Historie

Leopold Šrom: pohnutý osud stíhacího esa

8. září 2017 četba na 10 minut
Leopold Šrom (vpravo) popisuje vzdušný souboj Františku Burdovi

Leopold Šrom (vpravo) popisuje vzdušný souboj Františku Burdovi

Foto: Wikimedia.org

Na dnešek 8. září vychází sté výročí narození Leopolda Šroma, který se během války stal jedním z československých stíhacích es. Létal v RAF a později v leteckém útvaru zformovaném v Sovětském svazu. Jako mnozí západní letci byl i Leopold Šrom perzekvován komunistickým režimem, později se dočkal rehabilitace, a létáním se uzavřel i jeho osud – přežil válku, ale zahynul při leteckém neštěstí nedaleko Prahy.

Leopold Šrom v bojích celkem nalétal 435 operačních hodin (380 u RAF, přes 37 za SNP a přes 17 při Ostravské operaci). Počet sestřelů dělá z Leopolda Šroma letecké eso (hranice byla 5 sestřelů) – český stíhač si připsal osm sestřelených letadel jistě a dvě pravděpodobně.

Brzy po válce byl Leopold Šrom nejprve převelen k peruti ve Kbelích, ze které se stal letecký pluk. Život vojáka a reorganizace armády a letectva zavály nadporučíka k různým útvarům, ale pro své schopnosti byl nakonec přeřazen k Výzkumnému leteckému ústavu, kde zalétával nové typy letounů a stroje po opravách.

Šrom se podílel i na zkouškách proudových letounů Messerschmitt Me 262. Pamětníci vzpomínali na jeho pilotní schopnosti, když líčili simulované vzdušné souboje mezi spitfirem a lavočkinem, nebo lavočkinem a „stodevítkou“ (Messerschmitt Bf 109) – vždy z nich prý vycházel jako vítěz pilot lavočky, Leopold Šrom…

Nepřítel lidu
Změna politického režimu po únoru 1948 změnila i pohled na vojáky a důstojníky, kteří za války po nějakou dobu bojovali na západní frontě. Na jejich zásluhy v boji za svobodu a vlast nebrala komunistická diktatura zřetel, a protože většina letců bojovala nejprve na Západě, označila je propaganda za „nepřítele lidu“ a „přisluhovače imperialismu“.

Začaly čistky v armádě a perzekuce. Někteří letci zareagovali včas a znovu opustili rodnou zemi. I Leopold Šrom dostal nabídku, aby se připojil k jedné skupině svých spolubojovníků, která se chystala emigrovat. Odmítl však, do ciziny se mu už nechtělo.

Přesto byl jedenatřicetiletý Šrom na podzim zatčen a obviněn ze spoluúčasti na přípravě nedovoleného opuštění republiky. V té době bylo toto absurdní obvinění běžné. Po pár týdnech byl kapitán Šrom sice propuštěn z vazby, ale u útvaru už dlouho nepobyl a za knipl už sednout nesměl. Na jaře 1949 Leopolda Šroma z armády vyhodili pro "ztrátu politické důvěry".

Stíhač ze dvou front ale nebyl člověkem, který rezignuje a složí zbraně; oprášil své elektrotechnické vzdělání a nastoupil jako elektromechanik do žižkovské Tesly. Mlčenlivý vytáhlý mladý muž v továrně brzy osvědčil svou odbornost, takže ho chtěli udělat mistrem. Jenže jeho politická nedůvěryhodnost byla hendikepem i ve fabrice. Leopold Šrom přesto nezatrpkl a svědomitě pracoval v Tesle až do roku 1964, kdy začaly rehabilitace křivd z konce 40. a z 50. let.

Znovu za kniplem
Leopold Šrom byl náhle povýšen do hodnosti majora, převzal Řád Rudé hvězdy a dostal titul Zasloužilý vojenský letec ČSSR. Využil nabídku ČSA rehabilitovaným letcům a odešel pracovat do Státní letecké inspekce. Ale když se vrátil k letectví, chtěl opět létat. Jenže za sedmnáct let se mnohé změnilo, navíc létat s dopravním letadlem je něco jiného než pilotovat stíhačku.

Odhodlaný Šrom ale bere soukromé hodiny a po večerech studuje letecké předpisy. Nakonec přece jen znovu usedá za knipl, lépe řečeno za volantové řízení druhého pilota letounu Avia Av-14 (licenční Iljušin Il-14). Leopoldu Šromovi je 49 let. Létá na vnitrostátních linkách, později i do zahraničí, nevzdává se myšlenky, že by ještě mohl dosáhnout na pozici kapitána…

Na dvoumotorovém vrtulovém dopraváku Av -14 už Leopold Šrom stihl nalétat skoro 1600 hodin. V pátek 11. října 1968 znovu usedá k řízení, čeká je pravidelný odpolední let 351 z Prahy do Piešťan. Letu velí zkušený dvaačtyřicetiletý kapitán s náletem 6700 hodin, navigátorem je pak letec s osudem podobným Šromovu – také on měl v létání sedmnáctiletou pauzu.

Šrom původně letět neměl, ale vypsaný kopilot den předtím požádal o výměnu služby kvůli přezkoušení , a tak na jeho místo usedl Šrom. Let byl skoro plně obsazený, na palubě cestovalo 37 cestujících (kapacita letadla byla 42 pasažérů) a tři členové posádky.