisí. Celý Energetický a průmyslový holding na ekologických dotacích vytáhl přes 850 milionů korun. V hrsti má zatím necelých 420 milionů.

Biotechnologická společnost PrimeCell, za níž stojí podnikatel Michal Zahradníček, vsadila na moderní medicínu založenou na buněčné terapii. Její byznys propírají média, evropské fondy na něj ale dávají stamiliony korun. Dohromady 630 milionů, když mezi přidělené dotace zahrneme také Národní centrum tkání a buněk a ostravský projekt biotechnologického parku 4MEDi. Na něj už úředníci z CzechInvestu, který příslušné podpory z operačního programu Podnikání a investice vyřizuje, původně přiklepli 210 milionů korun. Dotace na dvě akce za 120 milionů korun byly ovšem zrušeny.

Excelsior Group, bohumínská firma na recyklaci plastového odpadu, získala v letech 2008 až 2011 příslib na evropské dotace ve výši 462 milionů korun. Na účtu přistála necelá polovina. Podpora tří investic za téměř 160 milionů korun je zrušena. Majitel firmy Radomír Prus je obžalovaný z dotačního podvodu, podle serveru idnes.cz žije na Seychelách a obvinění považuje za nesmysl. Tvrdí, že se stal obětí organizované skupiny, která vydírá podnikatele na Ostravsku.

Některé malé vodní elektrárny během léta zastavilo sucho. Předtím ale jejich budování a opravy poháněla Evropská unie svými dotacemi. Uchopily je svitavská hydroenergetická skupina Energo-Pro Czech (včetně Dolnolabských elektráren), obecně prospěšná společnost Energeia pro malou vodní elektrárnu ve Štětí a pražská RenoEnergie, za níž stojí bývalý šéf Českého aeroholdingu Miroslav Dvořák. Díky tomu, že tato trojice vsadila na unií propagované obnovitelné zdroje energie, umístila se v žebříčku 20 největších příjemců eurodotací.

Inovace: brána dotacím otevřena

Inovace, modernizace, vzdělávání, výzkum a vývoj. Slova, která se opakují ve více než dvacítce projektů, na něž má firma Siemens přiklepnutých 400 milionů. Nejvíc – skoro 105 milionů – dostala na „inovaci elektromotorů osových výšek 100–200 mm". Skoro 394 milionů přislíbeno, 380 milionů proplaceno. Firma Comtes FHT z Dobřan na Plzeňsku se věnuje výzkumu a vývoji kovových materiálů, tedy oboru, který EU finančně protežuje. To platí i pro membránové inovační centrum, na které firma MemBrain sídlící ve Stráži pod Ralskem obdržela 333 milionů.

K tomu její mateřská firma Mega má přidělených téměř 23 milionů, dohromady je to pro technologickou firmu 356 milionů korun. Stejný dotační příděl jako Mega má smlouvami potvrzen i plzeňský Bammer Trade z holdingu CIAS (Česká inženýrská) architekta Hynka Glosera. S přispěním 356 milionů vybudoval opravárenský závod v průmyslové zóně Škoda Plzeň pro údržbu autobusů a trolejbusů městské hromadné dopravy.

Aqualand Moravia v Pasohlávkách je typ projektu, který snad Brusel už nikdy nebude dotovat. Evropská komise jednak odmítá přispívat na soukromé „paláce" v cestovním ruchu, a navíc české a moravské regiony už nebudou rozhazovat peníze, protože v novém rozpočtovém období 2014 až 2020 nemají vlastní operační programy. Zpět k aqualandu: brněnská firma ŽS Real na něj ve finále dostala 344 milionů ze slíbených 390 milionů.

Tehdejší šéf úřadu Regionální rady Jihovýchod, která dotaci přiklepla, označil vodní komplex za nejvýznamnější projekt v cestovním ruchu na jižní Moravě za posledních 30 let. Radost z něj měl i tamní hejtman Michal Hašek.

Podpory na umělé trávníky i skiareály

Úctyhodných 331 milionů, z nichž má zatím na kontě 291 milionů, dostala z evropských fondů největší česká textilka Juta. Firma Jiřího Hlavatého, senátora za ANO, s touto podporou opravuje provozy, zavádí nové výrobky a školí zaměstnance. Kupříkladu 35 milionů korun má Juta celkem dostat na výrobu umělých trávníků, zatím je proplaceno 25 milionů. Prodej umělých trávníků, které se pokládají na fotbalová hřiště v Česku, Německu či Saúdské Arábii, vloni zvedla Juta téměř o třetinu.

Výrobce automobilových součástek Continental Automotive Czech Republic, který patří mezi velké výrobní podniky v tuzemsku, má přiklepnuto 310 dotačních milionů. Do začátku srpna dostal proplaceno 179 milionů korun. Do žebříčku TOP 20 příjemců dotací pronikla také firma C-Energy Bohemia z mezinárodního holdingu C-Energy. Na modernizaci teplárny v Plané nad Lužnicí má přislíbených 274 milionů, z toho 215 milionů již dostala na účet. Těsně pod čarou zůstali investoři, kteří s vydatnými příspěvky od daňových poplatníků vybudovali lyžařské areály. Firma Skiareál Klínovec získala 248 milionů korun.

O 46 milionů méně pak dostala firma Sněžník brněnského developera Jiřího Rulíška, kterému se v panenské přírodě Dolní Moravy pod Kralickým Sněžníkem podařilo vybudovat obří centrum turistického průmyslu. Nejen profesionální ochránci přírody nad tím dodnes kroutí hlavou. Letos v červenci se ozvala i „matka příroda". Na Dolní Moravu seslala větrnou smršť, která smetla atrakce a kácela les. Příroda posuzuje „udržitelnost" projektů jinak než čeští úředníci, kteří rozdávají evropské dotace.