Hašima - beton, rez a vlnobití

Vytlučená okna, beton, rez a vlny narážející do železobetonových zdí. Kdysi byla Hašima místo s nejvyšší hustotou obyvatel na zemi (v roce 1959 až 5000 lidí na 6,3 hektaru). Domov dělníků firmy Mitsubishi. Nyní? Ostrov duchů, který z dálky připomíná spíše starou bitevní loď. Betonový obr leží zhruba 15 kilometrů od Nagasaki a svou minulostí se zrovna (ne)chlubí.

Mitsubishi zde instalovalo moderní těžební stroje na uhlí a dělníkům v roce 1916 nechalo vystavět i první z obrovských betonových paneláků. Nešlo ovšem o žádný přepych – rodiny nejprve žily v jednopokojových bytech s předsíňkou, po druhé světové válce naštěstí už ve vícepokojových. Voda byla na ostrov vedena potrubím pod hladinou a první zeleň se zde objevila až v roce 1963 – šlo o zahrady na střechách.

Obyvatelé ale nepřišli ani o zábavu. Fungovaly tu obchody, kavárny i školy. Dělníci s rodinami žili na ostrově do roku 1974, kdy byl uhelný důl vypnut a komplex osiřel. Od té doby se z betonového sídliště staly pusté ruiny.

Od roku 2009 je Hašima přístupná i turistům, ovšem zájemci mohou nasát hororovou atmosféru jen na molu, mezi budovy je vstup z bezpečnostních důvodů zakázaný.

Varosha - z lesku prach

Město na východním pobřeží Kypru bylo v 70. letech minulého století vyhlášeným rekreačním letoviskem, kam jezdila především elita. Místo si oblíbily i slavné herečky jako Brigitte Bardotová či Elizabeth Taylorová. I proto bylo letovisku často přirovnáváno k Francouzské riviéře.

Pro podnikatele to byl zlatý důl. Z luxusního místa s pětihvězdičkovými hotely se však v roce 1974 téměř z hodiny na hodinu vojenské území. Na místo byly přemístěny turecké jednotky, které měly chránit tureckou menšinu před etnickými Řeky. Území obehnali ostnatým drátem a obyvatelé museli okamžitě opustit své domovy. Ani po více než třiceti letech se však do svých příbytků nevrátili.

Na plážích jsou dodnes pohozené ručníky, seschlé slunečníky, obchody jsou plné zboží ze sedmdesátých let a hotely připomínají budovy z postapokalyptického filmu. Stejně jako na ostrově Hašima tu tak zastavil čas.

Vstup do letoviska je zakázán. Najdou se však dobrodruzi, pro které je adrenalin výzvou. Do letoviska se mohou dostat skrze plot. Musí si však dát pozor na vojenské hlídky. Ty mají totiž rozkazy střílet po každém nezvaném hostu.

Proleťte se nad zakázaným letoviskem

Zdroj: Youtube

Bodie - vzpomínka na zlatou horečku

Pokud "dobrodruzi" hledají jedno z nejděsivějších míst v USA, zamíří do kalifornské osady Bodie. A to už jen kvůli přezdívce „mrtvé město zlata a hříchu". Dřevěné chatrče s vymlácenými okny, vrzající podlahy či kostel, který budí respekt už z dálky. To jsou vzpomínky na místo, kterému nebyl noční život cizí.

Pojí se s ním ale i sousloví: rychlý vzestup, rychlý pád. Osada je věrohodným, i když děsivým památníkem období zlaté horečky. Bodie ve své době patřilo k nejmodernějším a největším městům v Kalifornii. V roce 1876 zde těžaři objevili obrovské množství zlaté žíly a osada se rázem rozrůstala. Vzniklo městečko jako vyšité z dnešních westernových filmů. V roce 1880 zde žilo asi 10 tisíc obyvatel.

Jenže sláva města trvala jen tři roky. Horníci odcházeli za většími nalezišti a s odlivem obyvatelstva zanikla i železnice. Město postupně pustlo a definitivní ránu mu zasadil požár v roce 1932. V dnešní době je Bodie vyhledávanou turistickou atrakcí. Návštěvníci zde najdou kompletně vybavený obchod, domy s věcmi předchozích majitelů, v trávě odstavené rezavé auto z třicátých let i stará těžební zařízení, kterým dělají společnost především hadi.

Pyramiden – pod dozorem Lenina

Jestli vám nevadí zima a drsná příroda, vydejte se do městečka Pyramiden, které se nachází na polárním souostroví Špicberky. Ruské město na norském území pustne od roku 1998, kdy ho opustili poslední obyvatelé.

Městečko patřilo ruské těžební společnosti, Před devatenácti lety ale oficiálně odešli za nejistých okolností poslední „domorodci" a nechali město napospas osudu. Nad opuštěné domy dohlíží pouze socha Lenina a kvůli turistům několik málo průvodců. Bizardní obrázek!

Podívejte se do města s tajemstvím

Zdroj: Youtube

Centralia – "hořící" město

Další místo, kterým se hollywoodští filmaři inspirovali, se nachází v Pensylvánii. Řeč je o hororu Silent Hills, respektive městečku Centralia.

I za zánikem tohoto hornického města stojí těžba uhlí. V roce 1962 byl v opuštěných štolách zjištěn požár. Příčina nikdy nebyla zjištěna, traduje však několik historik. Podle té nejrozšířenější byla nařízena ve starém povrchovém dole poblíž hřbitova likvidace skládky odpadu pomocí ohně. Poté měl být požár uhašen, ale během května a června roku 1962 se skládka opět vznítila. Následně byla zasypána, ale oheň pronikl do opuštěných důlních chodeb.

I přes veškeré snahy se požár nedařilo uhasit. Kvůli vysokým nákladům na jeho likvidaci byl nakonec požár uhelné sloje ponechán svému osudu. Od 60. let hoří dodnes.

Pro obyvatele se stal život ve městě nebezpečným důsledkem vyšší koncentrace oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého. Později se ukázalo, že se požár rozšířil i pod sousední vesnici Byrnesville. Americká vláda dala pokyn k vyvlastnění domů v roce 1984 po několika propadech domů a silnic.

Dnes je městečko zarostlé stromy a keři. Do Centralie už nevede ani žádná plnohodnotná přístupová cesta.

Pripjať - černobylská zkáza

Asi nejznámějším městem duchů je Pripjať. Ukrajinské město jako z postapokalyptického filmu poblíž jaderné elektrárny Černobyl, které se začalo budovat v roce 1970, mělo sloužit jako domov pro mladé pracovníky elektrárny. Věkový průměr obyvatel prý nepřesáhl 30 let. Před katastrofou v roce 1986, kdy v Černobylu došlo k výbuchu, žilo ve městě až 47 500 obyvatel. Všichni byli úspěšně evakuováni.

Naopak značná část likvidátorů (vojáci, pracovníci elektrárny, lékaři a další), kteří se snažili zabránit ještě větší katastrofě, zemřela na nemoc z ozáření. Přesné číslo není známo. Počet likvidátorů ale byl až půl milionu.

Dnes má Pripjať status „mrtvého města". Neobydlenou třicetikilometrovou zónu dodnes hlídají vojáci. Ti mají zamezit rabování, ke kterému docházelo i přes nebezpečí z ozáření ihned po incidentu. Přesto se už od roku 2010 začaly plánovat do města "pololegální" cesty, většinou na vlastní nebezpečí.

Nyní se však situace mění. Scenerie opuštěného města si můžete užít například i s cestovní agenturou a vidět Pripjať přesně tak, jak ji obyvatelé při katastrofě opustili. Fotografie pusté nemocnice, oprýskaných domů, zrezivělého ruského kola, prázdného bazénu a rozházených hraček ve školce i na ulicích jsou toho důkazem.

Výlety k Černobylu? Stále bezpečnější

Jednou z cestovních agentur, která organizuje plnohodnotné zájezdy do ukrajinského města duchů, je i CHERNOBYLwel.come. Postapokalyptická atmosféra Pripjati, ale i její tragický příběh, si nenechali ujít už tisíce dobrodruhů. „ A zájem je stále větší. Není to trend jen v naší cestovní kanceláři, ale celoplošný," potvrzuje Martin Dubeň ze zmiňované agentury.

Říkáte, že zájem o zájezdy do černobylské oblasti se meziročně zvýšil.
Ano. Celkový počet turistů v porovnání s předešlým rokem narostl o přibližně padesát procent. A je předpoklad, že tento trend bude i nadále pokračovat.

Čím si to vysvětlujete?
Je to spojené s více faktory. Jako je například zlepšená politická situace na Ukrajině. Západní část krajiny je zcela bezpečná a navíc politicky stabilní.

Ale na druhou stranu je tu obava z radiace.
V téhle otázce sehrál roli i nový sarkofág (gigantická konstrukce vážící přes 36 tisíc tun, dlouhá 165 metrů a vysoká 110 metrů - pozn. red.), který byl postaven přes ten starý. Dokončen byl po dlouhých letech v listopadu loňského roku a celá zóna je tak nyní bezpečnější, než kdy dřív.

Služby nabízíte lidem takřka po celém světě?
Co se týče naší klientely, stále v ní mají nenahraditelné zastoupení Češi a Slováci. Každoročně nám ale přibývá klientů ze Skandinávie, USA a také západní Evropy. Jmenovitě Německa a Anglie.

Zdroj: Youtube