Prezidentské volby v USA

Lídr bez programu

14. srpen 2015 četba na 7 minut

Foto: redakce

Donald Trump na svém webu slibuje, že z Ameriky udělá skvělou zemi (Make America Great Again!). Bohužel už se na stránkách nedočtete ani jedno slovo o tom, jak toho chce dosáhnout.

Donald Trump má pod čepicí. Co přesně tam spolu s lidovými bonmoty a bujnou blonďatou kšticí ukrývá, ale není jasné. Na kšiltovce sice nosí velkým písmem vyražené předvolební heslo, ale jeho ucelený předvolební program nenajdete.

Podle mnoha průzkumů je přitom americký miliardář prozatím lídrem mezi republikánskými kandidáty, a kdyby se o nástupci Baracka Obamy hlasovalo dnes, byl by právě on vyzyvatelem Hillary Clintonové, nejpravděpodobnější zástupkyně tábora demokratů.

Když už Trump v televizních diskusích nebo ve svém kandidátském projevu naznačí, co by v Bílém domě vlastně chtěl dělat, často zapomene dovysvětlit, jak by toho chtěl dosáhnout. Příkladem budiž finále jeho projevu, když ohlásil kandidaturu: „Bohužel americký sen je mrtvý. Ale pokud budu zvolen prezidentem, vzkřísím ho a bude ještě větší, lepší a silnější než kdy předtím a díky němu bude Amerika zase úžasná!"

Co je tedy prozatím známé z Trumpova politického programu? Vybrali jsme osm oblastí, ve kterých už konkretizoval své názory a plány.

1. Ekonomika a nová pracovní místa

Domácí ekonomika by pro podnikatele měla být silnou parketou, přesto Trump ve svém projevu opakuje vesměs obecné fráze. Přitom podle červencového průzkumu pro CNN je pro 43 % Američanů právě tohle problematika, podle které si budou vybírat kandidáta na hlavu státu.

Trump slibuje s étosem protekcionismu vrátit do Států pracovní místa „z Číny, z Mexika, z Japonska…" Míra nezaměstnanosti v zemi se přitom za posledních pět let snížila z téměř 10 procent na 5,3 procenta v první polovině prázdnin. „Naše skutečná nezaměstnanost je mezi 18 a 20 procenty. Nevěřte oficiálním statistikám! Nevěřte jim!" apeluje na voliče. Jako jeden z mála republikánů pak Trump souhlasí s minimální mzdou, ale bude-li prezidentem, zůstane zachována na současné úrovni 7,25 dolaru za hodinu (v přepočtu asi 177 korun).

2. Imigrace

Donald Trump se v jedné z předvolebních diskusí pochlubil, že problematiku imigrace do kampaně vnesl on. „Tohle vůbec nebylo téma. Všichni na to jen mysleli, dokud jsem to já nevytáhl při ohlášení své kandidatury," řekl. Při veřejných vystoupeních se často naváží především do Mexičanů, kteří „nejsou naši přátelé, věřte mi, ekonomicky nás ničí". Navíc podle něj přistěhovalci „pašují drogy, zvyšují kriminalitu a znásilňují". „Někteří z nich, předpokládám, nejsou zlí," dodal.

Problém na jihu země s nelegálními přechody hranic by řešil dostavbou dělicího plotu nebo raději rovnou zdí: „Musíme postavit zeď a musíme ji postavit rychle. Nevadí mi, když v ní budou velké krásné dveře, kudy se mohou lidé do této země dostat, ale legálně," navrhuje možný budoucí prezident Spojených států.

Organizace Pew Research ve své zprávě uvedla, že v loňském roce bylo v zemi bez povolení 11,3 milionu lidí (asi 3,5 procenta populace). Mexičané tvoří asi polovinu z nich (52 procent), ale jejich počet od vrcholu v roce 2007 soustavně klesá.

3. Zahraniční obchod

Podobně jako lídr republikánského pelotonu útočí verbálně na ilegální přistěhovalce, kritizuje i současné poměry ve vodách mezinárodního obchodu. Při ohlášení své kandidatury například Trump vyhrožoval automobilce Ford, že jako americký prezident by zavedl 35procentní daň na auta vyráběná v Mexiku a dovážená do USA.

Podobně už dříve navrhoval importované čínské zboží zatížit 25procentní přirážkou, jelikož asijská velmoc podle Trumpa záměrně podhodnocuje svou měnu. Nesouhlasí rovněž s Dohodou o transpacifickém partnerství (obdoba smlouvy TTIP mezi USA a EU), do které by se mohly podle Obamovy administrativy přidat i čínská a indická ekonomika.

4. Daně

Na otázku daní může Trump vyrukovat s jakoukoli odpovědí. V jeho postojích aby se vyznal finanční ďábel – v roce 1999 podporoval jednorázové zavedení daně z bohatství ve výši 14,25 procenta na majetek nad 10 milionů dolarů, aby se z výnosů umořila část amerického federálního dluhu.

Ve své poslední knize Time to Get Tough z roku 2011 pro změnu jako nový impulz pro ekonomiku navrhuje zrušení daně z nemovitosti (Trump je realitní magnát) nebo snížení stropu daní z příjmů – pro nejméně vydělávající na jedno procento, pro nejbohatší příjmové skupiny na 15 procent, přičemž dnes platí Američané až téměř 40 procent. Tato opatření by podle analytiků vedla k velkým výpadkům státní pokladny a růstu zadlužení, dodává CNN.

5. Armáda

Ačkoli republikán, není podle Trumpa nejúčinnějším řešením problémů ve světě vysílání vojáků. Podle něj byla chyba vpadnout do Iráku, protože to „totálně destabilizovalo Blízký východ". Ve své poslední knize naopak miliardář píše, že i peníze samy o sobě jsou silnou zbraní.

Za případné vlády prezidenta Trumpa by zřejmě výdaje na armádu přesto vzrostly. Jak naznačil ve svém projevu: „Chci mít nejsilnější armádu, jakou tato země kdy měla. Potřebujeme ji jako nikdy dříve. Najdu i nového generála Pattona nebo generála MacArthura," slibuje.

6. Blízký východ a Írán

Na rozdíl od současného nájemníka v Bílém domě by Trump z křesla Oválné pracovny zřejmě obrátil o 180 stupňů kurz vzájemných vztahů s Íránem. Nedávno uzavřenou dohodu o omezení jaderného programu označil republikánský kandidát za „strašnou a k smíchu". Podle něj hrozí, že povede ke zničení státu Izrael. „To by byla katastrofa, musíme ho ochránit," dodal.

Trump by se podle svých slov zasadil o to, aby Írán nezískal jaderné zbraně. Už tak prý stačí, že těží z neurovnané situace v regionu. A těží prý doslova – „Írán přebírá kontrolu nad Irákem a nad jejich ropou".

7. Zdravotnictví

V debatě o Obamově zdravotní reformě nabízí Trump jednoznačné stanovisko, takzvaný program Obamacare označil za katastrofu a velkou lež. „Musíme projekt Obamacare zrušit a nahradit ho něčím mnohem lepším pro všechny. Aby byl pro všechny. Ale mnohem lepší a levnější pro vládu i pro lidi. Přesně to uděláme," provolával v červnu Trump, když ohlásil, že bude kandidovat na prezidenta Spojených států.

8. Držení zbraní

Ještě stručnější byl Donald Trump v otázce možného legislativního omezení prodeje a držení střelných zbraní. „Plně podporuji druhý dodatek ústavy," uvedl. Právě tato část americké Listiny práv přitom garantuje právo občanů vlastnit zbraně. Jejich rozšíření paradoxně vzrostlo po nástupu demokrata Baracka Obamy do úřadu. Jen předloni se podle The Economistu prodalo ve Spojených státech 16 milionů střelných zbraní.