Do roku 2040 bude na Měsíci žít sto lidí. Budou jíst rostliny vypěstované v měsíční půdě, pít vodu z rozpuštěného ledu, používat nástroje vytištěné ve 3D a ve 3D budou tisknout i své domy. Jejich koníčkem budou sporty využívající nízkou gravitaci.

Jestli vám to připadá jako bláznivá sci-fi z časopisu ABC někdy ze 70. let, tak je na místě poznamenat, že expert Bernard Foing myslí tuto vizi vážně. Ambasador projektu "Měsíční vesnice", řízeného Evropskou kosmickou agenturou, považuje takový cíl nejen za rozumný, ale také za proveditelný.

Na Evropském kongresu planetárních věd v lotyšské Rize vystoupil Foing s přednáškou, v níž vysvětloval, jak může lidstvo získat na svém nebeském satelitu stálou základnu a jak ji poté dál rozšiřovat. Foing to přirovnal k nástupu železnic, kdy začaly vznikat vesnice a městečka kolem vlakových nádraží a po nich následovalo i zakládání podniků a továren.

Do roku 2030 by podle Foinga mohlo Měsíc osídlit prvních šest až deset průkopníků, kteří by se pravděpodobně rekrutovali z řad vědců, techniků a inženýrů. Jejich základna by pak do roku 2040 mohla vzrůst až na 100 obyvatel, předpovídá futurista.

"V roce 2050 by jich mohlo být tisíc a pak... pak se dá přirozeně předpokládat, že budou chtít mít tam i rodinu. Za pár desetiletí bude možné mít na Měsíci děti," řekl Foing AFP.

Šéf Evropské kosmické agentury Jan Wörner navrhl nahradit stálou měsíční kolonií dosavadní orbitální Mezinárodní kosmickou stanici. Ta má být vyřazena z provozu v roce 2024 a bude představovat i konec éry bezpříkladné mezinárodní vesmírné spolupráce, která následovala po mnohaletém období vzájemné rivality Spojených států amerických a někdejšího Sovětského svazu v období studené války.

Padesát let poté, co v důsledku oné rivality vykročil po měsíčním povrchu jménem celého lidstva první člověk, navrhuje Wörner vystavět na dlouho opuštěném Měsíci "měsíční vesnici" jako novou fázi týmové kosmické spolupráce.

Vědci a komerční prospektoři jsou pro, politiky si ale tenhle koncept zatím nezískal - což je poměrně zásadní překážka pro jeho realizaci. "Skuteční lídři zatím o projekt zájem neprojevili, což je velmi frustrující," sdělil AFP fyzik Vidvuds Beldavs z Lotyšské univerzity, který vede projekt nazvaný Mezinárodní měsíční desetiletí, zaměřený na společný mezinárodní výzkum Měsíce.

Aby se tato situace změnila, měli by vědci podle Beldavse prokázat, že průmyslová činnost na Měsíci je realizovatelná a že jeho osídlení může otevřít úplně nové trhy.

Určité možnosti v tomto směru tu podle něho jsou. Potenciální surovinové zdroje Měsíce zahrnují například sopečnou horninu čedič. Té by se podle něj dalo využít jako surovinového zdroje pro satelity, které by startovaly přímo z Měsíce, a tedy jen za zlomek nákladů na jejich start ze Země, kde musí překonávat velkou gravitaci.

Na Měsíci se nachází také helium-3, lehčí a mnohem méně běžný izotop helia, který je na Zemi velmi vzácný, ale na Měsíci rozšířený. Ten by mohl být teoreticky využit k získání čistší a bezpečnější jaderné energie pro Zemi.

Hlavním cílem je ale voda, uzavřená v ledu, jehož existence kolem severního a jižního pólu Měsíce byla potvrzena v roce 2010. Z vody lze získat vodík a kyslík, dva plyny, které při smíchání explodují - a slouží jako raketové palivo. "Pokud se chcete dostat na oběžnou dráhu Země, je čtyřicetkrát levnější cestovat na ni z Měsíce než ze Země, protože Země má obrovskou přitažlivost, kterou musíte při startu překonávat," vysvětluje Foing.

Podle odborníků spočívá budoucnost dobývání kosmu ve spolupráci jednotlivých národních kosmických agentur a komerčního sektoru, který by mohl vydělávat například na prodeji raketového paliva pocházejícího z měsíčních zdrojů.

Odborníci tvrdí, že budoucnost spočívá ve spolupráci mezi vnitrostátními vesmírnými agenturami, které jsou čím dál tím více penězami, a soukromým sektorem, který může profitovat z prodeje zdrojů jako raketové palivo pocházející z Měsíce.

Geofyzička Christiane Heinickeová ale varuje, že život v kosmu je velmi tvrdý a rozhodně se nehodí pro každého. Vychází přitom z vlastního pokusu, kdy strávila rok na Havaji v prostředí, které mělo simulovat povrch Marsu.

"Není tam naprosto žádná vegetace, vidíte jen skály, regolit (nezpevněný horninový povrch, který pokrývá celistvé podloží, pozn. red.), prach a nebe, které se liší od našeho na Zemi," napsala AFP e-mailem Heinickeová.

"Neustále musíte být buď v uměle vytvořeném prostředí uzpůsobeném pro člověka, nebo v ochranném skafandru. Takže planetu, na které žijete, nikdy neucítíte, nikdy na vás nezafouká (pokud tedy na daném místě vůbec existuje vítr), neucítíte Slunce na své kůži a ničeho se nebudete moci dotknout bez rukavice," popisovala. Zmínila ještě jeden problém: "Nikdy ani na chvíli nemůžete utéct svému týmu."

Nicméně Foing, který také strávil nějakou dobu v jednom z mnoha pozemských modulů připravujících aspiranty na možné osídlení Měsíce nebo Marsu, se svého snu nevzdává a doufá, že do roku 2040 navštíví Měsíční vesnici.

Pokud jde o to, zda sám, či se svou rodinou, to podle něj záleží na ceně. "Cena za cestu jednoho pasažéra se pohybuje v řádu sta milionů eur. Ale to platí dnes, za dvacet let by mohla být stokrát nižší," věří Foing.

To bude do značné míry záviset na tom, jakého pokroku dosáhne komerční vesmírný program. Už dnes "lunární prospektoři" vyvíjejí nové technologie, zvyšují poptávku po měsíčních přírodních zdrojích a postupně snižují ceny související s vesmírým cestováním.

Například vizionář Elon Musk doufá, že jeho společnost SpaceX dopraví na Měsíc první dva vesmírné turisty během několika let a zakladatel společnosti Blue Origin of Amazon Jeff Bezos plánuje dopravit na Měsíc pět tun nákladu.