Potravinářský průmysl

Muž, který naučil Švédy milovat český česnek

1. červen 2017 četba na 15 minut
Kromě českého česneku dováží Martin Fripp olivový olej z Kréty

Kromě českého česneku dováží Martin Fripp olivový olej z Kréty

Foto: Archív Martina Frippa

Jméno Martin Fripp v Česku řadě lidí moc neřekne, byť jde o českého rodáka. Ve Švédsku je ale mnohem známější. Díky českému česneku.

Třicátého září letošního roku se mají švédská obchodní centra připravit na rozsáhlé ochutnávkové a propagační akce, při nichž je provoní český česnek. Čtyřicáté výročí založení své firmy na dovoz tohoto česneku do Švédska tam totiž bude slavit Martin Fripp. Český rodák, který vybudoval českému česneku ve Švédsku možná silnější pozici, než jakou má tato výjimečná plodina doma. A postavil na něm svůj celoživotní byznys.

Zapálil ruský tank

Martin Fripp emigroval z Československa v srpnu roku 1968 krátce po vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Dne 23. srpna podle svých slov zapálil v Praze na Václavském náměstí dva ruské tanky svou bundou. „Kramlí jsem udělal díry do jejich přídavných nádrží s naftou. Do vytékající nafty jsem namočil svou milovanou bundu, zapálil ji, a pak jsem s ní podpálil první tank. Další lidé se přidali, házeli do nafty hadry a kabáty a na náměstí se rozhořely tanky. Dva dny na to jsem si sbalil tašku a 26. srpna jsem se přes elektrické dráty u Nových Hradů v jižních Čechách dostal do Rakouska."

FOTOGALERIE

Kromě českého česneku dováží Martin Fripp olivový olej z Kréty Martin Fripp se dvěma ze svých tří dcer Pro švédské noviny je Martin Fripp i se svým česnekem známý pojem

Rakouští celníci naložili mladého emigranta do auta, kde bylo i několik dalších uprchlíků. Proti nim jel pekař. Zastavil a nabídl útěkářům obrovskou mísu pečiva. Tak začala Frippova zahraniční anabáze.

V uprchlickém táboře ve Vídni strávil dva měsíce, dostal na vybranou ze čtyřiceti zemí. Z nabídnutého seznamu si vybral Austrálii a Švédsko. A z těchto dvou možností nakonec vyšla ta druhá.

„Austrálie mě lákala, protože jsem měl rád cestopisy a tohle byl druhý konec světa. A do Švédska jsem chtěl, protože máma nám jako dětem četla knížku Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem od švédské spisovatelky Selmy Lageröf. A ta mě tak fascinovala, že jsem toužil tu zemi vidět. Je v ní popsáno celé Švédsko, přes které letí malý kluk na huse a zažívá tam různé historky se zvířaty. Já si díky téhle knížce Švédsko zamiloval a toužil po něm. A ono to opravdu vyšlo, Švédsko mě přijalo jako první," vypráví Fripp.

Jako politický emigrant dostal v Rakousku azyl, na jehož základě obdržel pas, se kterým odletěl spolu s dalšími českými uprchlíky 24. října v půl jedenácté dopoledne ve starém vojenském letadle z Vídně do švédského Malmö.

Následovala karanténa a dvouměsíční kurs švédštiny. Po něm se Fripp přihlásil na námořní školu. „Důvod byl jednoduchý. Chtěl jsem vidět celý svět."

Vyučil se námořním elektrotechnikem a v roce 1971 nastoupil na první loď. Řadu následujících let pak strávil na palubách sedmadvaceti švédských lodí pod jedním rejdařstvím. A procestoval 198 zemí sedmkrát kolem Zeměkoule.

„Všechny země mě zajímaly ze tří různých pohledů. Chtěl jsem poznat lidi, zajímala mě architektura a stavební kultura dané země a konečně mě vždycky přitahovalo jídlo, vaření a gastronomie. A místní koření."

Svět, který Fripp takto poznával, byl plný kontrastů. V Indii před jedním z nejdražších hotelů světa Tádž Mahál v Bombaji viděl na chodníku rodit ženu. „Přišel policajt, holí ji vyháněl a ona v tu chvíli rodila. Tomu říkám kontrast."

Česnek a Abba

K českému česneku ho dovedla spíš náhoda než cílený zájem. „Všechny velké životní zvraty jsou dílem náhody. Mí rodiče si koupili dům ve vesnici Slavětín kousek od Loun. A jeden ze sousedů jim přinesl na uvítanou pytlík česneku, který si sám pěstoval. Já jsem do té doby nikdy pravý český česnek paličák neviděl. Je fialový, má tvrdý stonek a sám je tvrdý jak palice, jako kámen. Máma mi ten pytlík věnovala. Odvezl jsem ho do Švédska a začal ukazovat lidem. Dostal jsem se tak až do stockholmské restaurace, kterou navštěvoval i Benny Andersson z hudební skupiny Abba. Její majitel byl můj dlouholetý kamarád a já si u něj přivydělával jako pátý kuchař. Tak jsem začal v restauraci míchat český česnek s olivovým olejem a marinoval v něm sýry. Jeho aroma bylo tak ostré, že provonělo celým podnikem. A tak vlastně začala celá moje historie s českým česnekem. Třicátého září to bude čtyřicet let."

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/3
DALŠÍ ČÁST