Levnější údržba silnic nebude. Kraje k ní soukromníky nepustí

22. září 2016 četba na 9 minut
Technika pro zimní údržbu silnic. Silničáři mají připraveny pluhy i frézy.

Technika pro zimní údržbu silnic. Silničáři mají připraveny pluhy i frézy.

Foto: Deník/Sejkora Jiří

Údržba silnic první třídy přijde ročně na zhruba miliardu korun. Soukromníci, které chtěl pustit k zakázkám stát, však mají smůlu. Proti otevřeným tendrům, které by měly přinést výrazné úspory, se postavily kraje. V dlouhých tahanicích zvítězily. Jedná se o „odměnu" za mýto?

Silnic 1. tříd je v Česku více než 6,5 tisíce kilometrů. Jejich údržbu, která mimochodem stojí český stát každoročně v průměru necelou miliardu korun, většinou zajišťují kraje, resp. jejich příspěvkové organizace – Správy a údržby silnic (SÚS).

Ve snaze ušetřit pár set milionů korun navrhlo ministerstvo dopravy již před pár lety způsob, jak tento systém změnit. Kvůli politice ale ke změně nedojde. „Je to dohoda v koalici, já to nechci zpochybňovat," řekl před časem v České televizi ministr dopravy Dan Ťok.

Dan Ťok: Je to dohoda v koalici, já to nechci zpochybňovat.

O zakázky, z nichž plynou stamiliony do krajských rozpočtů, by totiž kraje mohly přijít. Na původně slibované tendry, které by k údržbě pustily soukromníky a mohly ušetřit miliony korun, proto nedojde. I když k tomu mělo ministerstvo cestu v podstatě již volnou.

Stanjurův odkaz

Stát již před pěti lety přišel se záměrem, že by od října 2013 údržbu soutěžil v otevřených tendrech, což by mu mohlo přinést zmiňované úspory. Již tehdy kraje v připomínkovém řízení od plošného zavedení tendrů ministerstvo odrazovaly.

Resort s ministrem Zbyňkem Stanjurou (ODS) v čele spustil před čtyřmi lety pilotní projekt, aby si otestoval, zda by mohl výběrová řízení posléze aplikovat plošně. Území České republiky bylo rozděleno na 58 oblastí. Pilotní projekt tendrů na zajištění údržby na období 2013–2017 se týkal pěti regionů.

Soutěž vyvolala značný zájem soukromníků, díky čemuž došlo k poklesu cen za zajišťované služby zhruba o pětinu. „Je evidentní, že soukromé společnosti zvládají spravovat jim svěřené komunikace daleko lépe než státem či kraji vlastněné organizace," konstatoval v září 2014 tehdy již jen poslanec ODS Stanjura.

Ze soukromých firem přitom vyhrála jen společnost AVE CZ na Zlínsku, zatímco na Karlovarsku v tendru „dokázala" zvítězit krajská SÚS. Očekávaný pokles ceny se přesto dostavil. Zatímco ministerstvo odhadovalo náklady pro zakázku na čtyři roky ve výši 224 milionů korun, nabídnutá cena činila 176 milionů (Zlínsko 77,5 mil. Kč a Karlovarsko 98,5 mil. Kč).

48 mil. Kč

činila úspora po vypsání tendrů na údržbu silnic 1. třídy z původně odhadovaných 224 mil. Kč v pilotním projektu v pěti vybraných regionálních oblastech na Zlínsku a Karlovarsku. 

V ostatních „nepilotních" oblastech zajišťovaly zimní a běžnou údržbu (jak zní plný název) krajské SÚS, u nichž v minulosti podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) docházelo k plýtvání veřejnými prostředky. NKÚ provedl v oblasti zajištění zimní a letní údržby šetření za období od roku 2010 do září 2013. „Roční náklady na zabezpečování údržby se zvýšily až o 296 mil. Kč. Existuje velký rozptyl jednotkových cen údržbových prací, který nelze odůvodnit místními podmínkami, což ukazuje, že existuje prostor pro snížení cen," uvedl tehdy ve zprávě NKÚ.

Soutěžit, nebo nesoutěžit?

S tím, jak měly být postupně vypisovány tendry i pro další oblasti, kde dobíhaly smlouvy s krajskými SÚS, vypadalo to, že soutěžit by se mohlo i jinde. Loni i letos dokonce vypsání tendrů pro oblasti, kde končily smlouvy, schválila vláda.

„Na silnicích, o které se staráme, chceme nakládat s penězi daňových poplatníků co nejlépe a nevidím důvod, proč tyto veřejné zakázky otevřeně nesoutěžit," tvrdil loni v březnu Dan Ťok.

Kraje však byly proti. Využily stížností na procesní nesrovnalosti, kvůli nimž došlo ke zrušení soutěží a zakázky tak de facto opět spadly do klína krajským SÚS. Ministerstvo se ovšem nevzdávalo myšlenky nesrovnalosti v systému údržby vyřešit, což navazovalo i na předchozí pokusy sjednotit stav.

Vítězný odpor krajů

Hejtmané v čele s Asociací krajů však znovu vytáhli do boje. A možnost, že by jejich silničáři o zakázky přišli nebo o ně museli přinejmenším bojovat s konkurencí, se jim podařilo zažehnat.

„Jenom díky aktivitě krajů dosud nezkolaboval systém zimní a letní údržby na silnicích 1. třídy, které v regionech patří státu," prohlašoval sebevědomě začátkem července Michal Hašek, předseda Asociace krajů České republiky.

Michal Hašek: Jenom díky aktivitě krajů dosud nezkolaboval systém zimní a letní údržby na silnicích 1. třídy.

Jedním z hlavních argumentů krajů bylo, že v jejich rukou může být údržba flexibilnější a krajské správy dokážou v případě zimní kalamity lépe reagovat.

„Aby kraj dokázal postižený úsek zprůjezdnit, může k němu nasměrovat i sypače, které tam standardně nejezdí. To by mohlo být pro soukromý subjekt, zaměřený a kapacitně vybavený pouze na určitý úsek silnice I. třídy, problematické," tvrdí náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro dopravu Roman Hanák.

Bezchybné pilotní projekty

Ani v jedné z pěti pilotních oblastí přitom nedošlo k žádnému pochybení, které by hejtmanům či krajským zástupcům dávalo za pravdu. „Měli jsme i pozitivní reakce od ministerstva," říká Roman Mužík, jednatel AVE CZ, která údržbu na Zlínsku zajišťuje. Právě pilotní projekt ve Zlínském a Karlovarském kraji ukázal, že stačí správně zadat podmínky soutěže. Nutno však podotknout, že „vzorné" plnění údržby umožnily také mírné zimy.

Kraje navíc argumentují lepší flexibilitou svých SÚS, ale ty v podstatě disponují „jen" rozsáhlým vozovým parkem, takže se nabízí i otázka, nakolik je jejich využití efektivní. „My používáme moderní technologie, kdy máme přesné lokální předpovědi počasí, takže se na případnou kalamitu dokážeme včas připravit, aniž by řidiči nějakým způsobem utrpěli," vysvětluje Mužík s tím, že jeho firma již krom toho měla předobjednané další stroje.

Jak dodává, návrat údržby do krajských rukou připomíná znárodnění, kterým se systém vrací před rok 1989.

Miliardy do regionů

V konečném důsledku jde hlavně o to, komu státní peníze za údržbu přitečou. A v tomto ohledu vyhrály kraje. Vláda na konci července odsouhlasila vypsání zakázek za 7,6 miliardy korun, přičemž půjde o 14 krajských zakázek, jejichž vítězové by měli silnice spravovat od 1. května 2017 dalších osm let.

Pilotní projekt sice prokazatelně přinesl daňovým poplatníkům finanční úsporu, další veřejné peníze se ale neuspoří. Naopak systém, v němž údržbu zajišťují krajské organizace, má podle mnohých odborníků k hospodárnosti daleko.

Společnosti na údržbu silnic totiž dostávají od státu peníze na svoji činnost především podle toho, jaký vykazují výkon. V roce 2013, kdy startovalo otevření systému i pro soukromníky, byl výpočet výsledné ceny rozdělen na dvě části – fixní, pokrývající paušální složku, a výkonovou, která však byla částečně odsunuta do pozadí.

Ministerská dohoda s kraji

Ministerstvo dopravy zároveň v půli července – pár dní před vládním usnesením o vypsání zakázek – s Asociací krajů uzavřelo memorandum, které zimní a běžnou údržbu převádí na kraje. Do března příštího roku kvůli tomu musí změnit i příslušný zákon. „Klíčové pro nás je, aby zimní a běžná údržba byla vykonávána za co nejlepších podmínek," vysvětluje pro magazín Dotyk Zdeněk Neusar z tiskového oddělení ministerstva dopravy.

Navíc – jak vyplývá z memoranda, které má Dotyk k dispozici – dojde k tomu, že kraje budou mít na starosti jen část správy silnic. „Strany memoranda se dohodly na kompromisním řešení, jež bude spočívat na změně zákona prostřednictvím novely v tom smyslu, že zákon umožní přenést na kraje i jen některé činnosti správy silnic 1. třídy," stojí doslova v memorandu.

Půjde tedy především o údržbu, ale již ne o investiční část spočívající v budování komunikací. „Tu u silnic první třídy vykonává ministerstvo dopravy prostřednictvím ŘSD a kraje o ni zájem nemají," dodává Neusar.

Memorandum zavírá dveře možnosti otevřených tendrů a tedy šanci pro vstup soukromníků.

Memorandum navíc zavírá dveře možnosti otevřených tendrů a tedy šanci pro vstup soukromníků. „Ministerstvo upustí od dalších kroků směřujících k přípravě zadávacích podmínek a k zahájení otevřeného zadávacího řízení na zajištění běžné a zimní údržby silnic 1. třídy," stojí doslova v závěru dokumentu.

Něco za něco

Jak už výše zaznělo, ministr Dan Ťok uvedl, že jde o dohodu v koalici. V politických kuloárech se ovšem proslýchá, že šlo o „strategickou výměnu". Ťok, dosazený na resort hnutím ANO, „pustí" hejtmanům, u nichž převládají zástupci ČSSD, údržbu silnic.

Sociální demokraté mu za to nechají projít změny u mýtného systému. To totiž ministerstvo zadalo na další tři roky firmě Kapsch bez výběrového řízení.