Maďaři byli první. Před 60 lety povstalo Maďarsko proti komunismu

25. říjen 2016 četba na 6 minut
Symbolem maďarské revoluce byla národní vlajka s tradičním královským znakem, popřípadě jen s vyřízlým znakem komunistickým

Symbolem maďarské revoluce byla národní vlajka s tradičním královským znakem, popřípadě jen s vyřízlým znakem komunistickým

Foto: Archiv

Stalin je mrtev, ale stalinisté se nevzdávají. Jako první v historii se o této trpké pravdě přesvědčili před 60 lety svobodomyslní Maďaři. Jejich celonárodní revoluce proti sovětské okupaci a domácí stalinistické diktatuře začala 23. října 1956, ovšem už 10. listopadu byla sovětskými tanky utopena v krvi.

Jakkoli v polovině 50. let 20. století Československo i Maďarsko působily navenek stejně rudou režimní fasádou, situace v obou zemích byla diametrálně odlišná. Zatímco Praha po Stalinově smrti v roce 1953 i po XX. sjezdu sovětských komunistů v únoru 1956, kde Nikita Chruščov odhalil zločiny stalinismu, dál v poklidu budovala socialistický „ráj", Budapešť se pokoušela o změnu.

Tamní reformní komunisty v čele s premiérem Imrichem Nagyem v roce 1955 inspiroval vznik suverénního neutrálního Rakouska a žádali totéž. Odstavení Nagye a nastolení promoskevské vlády Matyáse Rákosiho situaci neuklidnilo, naopak. Studentské nepokoje vyústily 23. října 1956 ve 200tisícovou demonstraci v Budapešti, která pak přerostla ve spontánní výbuch odporu proti stalinskému režimu.

Vzkaz Maďarů zasahujícím Rusům byl jednoznačnýVzkaz Maďarů zasahujícím Rusům byl jednoznačný.Autor: Archiv

Dost bylo Moskvy

„Maďaři, pojďte s námi", „Rusové, táhněte domů" či „Rákosi do Dunaje – Nagy do vlády" – tato hesla se stala leitmotivem právě propuknuvší revoluce. Statisíce protestujících si vynutily zhasnutí rudé hvězdy na budově parlamentu a poté byla svržena 25 metrů vysoká socha Stalina na náměstí Hrdinů. Brzy na to začali na demonstranty střílet příslušníci tajné policie ÁVH, jenže lidé si to nenechali líbit. Část demonstrantů se zmocnila zbraní a začaly přestřelky.

Povstání rychle zachvátilo celou zemi. Vládnoucí stalinisté byli bezmocní a ještě týž večer požádali Sovětský svaz o vojenský zásah. Hned 24. října ráno vjely sovětské tanky do ulic Budapešti a střílely hlava nehlava po všem živém. V této situaci byl předsedou vlády jmenován Imre Nagy, který se zatím opatrně postavil na stranu demonstrantů.

Vládnoucí stalinisté byli bezmocní a ještě týž večer požádali Sovětský svaz o vojenský zásah.

O to brutálněji však proti pokračujícím protestům vystupovali sovětští vojáci. Při masové demonstraci 25. října před parlamentem rozpoutali Sověti a tajní z ÁVH úmyslný provokační masakr, při němž zahynulo 200 lidí včetně žen a dětí. Reakce obyvatel splnila jejich očekávání: rozlícení lidé lynčovali a věšeli příslušníky ÁVH, což se stalo záminkou k pokračování sovětské intervence.

V následujících dnech maďarská armáda otevřeně přešla na stranu revoluce a domácí komunistický režim se doslova zhroutil. Nagy se zcela přidal k národu a vytvořil novou vládu, v níž figurovali i bývalí vůdcové kdysi potlačené pravice. Povstání označil za národně demokratické hnutí, slíbil rozpustit nenáviděnou ÁVH a slíbil amnestii.

Sovětům v tuto chvíli nezbylo než dočasně ustoupit. Překotně se začaly obnovovat zrušené politické strany a zhruba týden se zdálo, že Maďarsko je na nejlepší cestě k liberální demokracii po vzoru Rakouska.

Nic takového však sovětské vedení v čele s Chruščovem nemínilo připustit. Jen stále nevědělo jak to zařídit, aniž by riskovalo konflikt se Západem.

Výbuch lidového hněvu hned zkraje směřoval proti monstrózní Stalinově soše v centru BudapeštiVýbuch lidového hněvu hned zkraje směřoval proti monstrózní Stalinově soše v centru Budapešti.Autor: Archiv

Suez za Budapešť

Řešení spadlo Rusům do klína jako dar z nebes. Paralelně totiž probíhala takzvaná suezská krize, kdy prosovětský Egypt znárodnil Suezský průplav a Británie, Francie a Izrael sáhly k vojenské intervenci. Byla neúspěšná, ale dala Sovětům záminku: nezasáhnou v Egyptě, pokud Západ bude pasivní k dění v Maďarsku. Západní státy souhlasily a tím de facto ponechaly budapešťskou revoluci napospas Rusům.

To, co následovalo, byl už jen logický a smutný epilog. Moskva 2. listopadu 1956 schválila operaci proti údajné maďarské kontrarevoluci pod názvem Smršť, jíž měl velet legendární válečný „osvoboditel" maršál Koněv. Premiér Imre Nagy sice ještě 1. listopadu vyhlásil neutralitu, oznámil vystoupení Maďarska z Varšavské smlouvy a požádal OSN o pomoc, ale nebylo to nic platné. Sovětům se přihlásil zrádce János Kádár, který byl ochoten s nimi spolupracovat při jejich chystané druhé intervenci.

Sovětům se přihlásil zrádce János Kádár, který byl ochoten s nimi spolupracovat při jejich chystané druhé intervenci.

Došlo k ní 4. listopadu a další týden pokračovaly v ulicích Budapešti zuřivé boje. Zatímco Nagy se uchýlil na jugoslávskou ambasádu, Kádár převzal moc jménem nově vytvořené „dělnicko-rolnické vlády". Padlo na 5500 Maďarů a Rusové pustošili celé čtvrti zuřivě se bránící maďarské metropole.

Statečný revoluční premiér Imre NagyStatečný revoluční premiér Imre NagyAutor: Archiv

Česká hanba

Teprve 11. listopadu bylo povstání poraženo. Následovala vlna poprav a ostrých represí. Imre Nagy byl dopaden, zatčen Sověty a v roce 1958 popraven. Na Západ emigrovalo až 300 tisíc Maďarů. Jakkoli se nový Kádárův režim časem ukázal jako relativně liberální, povstání z roku 1956 bylo až do změny režimu v roce 1989 zakázaným tématem.

Velké otazníky ovšem dodnes vzbuzuje skutečnost, že Češi a Slováci zůstali vůči maďarskému povstání zcela pasivní. Zatímco třeba v Polsku se zvedla vlna lidové solidarity, a to i v řadách vládnoucí rudé partaje, v Československu se nedělo nic.

Řadu příslušníků československé zahraniční emigrace včetně Ferdinanda Peroutky lhostejný postoj „národa Masarykova" překvapil natolik, že nad možností návratu demokracie cestou vnitřního odporu ke komunistickému režimu zlomili hůl.