Navracení církevního majetku zatím probíhá želvím tempem. Jak týdeníku Dotyk řekl Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference, zatím bylo vydáno pouze asi jedno procento z nemovitostí, o jejichž navrácení si během loňského roku církve a náboženské společnosti požádaly. Je proto těžké se v současné době zavázat, jak bude s tímto majetkem naloženo, k čemu všemu bude sloužit. Katolická církev by například ráda rozšířila síť církevních škol, o které je obrovský zájem a mají vesměs výbornou pověst i mezi ateisty. Neví však, zda bude stát ochoten podílet se na jejich financování, zda je zařadí do sítě veřejných škol, jejichž provoz platí.

„My tento příslib od vlády zatím nemáme. Proto je dnes těžké něco slibovat, byť by to mohlo být mediálně vděčné. Musíme být v tomto směru velmi opatrní. Můžeme slibovat jen něco, co jsme schopni dodržet," říká Holub. Podle něj jsou teď prioritní zejména investice do navraceného majetku, církevních památek, které jsou mnohdy zcela zdevastované. O nutnosti investic do církevních nemovitostí hovoří v rozhovoru pro týdeník Dotyk i Prokop Siostrzonek, převor břevnovského kláštera v Praze.

Základní problém církevních restitucí je zřejmě v tom, že se o nich referuje pouze útržkovitě a není objasňován základní smysl. Ve výsledku to pak vypadá, že jde o systematické okrádání české ateistické většiny věřící minoritou. Týdeník Dotyk přináší přehled o „tocích" majetku a peněz i o tom, čemu by ve výsledku měly miliardy sloužit. Až budoucnost ukáže, zda církve dokážou zlepšit fungování veřejných služeb. Jen tak se asi mohou před českou veřejností rehabilitovat.

Co má stát vrátit církvím

Po roce 1948 stát celkem církvím zabavil tisíce budov a na 200 tisíc hektarů půdy, což představuje zhruba 2 procenta rozlohy České republiky. Z toho bylo 88 672 hektarů zabaveno řádům a kongregacím a zbývající část jednotlivým českým a moravským biskupstvím. Do dnešního dne bylo za účelem restitucí blokováno povinnými osobami (Lesy ČR, Státní pozemkový úřad, podniky Povodí aj.) přibližně 172 tisíc hektarů pozemků. Do konce loňského roku, kdy vypršel zákonný termín, církve dle informací týdeníku Dotyk požádaly celkem o 106 254 kusů zemědělských a lesních parcel a 1810 staveb. O jejich vydání teď bude muset být rozhodnuto.

1) Zemědělská půda

Kvůli restitucím církvím je blokováno na 36 000 hektarů zemědělské půdy.

2) Lesy

Kvůli restitucím je blokováno na 142 000 hektarů lesních pozemků, zhruba 11 procent plochy, na níž hospodaří státní podnik Lesy ČR.
Největší lesy patřily v minulosti řádům (strahovští premonstráti 8874 hektarů, němečtí rytíři 17 528 hektarů, brněnští augustiniáni 4066 hektarů, Benediktinské opatství Broumov 4949 hektarů, křižovníci s červenou hvězdou 4314 hektarů, premonstráti v Teplé 5776 hektarů). Velkými lesními celky však disponovaly i diecéze olomoucká, českobudějovická, hradecká, ostravsko-opavská nebo pražská.

3) Peníze (restituční náhrady)

Jako náhradu za nemovitý majetek, který z různých příčin nemůže být vrácen, dostávají církve peníze. Celková hodnota náhrad byla vyčíslena na 59 miliard korun, z čehož má katolická církev dostat asi 47 miliard. A to v každoročních splátkách během příštích třiceti let. První splátku za rok 2013 dostali katolíci na konci loňského roku – šlo o zhruba 1,5 miliardy korun (například husitská církev dostala 100 milionů, českobratrská 75 a pravoslavná 38 milionů korun). Kromě toho by církve měly dostávat další peníze na základě inflační doložky. Při dvouprocentní inflaci by katolická církev letos získala kolem 900 milionů korun.

Vládní ČSSD a ANO ovšem chtějí celkový objem náhrad snížit o zhruba 13 miliard korun nebo inflační doložku zrušit. Tvrdí, že náhrady nebyly správně vypočteny a jsou nespravedlivé vůči ostatním restituentům. Souběžně s vyplácením náhrad se bude během 17 let snižovat až na nulu příspěvek na podporu činnosti církví, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně (katolická církev z něj má ročně asi miliardu).

Co již církve dostaly

Podle zjištění týdeníku Dotyk uzavřel Státní pozemkový úřad s církvemi k 6. únoru celkem 59 dohod na vydání 4 staveb a 318 pozemků o výměře 267 hektarů. Z nich bylo ve správním řízení definitivně schváleno 19 dohod na vydání dvou staveb a 69 pozemků o výměře 82 hektarů. Které konkrétní případy již byly vyřešeny?

Náboženská matice

Definitivně posvěceno navrácení 67 hektarů pozemků v katastru Svinčice na Mostecku a jedné stavby (objekt bydlení s kolnou) v obci Tři Sekery na Tachovsku.

Biskupství ostravsko-opavské

Běží správní řízení o vydání 49 hektarů v Čeladné a dalších katastrech okresů Frýdek-Místek a Nový Jičín.

Římskokatolické farnosti na Ostravsku

Běží řízení o vydání pozemků například s farností Štěpánkovice na Opavsku (15 ha), Velký Polom na Ostravsku (12 ha).

Česká provincie Kongregace Milosrdných sester sv. Vincence de Paul

Řízení o vydání 17 hektarů na Kroměřížsku a Přerovsku bylo přerušeno, platí souhlas s navrácením menšího pozemku v Radějově na Hodonínsku.

Královská kanonie premonstrátů na Strahově

Před zahájením řízení o navrácení 15 hektarů na Jihlavsku a Pelhřimovsku.

Nejspornější majetek

Majetek německých rytířů

Řád německých rytířů požádal o vydání zhruba 13 500 hektarů pozemků, žádá mimo jiné i hrady Bouzov a Sovinec, lázně Karlova Studánka či zámek Bruntál. Není ovšem dosud jasné, jestli řád byl vlastníkem dotyčných nemovitostí v období 1945 až 1948. Podle některých výkladů poválečné ministerstvo zemědělství řízené komunistou Júliem Ďurišem majetek řádu ještě před rokem 1948 zabavilo kvůli údajné kolaboraci rytířů s nacisty.

Druhá strana tvrdí, že toto rozhodnutí zrušil ještě před únorem 1948 soud, čímž byl majetek (zabavený za války Hitlerem) vrácen, dán pod národní správu a teprve v roce 1951 znovu zabaven. Proti tomu však stojí názor, že rozhodnutí o vrácení nebylo doručeno a tudíž nevstoupilo v platnost. Bude tedy záležet hlavně na předložených archiváliích.

Benediktini v Broumově

Spory se vedou i o žádost benediktinů z Broumova, jimž kdysi v broumovském výběžku patřilo několik tisíc hektarů lesů. Není totiž jasné, zda jim byl majetek odebrán až na základě rozhodnutí z 14. srpna 1948, nebo již podle Benešových dekretů před únorem 1948. Vyvlastnění majetku broumovských benediktinů totiž již po válce požadoval kvůli údajné kolaboraci mnichů s nacistickým režimem tamní Okresní národní výbor a ministerstvo zemědělství vedené komunistou Júliem Ďurišem rozhodlo o konfiskaci.

„Nicméně ve vládě, v níž tehdy ještě zasedali demokratičtí ministři, byla taková ministerská rozhodnutí před únorem 1948 rušena nebo stahována," říká k tomu generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. O tom, zda bude majetek vydán, či nikoli, teď rozhodne hledání a případný nález potřebných dokumentů.

Kauza Březiněves

V Březiněvsi u Prahy hrozí soudní spor o 170 hektarů lukrativních pozemků, které si nárokuje Řád maltézských rytířů. Starosta Jiří Haramul totiž tvrdí, že o zabavení majetku bylo rozhodnuto ještě demokratickou vládou 24. února 1948, byť rozhodnutí bylo řádu doručeno až v březnu 1948. Navíc prý řád dostal za majetek finanční náhradu. To však představitelé řádu popírají a připomínají, že pro uznání nároku je důležité datum doručení.

Budovy na Hradě Arcibiskupství pražské požádalo o vrácení devíti nemovitostí v areálu Pražského hradu, včetně věže Mihulky a restaurace Vikárky. Vydání je však předmětem jednání mezi pražským arcibiskupem Dominikem Dukou a prezidentem Milošem Zemanem, protože by prý mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti hlavy státu. V konečné fázi tak spor rozhodne zřejmě vláda, která by mohla zmíněné domy z restituce vyjmout.

Nejsledovanější majetek

Cyklus Mistra vyšebrodského oltáře

Na vydání této cenné restituční „položky", která dosud byla v majetku Národní galerie v Praze, se na sklonku roku 2013 definitivně dohodl s církvemi tehdejší ministr kultury Jiří Balvín. Obrazy však dál zůstanou zapůjčeny na svém místě v Národní galerii.

Arcibiskupský zámek v Kroměříži

O východomoravský skvost – rezidenci olomouckých arcibiskupů – zažádalo olomoucké arcibiskupství až na sklonku lhůty, v prosinci 2013. Původně avizovalo, že o zámek žádat nebude. Kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou Národní kulturní památka z přelomu 17. a 18. století je dílem barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Obrazy Svatý Augustin a Umučení svatého Tomáše od Petera Paula Rubense. Díla dosud patřila Národní galerii v Praze, vrátí se řádu augustiniánů. S církvemi se na tom koncem roku 2013 dohodl bývalý ministr kultury Jiří Balvín.

Lesy Olomouckého arcibiskupství

Celkem jde o více než 15 000 hektarů lesních pozemků na Olomoucku, Prostějovsku, Přerovsku a Šumpersku.

Zemědělci ve vzduchoprázdnu

Státní pozemkový úřad nesmí od 1. ledna 2014 se zemědělci uzavírat nájemní smlouvy na pozemky dotčené církevními restitucemi. „Ve vzduchu" se podle ředitele úřadu Petra Šťovíčka ocitá 36 tisíc hektarů zejména na severní Moravě. Zemědělci, kteří na těchto loukách a pastvinách hospodaří, nedostanou dotace, pokud nebudou mít platnou nájemní smlouvu. Státní pozemkový úřad ji s nimi ale nemůže uzavřít, protože by porušil zákon.

„I pro nás je to nepříjemné. Přišli bychom o 36 milionů korun na ročním nájemném. Navíc bychom museli zaplatit posekání luk, což by odhadem přišlo na 400 milionů korun," vyčíslil Šťovíček.
Poslanec Michal Hašek (ČSSD) již přispěchal s návrhem novelizovat zákon o církevních restitucích, který by zavedl takzvaný zemědělský pacht na využívání půdy, aby zemědělci dosáhli na dotace. Možná by bylo jednodušší, kdyby státní úředníci rychle pozemky vrátili tomu, komu patří.

Co budou církve s majetkem dělat

1) Budoucnost zemědělské půdy

Například v rámci římskokatolické církve rozhodnou o využití vrácených polí samy řeholní řády a jednotlivé diecéze. Uvnitř diecézí se povede debata, zda polnosti budou spravovat (především pronajímat) jednotlivé farnosti nebo hospodaření zůstane v rukou biskupství. Někteří správci farností by hospodařili rádi. „Pokud mi bude nadřízenými zcela vážně a písemně svěřena péče o majetek, budu se o něj starat sám, a to s úvahou o budoucích staletích," řekl před časem administrátor farnosti ve Zlonicích u Slaného Cyril Kubánek.

Argumentuje, že správcem farního majetku býval po staletí farář, a to proto, že majetek rozptýlený do péče malých právnických osob, jako jsou farnosti, nelze tak snadno centrálně poškodit nějakým chybným krokem. „O všem se rozhoduje centrálně na diecézi, nemyslím si, že je to tak úplně správně," namítl i duchovní ve Vodňanech Jiří Cep. Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub připouští, že hospodaření jednotlivých farností má smysl, na druhou stranu je však třeba počítat s častou výměnou kněží a nový kněz může mít o hospodaření jiné představy než předchůdce. „Existují modely, které farnostem umožní vystupovat i vstupovat do centrální správy – a tak to asi bude fungovat i v diecézích," upřesňuje.

2) Jak hospodařit s lesy

Římskokatolická církev dává ohledně hospodaření s vrácenými lesy jednoznačně přednost ponechat správu v rukou diecézí, nikoli jednotlivých farností. „Centralizace je nutná z podstaty věci, nelze, aby se o rozptýlené kousíčky lesů starala každá farnost sama," říká generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Mementem je možná nedávný případ farnosti Trmice v Ústí nad Labem, která kvůli špatně provozované pile zkrachovala a přišla o historický majetek. Naopak skvělou zkušenost s lesním hospodařením má olomoucká arcidiecéze, která se již dvacet let stará o 280 hektarů církevního lesa poblíž Kojetína u Kroměříže. Jako zázrakem jí byl vrácen soudem už v roce 1994. Les je celou dobu svěřen do péče lesního odborníka a svým výnosem pomáhá provozu kněžského semináře v Olomouci.

3) Peníze (restituční náhrady)

Katolická církev peníze za nevrácený majetek – 1,5 miliardy ročně – „distribuuje" do osmi diecézí. Podle jakého klíče ale nechtějí její představitelé sdělovat. „Biskupové se dohodli, že to nebude centrálně zveřejněno," reaguje Tomáš Holub. Algoritmus byl prý ale sestaven tak, aby bral v potaz hledisko historické i pastorační. „Jde o počet kostelů, kněží, věřících a rozloha diecéze," uvádí Holub. Ostravsko-opavská diecéze například oznámila, že z náhrad dostala 150 milionů korun. Z toho dvacet milionů chce vložit do oprav ostravské katedrály, jejíž rekonstrukce má celkem přijít na 60 milionů korun.

Z dosud přijatých náhrad chce katolická církev uložit zhruba půl miliardy korun do fondu kvalifikovaných investorů, za jehož administrátora byla v tendru vybrána ČSOB. Ten má na trzích investovat do „etických" aktiv a vložené finanční prostředky, které se budou průběžně zvyšovat, dále zhodnocovat. Podobný krok zvažuje i Českobratrská církev evangelická. O věci se má dle vyjádření mluvčího Tomáše Najbrta rozhodnout na synodu, který se sejde na přelomu května a června.

Nejzajímavější plány

Bioplynky na Plzeňsku?

Kvůli využívání zemědělské půdy a lesů diecéze plánují založit velké podniky, akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným, aby hospodaření bylo odděleno od církve a aby kvůli případným neúspěchům nedošlo na exekuci kostelů.
Plzeňský biskup František Radkovský před časem prozradil týdeníku Dotyk svou vizi, která ho napadla při vizitaci v obci Mrákov na Domažlicku. Viděl tam úspěšné družstvo, jehož vzor by prý církve mohly napodobit. Podnik by hospodařil na svých polích tak, že by třikrát do roka s přispěním dotací od Evropské unie na údržbu krajiny sekal trávu, krmil s ní své krávy a ještě by zbylo palivo do vlastní bioelektrárny. Bioplynka by prý zužitkovala i všechen hnůj a kejdu.

„Železáři" v Brně

Katolická církev nechce zveřejňovat, kolik která diecéze získá z přibližně jedné a půl miliardy korun vyplacené státem za rok 2013 na restitučních náhradách. Přesto generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub týdeníku Dotyk sdělil, že větší podíl získá brněnská diecéze. Ta totiž za první republiky investovala do nákupu akcií železáren na Ostravsku, jenže ty dnes nejsou předmětem restituce. „Je vidět, že na jižní Moravě byli za první republiky velmi pokrokoví a investovali do věcí, které v té době představovaly obrovskou perspektivu. A je paradoxem života, že dnes – kdyby neexistovala solidarita ostatních diecézí – by je to znevýhodňovalo," podotýká Holub.

Vstávají klášterní pivovary

V Rakousku a v Bavorsku je běžné, že součástí klášterních areálů jsou i malé pivovary, které vylepšují hospodaření mnišských řádů a slouží též jako turistická atrakce. I do Česka se pomalu tato staletá tradice, která byla komunistickou érou násilně přerušena, pomalu vrací. S klášterními pivovary je možné se setkat u benediktinů na Břevnově či u premonstrátů na Strahově a v Želivi. O možnosti rekonstrukce zdevastovaného areálu bývalého pivovaru uvažují cisterciáci ve Vyšším Brodě. Všechny pivovary si zakládají na vysoké kvalitě piva, tradičních recepturách a surovinách.

Hospic pro prezidenta

Prezident Miloš Zeman apeluje na to, aby se církev zasadila o rozvoj hospicové péče pro nevyléčitelně nemocné. V Česku je zatím 15 lůžkových hospiců s 370 lůžky. Světová zdravotnické organizace doporučuje alespoň 5 hospicových lůžek na každých 100 tisíc obyvatel. V České republice tedy nyní chybí nejméně 25 % potřebných lůžek. Hospic zatím stále chybí v kraji Karlovarském, Libereckém a na Vysočině. Arcibiskup Dominik Duka za katolickou církev prohlašuje, že rozvoj hospicové péče a péče o seniory považuje za jednu z priorit, kterou má právě majetkoprávní vypořádání umožnit (stejně jako lepší péči o církevní památky a rozvoj církevního školství). Věří, že právě v této oblasti bude stát s církvemi lépe kooperovat.