Česko patří podle Světového indexu míru mezi deset nejbezpečnějších destinací světa. A z policejních statistik vyplývá, že se tento stav prohlubuje.

Loňský rok se pravděpodobně zapíše do historie jako ten s nejmenší kriminalitou za poslední dobu. Celkový počet trestných činů je nejnižší za posledních minimálně deset let.

A co navíc: platí to pro všechny kraje bez výjimky, vyplývá z policejních statistik za období leden až listopad (údaje za celý rok policie v době uzávěrky článku nezveřejnila).

Podle odborníků za to paradoxně vděčíme skutečnosti, že se situace ve světě radikálně zhoršila a vlády na to zareagovaly posílením bezpečnostních opatření.

Lepší než Německo

Četnější policejní hlídky snižují násilnou kriminalitu nejen v Česku, ale například i v Německu, do kterého směřuje nejvíce migrantů z rozvrácených zemí. Přesto se mezi Českem a Německem dají najít zajímavé rozdíly.

„Podle statistiky díky většímu počtu policistů v ulicích klesá v Německu počet násilných trestných činů, zvýšila se ale administrativní kriminalita, například falšování pasů," říká bezpečnostní expert Jan Schneider.

Z webových stránek německé policie vyplývá, že v zemi západních sousedů roste také počet kapesních krádeží a vloupání.

Méně vražd i krádeží

To v Česku panuje pozitivnější situace: klesá nejen počet násilných činů, ale i krádeží či vloupání. Od ledna do konce loňského listopadu se meziročně snížila kriminalita zhruba o 11 procentních bodů. Počet vražd klesl o 15 na 127. Počet násilných trestných činů se snížil zhruba o tisícovku na 13 400.

Podobně se vyvíjela situace u vloupání, jejichž počet klesl o šest tisíc na 26 tisíc, krádeží policisté zaznamenali o 12 tisíc méně než předloni. A klesl i počet hospodářských činů o dva tisíce na 27 tisíc.

Pozor na fotbalisty!

Na potírání zločinnosti se podílí i to, že lidé jsou kvůli bezpečnostním hrozbám obezřetnější. I když někdy až příliš.

V srpnu předloňského roku tak občané Mladé Boleslavi požádali městskou policii, aby zadržela skupinu podezřelých běženců.

„Když jsme oznámení prověřovali, zjistili jsme, že se jedná o fotbalisty FK Mladá Boleslav, kteří mají tmavou pleť. Není divu, že se lidé lekli. Informací o běžencích bylo v tu dobu hodně, a tak si to s černými hráči prostě spojili," konstatoval tehdy zástupce velitele městské policie Stanislav Holub.

Ještě větší šok než mladoboleslavští fotbalisté zažil folklórní soubor z afrického Beninu. Na skupinu lidí exotického vzezření, kteří seděli na lavičkách u městské kašny, upozornili policii obyvatelé Uherského Hradiště.

Umělci z Beninu zapomněli pasy na ubytovně. Hlídka je proto předala české cizinecké policii, která je pověstná tím, že s cizinci nezachází zrovna v rukavičkách.

Souhra funguje

Jakkoli znějí uvedené případy komicky, větší spjatost občanů a policistů podle studií bezpečnost země posiluje. Pomáhá i to, že se víc mluví o bezpečnosti země a jak ji zajistit.

„Téma se hodně medializuje, politici se k němu často vyjadřují. Byla přijata řada kroků ke zlepšení práce policie, integrovaného záchranného systému i armády. A to určitě dopad má," říká místopředseda parlamentního výboru pro obranu Bohuslav Chalupa (ANO).

Podíl na snížení kriminality má ale podle Chalupy i zvyšující se životní úroveň a pokles nezaměstnanosti.

„Lidé mají možnost vydělat si a postarat se o sebe. To zabraňuje sociálním propadům, které pak přivádějí některé jedince do situací, v nichž mají puzení páchat trestnou činnost," dodal Chalupa.

Bezpečná malá města

Při snižování kriminality státu pomáhá nejen dobrá práce policie (objasněnost byla loni v prvních jedenácti měsících nejlepší za deset let), ale také dobře nastavený sociální systém, který vede občany ke vzdělání a potírá chudobu.

Kriminalitu výrazně ovlivňuje rozevírání sociálních nůžek, kdy bohatí bohatnou, zatímco chudí zůstávají chudými. A právě v příjmové rovnosti si Česko vede stejně dobře jako ve Světovém indexu míru.

Výhodou pro Česko je i to, že kromě Prahy nemá města, která by vytvářela klasickou velkoměstskou anonymitu. Když převládnou věcné společenské styky nad těmi osobními, vytváří to podhoubí pro vznik a růst škodlivých společenských jevů.

Kriminalita v Česku naposledy vzrostla o sedm procent na více než 325 tisíc trestných činů v roce 2013, kdy se na tom svými důsledky podílela i amnestie, kterou vyhlásil před odchodem z funkce prezident Václav Klaus.

Více než polovinu pachatelů totiž tvořili recidivisté.