Dotační průšvihy

Kdo lobbuje za spalovny

13. březen 2015 četba na 4 minuty

Foto: redakce

Co se nepodařilo ODS, úspěšně proráží hnutí ANO. Jen Evropská unie nemá pro české spalovací záměry pochopení.

Základní kameny ke spalovnám položilo ministerstvo životního prostředí v době, kdy ho vedl Tomáš Chalupa z ODS. Plán, jak umést cestu pro výnosný byznys, se pod dohledem spalovací lobby rodil v době, kdy byl Chalupovým náměstkem Ivo Hlaváč, ministrův spolustraník. Realizovat spalovací strategii příslušelo šéfovi odboru odpadů Jaromíru Manhartovi.

Představa byla, že megaspalovny vyrostou v každém kraji s velkorysou dotační injekcí Evropské unie. S tím se do stavby pustila Plzeňská teplárenská, městská akciovka, jejímž předsedou představenstva byl Roman Jurečko, považovaný za regionálního kmotra ODS.

Nečasova vláda ovšem předčasně padla, a s ní se uložilo k ledu i chystané razantní odklonění odpadů od skládek ke spalovnám. Po Zemanovo-Rusnokově překlenovací vládě přišla Sobotkova a v programu si dala za cíl snížit podíl skládkovaných odpadů a naopak zvýšit recyklaci. O spalovnách ani slovo. Na MŽP, kam hnutí ANO usadilo Richarda Brabce, bývalého šéfa Babišovy Lovochemie, se vrátil Jaromír Manhart. A začalo se mluvit o oživení projektů spaloven.

Oklešťkova zkratka

K novému zákonu o odpadech, který by tuto strategii posvětil, by vedla delší krkolomná cesta, a tak se ke všeobecnému překvapení zjevil poslanec ANO Ladislav Okleštěk s geniální zkratkou. Naprosto obešel „zbytečně zdlouhavý" legislativní proces, což nevadilo jen Brabcovu ministerstvu a příznivcům spaloven.

Bez standardního připomínkového řízení vnesl Oklešťkův přílepek do tuzemských odpadových poměrů jiný vítr. Od roku 2024 zakazuje skládkování všeho spalitelného a otevírá dveře spalovnám. Poslanci ANO spokojeně zatleskalo Teplárenské sdružení.

„Proč dnes zakazujeme skládkování, když to EU nevyžaduje?" opřel se do Oklešťkovy horlivosti při projednávání zákona ve sněmovně poslanec za TOP 09 Michal Kučera. Zákon podle něj přikáže městům a krajům, aby teplárenským společnostem musely dát zakázky na likvidaci odpadů. „Pro tohle zvedne ruku jen dobrodruh, lobbista nebo možná ten, kdo má zájem na tom, aby Agrofert a pan Babiš začal stavět spalovny, jak už se to ostatně proslýchá," prohlásil Kučera.

Vánoční dárek

Před Vánoci pak fandové spaloven dostali další dárek. Vláda schválila nový Plán odpadového hospodářství na léta 2015–2024. Strategický dokument zakotvuje nárůst kapacity zařízení pro energetické využití odpadů z loňských 0,63 megatuny na 1,47 během deseti let. Současně má produkce komunálního odpadu mírně klesnout. Kromě lobby spaloven není s plánem spokojen nikdo. Obce a města netuší, jak se jim nový trend prodraží.

Ekologům vadí, že namísto zvýšení si snižujeme ambice v recyklaci komunálních odpadů z dosavadních 50 na zhruba 35 procent v roce 2024.

Vloni se v Česku znovu využilo 30 procent odpadů. „Západní Evropa nyní v průměru recykluje 50 až 60 procent," porovnává Ivo Kropáček z Hnutí Duha. Takzvané skládkaře zase nepotěšilo rázné zdražení poplatků za skládkování – ve finále až na trojnásobek. „Ministerstvo razantní zvýšení této daně nijak nezdůvodnilo," kritizuje ředitel jejich asociace Petr Havelka.

Namítá také, že MŽP vůbec nedalo k oponentuře ekonomickou analýzu dopadů takto převratných změn. Živnostníci se až posléze mohli dočíst, že vyšší náklady pro obce ponesou oni na svých bedrech. Kraje mají nyní rok a čtvrt na to, aby celostátní desetiletý plán, jak nakládat s odpady, napasovaly na své území. Komu vyjdou vstříc? Občanům, nebo investorům?