Historie

Královna z obrazu: Luisa Meklenburská žila v bigamii

29. srpen 2017 četba na 4 minuty
Louise of Mecklenburg-Güstrow

Louise of Mecklenburg-Güstrow

Foto: J. S. du Wahl

Panovníci si s věrností obvykle hlavu nelámali, ale dánský král Frederik IV. šel ještě dál. Se svými milenkami se dvakrát oženil, přestože na něho doma čekala právoplatná manželka Luisa. Od jejího narození právě uplynulo 350 let.


Poddaní ji vlastně ani neznali. Mluvili o ní jako o „královně z obrazu“. Jinak než na portrétech ji totiž prakticky neviděli, protože po králově boku se objevovaly jiné ženy.

(Ne)platná svatba

Budoucí dánská královna přišla na svět 28. srpna 1667 ve městě Güstrow na severu Německa jako devátý potomek tamějšího vévody. Zatímco urozené dívky se tehdy běžně vdávaly ještě před dovršením dvacátého roku, Luisa o vhodného nápadníka nemohla zavadit. Vše se změnilo ve chvíli, kdy na zámek zavítal dánský princ Frederik. Přestože byl o čtyři roky mladší, v Luise našel zalíbení. Dívka byla štěstím bez sebe, téměř na prahu třicítky si našla partii, o které se jí ani nesnilo. Vdala se v Kodani v roce 1695, ale tím pohádka skončila. Manželství jí totiž přineslo řadu velkých zklamání.

Frederik byl sice schopný vládce, ale také nenapravitelný sukničkář. Krátce po svatbě se zamiloval do Heleny von Vieregg, dcery pruského velvyslance. Hluboce věřící Luisa se cítila zraněná a ponížená. Manžel ale na její nářky a prosby nedal a stále častěji utíkal za Helenou, která byla o dvanáct let mladší než Luisa.

V roce 1700 se Frederik stal po smrti otce Kristiána králem, ale ani poté se milenky nevzdal. Naopak, v roce 1703 se s ní oženil. Co na tom, že se dopustil bigamie. Představitelé církve o všem taktně mlčeli. Frederik s Helenou vystupovali na veřejnosti jako manželé, zatímco Luisa raději trávila čas v klášterech, kde hledala lék na bolavou duši. Brzy ale potkal velký žal i nevěrného Frederika.

Mor a láska

V roce 1704 měla Helena přivést na svět svého prvního potomka, ale při porodu zemřela. Luisa doufala, že se jí manžel vrátí a částečně se jí to splnilo. Milenky měl sice dál, ale k žádné se už neznal jako k Heleně. Luisa měla s Frederikem celkem pět dětí, jen dvě ale přežily déle než rok.

Další dramatické dějství odstartovalo v roce 1711, kdy královský dvůr uprchl z Kodaně kvůli moru. Na maškarním plese v Koldingu král potkal hraběnku Annu Žofii Reventlow. Čtyřicetiletý panovník se do osmnáctileté dívky bláznivě zamiloval a nedokázal na ni přestat myslet. O několik měsíců později ji napůl unesl z rodného panství a udělal z ní svoji milenku. To mu ale nestačilo a opět se s ní tajně oženil. Neodradil ho ani fakt, že tentokrát se už ozvala i církev. Nelibě to samozřejmě nesla také královna, která na manželovu novou konkubínu nasazovala, kde mohla. Nebylo jí to ale nic platné. Utrápená Luisa zemřela v roce 1721 ve věku 54 let. Pochována byla v katedrále v Roskilde a zanechala po sobě úctyhodnou sbírku několika set náboženských knih.

Zatímco věřící nad její smrtí plakali, Frederik chystal s Annou druhou svatbu, tentokrát už opravdovou. Sláva se konala pouhé tři týdny po Luisině smrti, což vyvolalo velkou nevoli. Královi potomci macechu nikdy nepřijali a na protest dokonce opustili dvůr.

Anna měla s Frederikem několik dětí, jejich přesný počet není znám, ale všechny zemřely krátce po porodu. Královna to brala jako boží trest za své hříchy a stále častěji propadala depresím. Definitivní ranou pro ni byl rok 1730, kdy Frederik zemřel. Král ji sice za svého života bohatě obdaroval tituly a pozemky, ale jeho syn a nástupce Kristián jí vše zkonfiskoval a od dvora ji vyhnal. Nikdy nezapomněl, kolik trápení kvůli ní prožila jeho matka Luisa. Anna se vrátila do rodného kraje, kde dožívala o samotě, pouze s minimální rentou. Zemřela v roce 1743.