Na definitivní hodnocení je příliš brzy, ale po téměř čtyřech letech ve funkci lze na adresu Miloše Zemana říci – čistě z pohledu diplomatického protokolu –, že Českou republiku navenek reprezentuje čím dál méně aktivně. Podstatně méně, než se například věnuje vnitrostátní „diplomacii" v českých regionech.

Nejčastěji Zeman na oficiální zahraniční cesty odlétal roku 2014, v druhém roce mandátu, kdy se mu státnických poct dostalo v osmi zemích. Od té doby jeho činorodost v tomto ohledu povážlivě klesá.

Většina Zemanových cest do ciziny má nyní jen charakter jednodenních pracovních cest (například setkání prezidentů Visegrádské čtyřky). Nejde o vícedenní státní návštěvy či oficiální návštěvy, což jsou pro každou hlavu státu dva protokolárně nejvyšší stupně „přeshraniční turistiky", jejichž součástí bývá vojenská přehlídka či oficiální státní večeře.

Nelze také přehlédnout, že v Zemanově cestovním itineráři je hned několik autoritářských režimů (Čína, Kazachstán, Tadžikistán, Ázerbájdžán), zatímco „klasická" západní demokracie je zatím zastoupena jedinkrát – Francie (viz Významné zahraniční cesty Miloše Zemana).

Významné zahraniční cesty Miloše Zemana (v úřadu od března 2013)

2013

říjen: Izrael (státní návštěva)

2014

duben: Srbsko, Slovinsko (státní návštěvy)
květen: Rumunsko, Moldavsko (státní návštěvy)
září: Francie (oficiální návštěva)
říjen: Čína (státní návštěva)
listopad: Kazachstán, Tadžikistán (oficiální návštěvy)

2015
únor: Jordánsko, Spojené arabské emiráty (oficiální návštěvy)
září: Ázerbájdžán (státní návštěva)

2016
červen: Arménie (státní návštěva), Makedonie (oficiální návštěva)

Zdroj: www.hrad.cz

Zemanovu dosavadní bilanci by nyní mohla lehce vylepšit plánovaná cesta do Portugalska, která se má uskutečnit v polovině prosince. „Nyní se na její organizaci intenzivně pracuje. Podrobnosti zveřejníme tradičně s drobným předstihem," říká pro Dotyk Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

V náhradním termínu se má příští rok uskutečnit i opakovaně odložená cesta do Latinské Ameriky (Kolumbie, Kostarika, Mexiko). Ve hře jsou údajně i další „destinace". „Chystají se i další návštěvy, hovořit o nich budu ale až v okamžiku, kdy budou dokončena diplomatická jednání," zůstává Ovčáček tajemným.

Český prezident se svým francouzským protějškem v září roku 2014. První a zatím poslední oficiální návštěva české hlavy státu v některé ze západních zemí. Vylepší si Miloš Zeman bilanci po nástupu Donalda Trumpa?Autor: www.hrad.cz

Kiska doběhl a předběhl

Dosavadní nepříliš oslnivá Zemanova bilance vynikne zejména ve srovnání s Andrejem Kiskou, nynějším prezidentem nám nejbližšího Slovenska. Ten do úřadu nastoupil 15 měsíců po Zemanovi, jako „no name" evropské a světové politiky. Úvod mandátu měl slabší, byť v něm nechyběly návštěvy okolních zemí a loni v dubnu osobní audience u papeže Františka ve Vatikánu.

Letos už Kiska Zemana jednoznačně poráží, když byl na oficiálních návštěvách přijat už v šesti zemích (Zeman jen ve dvou), přičemž mezi nimi nechybí Itálie, Švýcarsko a v minulých dnech Francie (viz Významné zahraniční cesty Andreje Kisky). O Kiskovi lze zároveň říct, že se zatím pohybuje převážně v západním civilizačním okruhu a neopouští hranice demokratického světa.

Významné zahraniční cesty Andreje Kisky (v úřadu od června 2014)

2015

květen: Ukrajina (oficiální návštěva)
říjen: Finsko, Estonsko (oficiální návštěvy)

2016

květen, červen: Gruzie (oficiální návštěva)
srpen: Chile (oficiální návštěva)
září: Itálie (oficiální návštěva)
říjen: Rumunsko (oficiální návštěva)
říjen: Švýcarsko (oficiální návštěva)
listopad: Francie (oficiální návštěva)

Zdroj: www.prezident.sk

Na rozdíl od Zemana zatím slovenský prezident nenavštívil zemi, v jejímž čele by stál podobný samovládce, jako je kazašský Nursultan Nazarbajev či tádžický Emómalí-ji Rahmón (Zeman původně do Prahy v roce 2014 zval i obávaného uzbeckého diktátora Islama Karimova, cesta nedávno zemřelého politika byla ale tehdy „odložena").

Kromě těchto návštěv zatím český prezident vzbudil větší ohlas hlavně svými recipročními setkáními s čínským prezidentem, loňskou pracovní cestou do Moskvy za prezidentem Vladimirem Putinem na oslavy konce druhé světové války (kam se kvůli ruským vojenským operacím na Ukrajině nevydal žádný jiný západní politik) a také dvěma pracovními cestami na řecký Rhodos, na konferenci pořádanou Putinovým přítelem Vladimirem Jakuninem, mužem ze sankčního seznamu USA.

Listopad 2014: s všemocným vládcem Kazachstánu Nursultanem NazarbajevemAutor: www.hrad.cz

Praha ztratila kouzlo

Ani o cesty do Prahy není mezi světovými státníky teď zdaleka takový zájem, jaký byl po sametové revoluci, kdy se na Pražském hradě u Václava Havla střídaly špičky světové politiky jak na běžícím pásu.

Poslední opravdu významnou západní personou, která do Česka přijela na státní návštěvu, byl v květnu 2014 německý prezident Joachim Gauck. Po něm pak přicestovali prezidenti Rakouska a Izraele. V letech 2015 a 2016 v Praze jasně převažují hlavy států z postkomunistické části světa (Bulharska, Číny, Polska, Slovinska, Makedonie, Černé Hory, Vietnamu a Mongolska). Nebýt akcí jako je Valné shromáždění OSN či summity EU a NATO, oficiální kontakty Miloše Zemana se západním světem by byly jen minimální.

Západ o Zemana nemá zájem a on sám o to také příliš nestojí.

„Mě ta bilance zahraničních cest Miloše Zemana, jak o ní hovoříte, vůbec nepřekvapuje. Západ o Zemana nemá zájem a on sám o to také příliš nestojí. Už během prezidentské volby jsem varoval, že nás Zeman povede pouze na Východ," říká pro Dotyk Alexandr Vondra, někdejší disident, bývalý velvyslanec v USA, exministr zahraničí a obrany za ODS. „Praktický dopad prezidentových zahraničních cest není samozřejmě nijak zásadní, ale symbolicky nás to výrazně poškozuje," domnívá se Vondra.

„Je jednoznačné, že Miloš Zeman není pro představitele Západu partnerem, nikdo ho nebere vážně. A to určitě není pro naši zemi dobře," přidává se i Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničí za KDU-ČSL.

První státní návštěva Miloše Zemana směřovala v roce 2013 do Izraele. K židovskému státu chová český prezident mimořádné sympatie, ale když letos zemřel legendární izraelský politik Šimon Peres, dal před jeho pohřbem přednost proruské konferenci na Rhodu.Autor: www.hrad.cz

Slovenský pokračovatel Havla

Jistý kvalitativní rozdíl mezi českým a slovenským prezidentem bude ale dán i tím, že Zeman svůj mandát pojímá daleko častěji jako byznysovou misi, čistě pragmatickou ekonomickou diplomacii, kdy své hlavní poslání spatřuje v tom, že bude domácím podnikatelům umetat cestu na nové východní trhy bez ohledu na tamní režimy. Někdy tak více připomíná ředitele agentury CzechInvest nebo CzechTrade než skutečnou hlavu státu, jež by dokázala vnímat i další dimenze své ústavní pozice.

Někdy tak více připomíná ředitele agentury CzechInvest nebo CzechTrade než skutečnou hlavu státu, jež by dokázala vnímat i další dimenze své vrcholné ústavní pozice.

V tom je slovenský Andrej Kiska zjevně odlišný, když například nemá problém (na rozdíl od Zemana) potkat se i s tibetským dalajlámou – jednou z největších duchovním autorit současnosti – a čelit tak hněvu čínského komunistického režimu.

Civilizačně zcela rozdílný pohled má slovenský prezident i třeba na uprchlíky. Irácké křesťany, repatriované na Slovensko, loni osobně navštívil a na jejich adresu řekl: „I když jen v malém, ukázali jsme, že Slovensko má srdce a charakter." Miloš Zeman skupinu iráckých křesťanských uprchlíků, přestěhovanou do Česka, nikdy nenavštívil a navíc běžencům vzkázal: „Nikdo vás sem nezval."

Aktuální snímek z Paříže: Andrej Kiska s francouzským prezidentem Hollandem. Letos jde už o šestou Kiskovu oficiální návštěvu. Kromě jiných byl u prezidentů Itálie a Švýcarska.Autor: www.prezident.sk

Pro západní svět tak dnes spíše Kiska než Zeman představuje pokračovatele humanistické tradice někdejšího Československa, jak ji symbolizoval T. G. Masaryk či Václav Havel. Kiska se také k Havlovi hlásí. A to je také nepochybně jeden z důvodů, proč je dnes na Západě častěji vítán.

Přijdou teď zlaté časy?

Nic ale nemusí být věčné. Zvláště za situace, kdy celá Evropa prochází velkou politickou změnou spojenou s hnědnutím, v níž už na havlovský humanismus nezbývá místo. Však list New York Times označuje za posledního představitele humanismu v Evropě německou kancléřku Angelu Merkelovou.

Současný český prezident a jeho spolupracovníci věří, že pro ně teď nastanou zlaté časy – zatvrzelost západních politiků po další volební vlně rychle vyprchá. Třeba Norbert Hofer, kandidát populistických Svobodných na rakouského prezidenta, už oznámil, že po svém očekávaném vítězství v nadcházejících volbách chce navštívit jako první Prahu a Miloše Zemana.

Není zcela vyloučeno, že se v budoucnosti stanu přítelem tří prezidentů – amerického, ruského a čínského, kdo to má?

V souvislosti s revolučními změnami, které symbolizuje zejména zvolení populisty Donalda Trumpa americkým prezidentem, si Pražský hrad dělá naděje, že se hlava českého státu po dlouhých letech půstu konečně podívá do Bílého domu, Mekky každého politika světového formátu. Naposledy se to povedlo Václavu Havlovi.

„Není zcela vyloučeno, že se v budoucnosti stanu přítelem tří prezidentů – amerického, ruského a čínského, kdo to má?" cituje na Twitteru mluvčí Jiří Ovčáček svého šéfa Miloše Zemana.

Faktem je, že slovenský prezident Andrej Kiska v tomto směru svému českému kolegovi rozhodně není schopen konkurovat. I kdyby teď ale Zeman trávil v Oválné pracovně každý druhý víkend, nelze z toho ještě automaticky dovozovat, že jej historikové jednou vyhodnotí jako většího a úspěšnějšího státníka.