Místopředseda Senátu údajně lobboval za „ušpiněnou" vyškovskou spalovnu

11. listopad 2016 četba na 6 minut
Místopředseda Senátu Ivo Bárek

Místopředseda Senátu Ivo Bárek

Foto: DENÍK/Markéta Forró

Upřednostnil vysoký ústavní činitel své privátní zájmy před zájmy veřejnými? Místopředseda Senátu Ivo Bárek (ČSSD) měl naléhat na šéfa České inspekce životního prostředí Erika Geusse, aby inspektoři „nechali na pokoji" prošetřovanou vyškovskou spalovnu Ekotermex. Sociálnědemokratický politik, který v Ekotermexu dříve působil, to popírá. Jasné vyjádření, které po něm žádal magazín Dotyk, stále ale neposkytl.

Ta schůzka se měla uskutečnit loni 13. května v kanceláři místopředsedy Senátu Ivo Bárka. Dlouholetý vyškovský politik Bárek si do svého úřadu na Valdštejnském náměstí údajně „pozval na kafe" ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Erika Geusse.

Znali se ještě z dob, kdy byl Geuss náměstkem na ministerstvu průmyslu a obchodu. Během debaty – prý relativně velmi krátké – senátor na vysokého státního úředníka začal naléhat, aby inspekce „přestala otravovat jeho firmu Ekotermex". Geuss měl Bárkovi říct, že „jediné co mu může slíbit, je spravedlivý proces". S tím se údajně oba muži rozešli. Takto o tom alespoň hovoří zdroje magazínu Dotyk.

Ředitel Geuss měl ihned po návratu na inspekci o senátorském lobbingu a průběhu schůzky informovat své kolegy a také sepsat zápis o tom, že byl učiněn pokus o ovlivnění státního úředníka ze strany vysoce postaveného politika.

„Dokument o Bárkově lobbingu je dodnes uložen v budově České inspekce životního prostředí," uvedl pro magazín Dotyk zdroj, který je s celou záležitostí detailně obeznámen.

Ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss.  Ředitel České inspekce životního prostředí Erik GeussAutor: DENÍK/Attila Racek

Více než rok stará historka vyplouvá na povrch poté, co magazín Dotyk v minulých dnech informoval o tom, že vyškovská spalovna Ekotermex je zapletena do řetězce firem, které Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 3 a tamní hospodářská kriminálka v rámci trestního řízení prošetřují kvůli „záhadnému zmizení" téměř 60 tisíc tun odpadu, z podstatné části nebezpečného.
Trestní oznámení v této věci podal v květnu 2014 Geussův předchůdce ve funkci ředitele ČIŽP Jan Slanec.

Po měsíci rezignace

Na kauze se zmizelým odpadem je přitom zajímavé právě i to, že ve vyškovské spalovně Ekotermex, která měla obchodovat s pražskými firmami Ecowaste a Cititi Servis (obě dnes v roli hlavních podezřelých), celých deset let v představenstvu působil zmíněný Ivo Bárek (senátor od roku 2002, místopředseda Senátu od roku 2014 a člen ČSSD od roku 2010).

Loňský snímek Vyškovského deníku ze spalovny Ekotermex. Končí zde odpady jak z průmyslové výroby, tak ze zdravotnictvíLoňský snímek Vyškovského deníku ze spalovny Ekotermex. Končí zde odpady jak z průmyslové výroby, tak ze zdravotnictví.Autor: DENÍK/Alena Grycová

„O účast v představenstvu mě požádal většinový vlastník společnosti. Na tuto žádost jsem přistoupil s tím, že mým cílem bude tlak na modernizaci technologie spalovny související s životním prostředím regionu, což bylo akceptováno a což jsem také vehementně činil," uvedl dříve Bárek pro Dotyk. Za svou práci pro soukromou spalovnu, majoritně ovládanou vyškovskou firmou Rostex, bral prý 3 tisíce korun měsíčně.

Senátor, který je už deset let členem Rady Státního fondu životního prostředí a zároveň působí ve vyškovské městské radě a v místní „odpadářské" firmě Respono, tvrdí, že o celém případu, prošetřovaném nyní policií, vůbec nic neví. A distancuje se i od dalších několika kauz, kterými se ČIŽP ve vztahu k vyškovské spalovně zabývala a nadále zabývá.

Galerie: Senátor Bárek na fotografiích mezi kolegy z politiky i svými voliči

FOTOGALERIE

Není ale bez zajímavosti, že na své členství v představenstvu Ekotermexu po deseti letech rezignoval loni v červnu, tedy krátce po údajné schůzce s ředitelem ČIŽP Geussem (podle výroční zprávy došlo k zániku Bárkova členství v představenstvu 24. června 2015).

To by mohlo značit i to, že politik nechtěl být s prošetřovanou spalovnou spojován a raději od ní dal ruce pryč. Bárek ale své odstoupení vysvětluje nedostatkem času.

Mlčící Bárek a opatrný Geuss  

Pokud by byla pravda, že vyškovský senátor na půdě horní parlamentní komory lobboval za podezřelou spalovnu Ekotermex před „dotíráním" státních úřadů, ukázalo by to celou kauzu v trochu jiných rozměrech. Magazín Dotyk se dotázal obou aktérů údajné schůzky, v úvodu načrtnuté, zda se opravdu uskutečnila tak, jak neoficiální zdroje tvrdí.

„Na toto téma jsem s nikým nehovořil," uvádí senátor Bárek stroze ve své e-mailové odpovědi ohledně zákulisního obhajování Ekotermexu.

Na toto téma jsem s nikým nehovořil, uvádí senátor Bárek.

Na doplňující otázky, zda se setkání s Geussem loni v květnu opravdu uskutečnilo, a pokud ano, z čí iniciativy a o čem se na něm hovořilo, již sociálnědemokratický senátor, velmi blízký i premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, vůbec nereagoval.

Reakci Erika Geusse na obdobné dotazy magazínu Dotyk až po třech dnech urgencí poskytla mluvčí ČIŽP Jana Jandová: „S panem senátorem Ivem Bárkem jsem se sešel 13. května 2015 ve 13.30. Schůzka proběhla na jeho žádost v kanceláři pana senátora Bárka v budově Senátu Parlamentu České republiky. Na schůzce, která byla sekretářkou pana senátora avizovaná jako zdvořilostní, byla tématem mimo jiné i firma Ekotermex. Po schůzce jsem informoval o průběhu setkání své nejbližší spolupracovníky a o těchto skutečnostech byl učiněn úřední záznam. Vzhledem k aktuálně vedeným řízením, jejichž účastníkem je společnost Ekotermex, není možné poskytnout v dané věci více informací," uvádí doslova Geuss ve stanovisku poskytnutém magazínu Dotyk.

K otázce, zda na něj Bárek činil ve věci Ekotermexu nějaký nátlak, se ředitel inspekce nevyjádřil.

Na schůzce, která byla sekretářkou pana senátora avizovaná jako zdvořilostní, byla tématem mimo jiné i firma Ekotermex, uvádí Geuss.

Více světla do celé věci by mohl vnést zmíněný úřední záznam, jehož existenci Geuss přiznal (a jehož pořízení nemohlo být bezdůvodné). A také zcela jednoznačné vyjádření senátora Bárka, o které magazín Dotyk požádal. Mělo by to být i v politikově zájmu, pokud chce ve vysoké ústavní funkci setrvat a uchovat si důvěryhodnost.