Dotační průšvihy

Krajský přebor v čerpání eurodotací

25. září 2015 četba na 10 minut

Foto: redakce

Hlavní město Praha bylo v uplynulém dotačním období ze všech 14 krajů nejúspěšnější v získávání evropských dotací. V přídělu dotačních miliard, pokud je přepočteme na 1 obyvatele, ovšem českou metropoli předběhly kraje Karlovarský a Vysočina. Exkluzivní žebříček, který sestavil týdeník Dotyk, přináší přehled o tom, jak jednotlivé regiony využily peníze z fondů EU.

Sedím v kriminále v souvislosti s dotacemi z Evropské unie. Přitom Regionální operační program Střední Čechy, který jsem vedl, byl auditem zadaným EU vyhodnocen jako program s takřka nulovou chybovostí a byl tak nejlepší z celé republiky. Toto napsal někdejší středočeský hejtman David Rath na svůj blog v červenci 2013. V té době pobýval ve vazební věznici, kam ho přivedla korupční aféra. David Rath není jediný, koho evropské dotace a s nimi spojené veřejné zakázky svedly na špatnou cestu. Rozdávání peněz z fondů EU doprovází v tuzemských regionech vícero trestních kauz.

Možná i proto je česká veřejnost zasvěcená do unijní regionální politiky, jak ukazují aktuálně zveřejněné výsledky Eurobarometru.

Populární fond

Evropský průzkum veřejného mínění mimo jiné zjistil, že Češi mají v porovnání s ostatními Evropany výjimečně vysoké povědomí o existenci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Téměř polovina národa (48 procent) slyšela o tomto nejbohatším ze všech unijních fondů. Více informovaní než Češi jsou pouze Chorvaté (53 procent), evropský průměr je 28 procent. Že ve svém každodenním životě mají užitek z projektu financovaného zmíněným fondem, si v celé evropské osmadvacítce myslí jen pětina lidí. Zatímco v Česku je to 53 procent. V čem konkrétně Češi zaznamenali osobní přínos, vyhodnocení průzkumu neuvádí.

Mohou to být opravené silnice, vybudované obchvaty měst a obcí, nové cyklostezky, skiareály, aquaparky, zateplené školy, rekonstruované a moderně vybavené nemocnice, domovy pro seniory a hospice. Nebo snad badatelská centra či e-Government, tedy elektronizace veřejné správy? To jsou příklady investic, které v Česku v minulých letech financoval fond regionálního rozvoje, což je bruselský nástroj k podpoře zaostávajících a chudších evropských regionů.

Krajský žebříček

Čerpání dotací na období 2007 až 2013 spěje po dvouletém prodloužení do finiše. Týdeník Dotyk tedy zmapoval, jak dotací z regionálního rozvojového fondu, které do Česka přitekly prostřednictvím takzvaných regionálních operačních programů (ROP), ale i z dalších operačních programů, využily jednotlivé kraje.  Jde o evropské peníze, kdy příjemcem je samotný kraj včetně své správy silnic, bez dalších podřízených organizací.

Ještě utratit 24 miliard 

Kraje dostaly na uplynulé dotační období přiklepnuto celkem 79 miliard korun. Z toho je proplaceno 55 miliard, tedy 70 procent. Údaje zjistil týdeník Dotyk ze seznamu příjemců podpor z fondů EU aktualizovaného k začátku září 2015.

Nejvíce se tedy bude muset snažit hlavní město Praha spolu se svým dopravním podnikem, aby přiznané dotace skutečně využily. Celkem mají přiklepnuto 12 miliard, což metropoli řadí na první příčku žebříčku v objemu dotací ze všech krajů. Proplaceno je ale zatím necelých 7 miliard, tedy 58 procent z přislíbené sumy. V tomto skóre je Praha naopak ze všech krajů nejhorší.

Projekty přitom musí být dokončeny do závěru letošního roku, aby kraje získaly přislíbené dotace. „Ve výjimečných případech lze projekty dokončit i později. Výdaje si pak ale žadatelé budou muset hradit z vlastních zdrojů," připomíná mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček. Pospíšit by si měl hlavně pražský dopravní podnik, aby vytěžil maximum z již přiklepnutých bezmála 10 miliard korun. Na účet mu do konce srpna přišlo jen necelých pět miliard.

Nejvíc peněz – 7,4 miliardy – si vyjednal na prodloužení metra z Dejvic do Motola. Zatím dostal 3,1 miliardy. Skoro miliardu korun využila Praha na systém řízení a regulace městského silničního provozu a zvýšení bezpečnosti dopravy. Efekt této investice nejlépe posoudí Pražané a motorizovaní návštěvníci hlavního města.

Kraj plný zážitků a dotací

Moravskoslezský kraj, druhý nejčilejší v získávání evropských dotací, zatím dostal na účet 7 miliard z přislíbených deseti. Využil je hlavně na opravy silnic, na letiště v Ostravě, na sociální služby či zateplování budov, které vlastní. Přes 100 milionů korun získal také na vlastní propagaci jako „Kraj plný zážitků". Třetí Jihomoravský kraj si nejvíc dotací – 4,8 miliardy korun – vyřídil na silnice. Skóre v čerpání řadí ovšem kraj, jemuž vládne hejtman Michal Hašek, mezi ty horší. David Rath předčasně vychvaloval svůj Středočeský kraj. Svou velikostí i počtem obyvatel největší region získal v přepočtu na hlavu ze všech krajů nejméně peněz.

Rozdíly v čerpání evropských dotací mezi jednotlivými kraji jsou obrovské. Proč tomu tak je? „Štěstí přeje připraveným. Je to i o odvaze jít do rizika," říká hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Jeho kraj patří k těm menším a méně lidnatým, s objemem získaných dotací přepočítaných na 1 obyvatele se přitom vyšvihl na 6. místo. 

„Když jsem před dvěma a půl lety nastoupil do funkce, přišel jsem k čistému stolu. Ale začali jsme chystat velké množství projektů a nestanovili si žádné priority. Šli jsme za tím získat maximum. Vytvořili jsme motivační systém pro zaměstnance a během dvou let se podařilo investovat úplně nejvíc v historii kraje," pochvaluje si Netolický. Aby kraj měl na spolufinancování projektů, výhodně si půjčil od Evropské investiční banky.

Jiný kraj, jiné peníze

Zdatně si při čerpání evropských fondů vedl kraj Vysočina. V přepočtu na 1 obyvatele předčil Prahu a je těsně druhý. Tamní hejtman Jiří Běhounek tento výsledek přičítá jednoznačně existenci regionálních operačních programů. „Jasně nastavená pravidla, realistické rozhodování na úrovni regionů, poctivá příprava a svědomitá realizace projektů," jmenuje hlavní důvody úspěchu. Takové startovací podmínky měly ovšem i jiné regiony, které zdaleka nevytěžily tolik dotací.

„Výchozí možnosti jednotlivých krajů nebyly shodné. V přídělu peněz pro jednotlivé ROP, z nichž kraje čerpaly nejvíce peněz, byly značné rozdíly. Některé kraje tedy měly například na dopravní stavby více financí než jiné," porovnává náměstek plzeňského hejtmana Ivo Grüner, který má na starosti regionální rozvoj a fondy EU. O svém kraji říká, že byl v čerpání evropských peněz úspěšný. „V operačních programech Doprava a Vývoj a výzkum pro inovace patříme v objemu vyčerpaných prostředků přepočtených na 1 obyvatele mezi nejlepší. V některých jiných je určitě co zlepšovat," dodává Grüner.

Jak se mění regionální mafie

Někde narušily čerpání úplatkářské kauzy a machinace v dotačních úřadech. Takto prosluly regiony Severozápad (kraje Ústecký a Karlovarský), Severovýchod (kraje Liberecký, Královéhradecký a Pardubický), Jihozápad (kraje Jihočeský a Plzeňský) či Střední Morava (kraje Olomoucký a Zlínský). Na zneužívání veřejných peněz na úrovni krajů a obcí právě v souvislosti s evropskými dotacemi upozornila ve své pravidelné výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS).

Jak uvádí, v některých krajích zjistila aktivity vlivových skupin, které se pokoušely o realizaci vlastních cílů. „V případě jedné skupiny byly zaznamenány pokusy ovlivnit rozhodování úředníků na ministerstvu financí, kteří by této skupině mohli umožnit hladký průběh čerpání dotace z fondů EU," konstatuje BIS. Konkrétně pak zmiňuje Ústecký kraj a proměnu tzv. regionální mafie, která nasadila sofistikovanější prostředky: „Nastal zjevný ústup od velkých krajských stavebních zakázek a zakázek spolufinancovaných z ROP Severozápad směrem k tzv. měkkým projektům, zaměřeným na vzdělávání, sociální služby, zdravotnictví, dopravu či dotační poradenství, velmi často financovaným z operačních programů."

Podpora bohaté Prahy

Peníze ze strukturálních fondů jsou určeny hlavně pro méně rozvinuté regiony, přesto nejvíce dotací získalo v Česku hlavní město. Praha je přitom 9. nejbohatším regionem EU. Hrubý domácí produkt na 1 Pražana dosahoval v roce 2013 podle statistiků 173 procent unijního průměru. Pozice české metropole se ovšem propadá. V roce 2008 byla 6. nejbohatším regionem v EU. Jestli mají evropské dotace přispívat k vyváženému rozvoji území celé republiky a stírat rozdíly mezi regiony, tak v případě krajů se to v uplynulé sedmiletce příliš nepodařilo. Karlovarský kraj sice získal v přepočtu na 1 obyvatele nejvyšší sumu, i nadále je ale ekonomicky nejslabším krajem, měřeno výší HDP na obyvatele. Na chvostu v HDP zůstávají také kraje Ústecký, Olomoucký a Liberecký, které ani při čerpání dotací nebyly příliš úspěšné, pokud celkový příděl přepočteme na 1 obyvatele.

Programy, přes které se rozdělují peníze z evropských fondů, se rozjíždějí s jedenapůlletým zpožděním. Navíc regiony už nemají své vlastní operační programy. Nahradil je celostátní IROP (Integrovaný regionální operační program), který dostal do vínku 144 miliard korun včetně národního podílu. O tyto peníze se mohou ucházet kraje, obce a města, nestátní neziskové organizace i podnikatelé. 

„Peníze nejsou regionálně přiděleny, takže v rámci republiky všichni soutěží se všemi. Ve spojení s tím, že operační programy řídí ministerstva, je celé nové období velká nejistota," obává se novinek hejtman Vysočiny Běhounek. Žádanější budou také takzvané měkké projekty, na jejichž zneužívání klientelistickými skupinami upozorňuje BIS. Jen aby její příští zpráva nebyla o tom, že korupční kauzy se z regionů přestěhovaly do Prahy.