Narodil se v roce 1936 v alžírském městě Oran jako Yves Henri Donat Mathieu-Saint-Laurent do rodiny ředitele pojišťovací společnosti. Mimochodem, na Saint Laurent si příjmení zkrátil ke konci padesátých let, když stál v čele módního domu Dior...
Vyrůstal na pobřeží Středozemního moře, kde se již v útlém věku projevoval jeho zájem o módu. Vytvářel složité papírové panenky a pro své dvě sestry a matku navrhoval oblečení.

Nešťastné dětství

K úplné idylce ovšem mělo dospívání mladého Yvese daleko. Vynikal, nezapadal do stereotypního obrazu běžného chlapce. Byl příliš jemný a stával se častým terčem šikany ostatních dětí, které se posmívaly jeho návrhům a tvrzením, že jednoho dne bude slavný.

Nenechal se ale zastrašit ani nijak odradit v tom, aby si šel za svým snem. V sedmnácti letech se stěhuje do Paříže. Rozhodl se zúčastnit soutěže pro mladé návrháře, kam posílá své tři nákresy. Vítězí, o něco později téhož roku se soutěže účastní znovu a opět vyhrává. Poráží mimo jiné Karla Lagerfelda, jednoho z nejvýznamnějších návrhářů současnosti, který stojí v čele značky Chanel.

Pod svá ochranná křídla Yvese následně bere velká módní legenda Christian Dior, s nímž Saint Laurenta seznámil redaktor francouzského módního časopisu Vogue Michel de Brunhoff. Právě on rozeznal talent mladého návrháře již při první soutěži. Diorovi ho ale doporučil až později: Saint Laurent mu po druhé soutěži přinesl několik návrhů podobných novým nákresům Diora, které předtím nemohl vidět. A tak De Brunhoff poslal mladého muže k legendě. Dior neváhal.

Začátky u Diora

Pro mladého návrháře bylo angažmá u jednoho z největších módních guru více než splněný sen. Dior ho fascinoval. „Nemohl jsem před ním ani mluvit. Naučil mne základy mého umění,“ vzpomínal později Yves v jednom z rozhovorů na muže, k němuž nastoupil nejprve jako asistent. Díky práci u Diora, kde získával spoustu nových poznatků a dovedností, se z něj stával lepší a vyspělejší návrhář.

V roce 1957 Christian Dior na dovolené v Itálii umírá. Slavný módním dům stojí před finančním krachem, když se jeho novým uměleckým ředitelem v pouhých jednadvaceti letech stává právě Yves Saint Laurent. Jako nástupce si ho vybral před svou smrtí sám Dior.

Mladý ředitel přichází s novou jarní kolekcí 1958 nazvanou Trapeze, která se okamžitě stává obrovským hitem. Módní přehlídka nové kolekce ovšem není jen potvrzením toho, že Yves Saint Laurent je mužem na správném místě a že má na to vést velký slavný módní dům. Díky ní se totiž umělecký ředitel značky Dior seznamuje se svým osudovým mužem. Pierre Bergé se stává nejen Yvesovou velkou láskou, ale také budoucím obchodním partnerem, když spolu o tři roky později začínají tvořit samostatnou značku Yves Saint Laurent.

Ale zpět do roku 1958. Přehlídka a na ní prezentovaná kolekce zcela jistě zachránily Diora před bankrotem. Úspěch první nové přehlídky se ovšem neopakoval. Podzimní kolekce již takové nadšení nevyvolala, a ty další, zahrnující třeba beatnické prvky, byly tvrdě strhány kritikou.

Jenže ne všichni se nechají ovlivnit tiskem. Rok po Saint Laurentově úspěšné přehlídce ho oslovuje mladá íránská studentka Farah Diba, aby navrhl její svatební šaty pro svatbu s íránským šáhem Muhammadem Rezou Pahlavím. Honosná svatba a velkolepá róba se stávají velkým tématem po celém světě a Yves Saint Laurent se dostává do povědomí dalších vysoce postavených osobností, třeba monacké kněžny Grace. Samotná Farah je róbou tak nadšená, že se na Saint Laurenta bude obracet i v budoucnosti a bude jeho dobrou přítelkyní až do návrhářovy smrti.

Svatební šaty íránské císařovny FarahAutor: Archiv

Na pokraji propasti

Neúspěchy dalších kolekcí značky Dior se ovšem na Saint Laurentovi podepsaly jinak. V roce 1960, v době zuřící alžírské války, dostává povolávací rozkaz k armádě, který předtím majitel domu Dior Marcel Boussac úspěšně oddaloval. Nyní ale toužil uměleckého ředitele nahradit a tohle byla vítaná možnost.

Život vojáka a navíc zuřící válka byly pro křehkého umělce jedním z nejhorších zážitků v životě. Ve službě vydržel pouhé tři týdny. Kvůli šikaně, stresu a přetěžování skončil po dvaceti dnech ve vojenské nemocnici. Nejhůře se na něm podepsala novinka, že byl vyhozen ze zaměstnání. Dostával silná sedativa, další psychofarmaka a také se podrobil léčbě elektrošoky.

Můžeme jen spekulovat, že právě tohle byl počátek jeho pozdějších psychických problémů a také užívání drog. Ostatně sám Yves datoval své problémy s návykovými látkami právě od této zkušenosti.

Pobyt v nemocnici a silné dávky léků ovšem nadějného návrháře úplně nezlomily. Minimálně v jedné věci zůstal bojovník. Když ho propustili, pustil se do žaloby módního domu Dior za porušení smlouvy a soud vyhrál. Po rekonvalescenci se rozhodl postavit na své vlastní nohy a založit značku Yves Saint Larent známou také pod třemi symbolickými písmeny YSL.

Vlastní značka

Léta samostatné značky jsou poznamenána Saint Laurentovými problémy s drogami – především kokainem – a také alkoholem. Obrážel noční kluby a užíval si sex, drogy a alkohol. Traduje se, že vykouřil až 150 cigaret denně. Nadějný návrhář trpěl depresemi, které se snažil topit v návykových látkách. Bojoval se svou bipolární poruchou. Byl hysterický a úzkostlivý.

Ačkoliv pochyboval o svých schopnostech a potýkal se se svými vlastními démony, dařilo se mu úspěšně šokovat a ovládat svět módy. Byl to geniální muž, umělec a návrhář, který umí své vize a nápady přetavit ve skutečnost. Přinesl hned několik novinek. Zpopularizoval beatnický vzhled a safari styl. Již v dobách působení u Diora narušil trend útlého pasu, inspiroval se více pánskou módou. Uvedl do světa vyšších tříd kalhoty a prorazil se smokingem pro ženy, který je dodnes citován jako jeho největší přínos módnímu průmyslu. Angažoval černé modelky, navrhoval kostýmy pro divadlo a film.

Prorazil se smokingem pro ženy, který je dodnes citován jako jeho největší přínos módnímu průmyslu.

Nebál se demokratizovat módu a učinit ji přístupnější pro širší skupiny obyvatelstva. Jako jeden z prvních francouzských návrhářů přichází s úplnou prêt-à-porter kolekcí. Ačkoliv ta má ohromný úspěch, je svým způsobem začátkem Yvesova osobního konce. Klade na něj totiž větší nároky.

Saint Laurent má pocit, že je pod velkým tlakem, když musí každoročně přijít se dvěma haute couture a dvěma prêt-à-porter kolekcemi. Ještě více pod tlakem propadá drogám a alkoholu, které ho inspirují k fantastickým věcem. Je to začarovaný kruh. Mnohdy ani není schopen na konci přehlídky dojít na molo po svých. Modelky ho podpírají, aby si mohl vychutnat aplaus.

Po neúspěšné prêt-à-porter linii v roce 1987, která nereflektovala nedávný propad burzy, přenechává přípravu těchto méně podstatných kolekcí na svých asistentech a věnuje se nadále přípravě haute couture kolekcí až do přelomu tisíciletí, kdy odchází na odpočinek.

Yves Saint Laurent v roce 1999Autor: Profimedia

V roce 2008 uzavřel Yves partnerství se svým dlouholetým přítelem a obchodním partnerem Bergém. Kráce poté umírá ve své rezidenci. Příčinou smrti byl nádor na mozku. Jeho přítel i doktoři věděli, že konec je nablízku, samotného návrháře ovšem až do poslední minuty neinformovali. „Měl jsem strach, že na takovou zprávu není Yves dost silný,“ prohlásil poté Bergé v rozhovoru pro Elle. Takhle si své poslední dny života mohl užít v klidu bez vědomí blížícího se konce.

Jeho smrt se stala ve Francii tématem číslo jedna. Katolického pohřbu slavného návrháře se zúčastnily významné osobnosti z celého světa. Mezi nimi i zmiňovaná bývalá íránská císařovna Farah. Tělo bylo po obřadu zpopelněno a rozptýleno na Saint Laurentově pozemcích v marockém Marrákéši.

Slavný návrhář došel klidu, ale jeho značka tápe. Stále hledá nějakou výraznou osobu, která by převzala žezlo a navázala na svého geniálního předchůdce. Momentálně se o to jako umělecký ředitel pokusí Anthony Vaccarello.