Autoprůmysl

Muž na baterky. „Zelený“ byznys exšéfa Českých drah Petra Žaludy

28. červenec 2016 četba na 11 minut

Foto: Jan Rasch

Někdejší šéf Českých drah Petr Žaluda chce na konci letošního roku začít s výrobou „revolučních“ ekologických startovacích baterií pro automobily. Jeho firma se zároveň chystá prodávat bateriová úložiště pro uskladnění energie z obnovitelných zdrojů. Zatímco nejrůznější idealističtí environmentalisté „obchodují“ jen se zelenými myšlenkami, pragmatici jako Petr Žaluda propadli kouzlu rychle rostoucího zeleného byznysu.

Ještě ani pořádně nerozjel svůj klíčový projekt a už se pouští do dalšího. Firma Olife Corporation, v níž má majoritu někdejší dlouholetý šéf Českých drah Petr Žaluda, chce začít na podzim na českém trhu nabízet systémy pro „skladování" energie z obnovitelných zdrojů, nejčastěji ze slunce.

Jde o takzvaná bateriová úložiště. Typickým zákazníkem má být domácnost či malá firma, která má na střeše svého domu soustavu solárních panelů a „zelenou“ elektřinu chce i sama spotřebovávat, nikoliv ji prodávat do sítě.

„Naše úložiště jsou vhodná pro rodinné domy, firemní objekty, pro skupiny domů v rámci malých satelitů, také třeba pro chaty a chalupy na odlehlých místech, kam dosud žádá elektřina přivedena není. Elektřinu pak můžete používat, kdy se vám to hodí – i v noci či za deště, nejen když svítí sluníčko,“ vysvětluje Žaluda, který teď po čtvrtstoletí práce manažera ve velkých korporacích pokouší prorazit „na vlatní triko“.

Autor: Jan Rasch

Petr Žaluda (50)

  • Absolvent VUT Brno.
  • Kariéru začal v brněnském Zetoru. V minulosti byl kromě jiného ředitelem penzijního fondu Winterthur, ředitelem a předsedou představenstva pojišťovny Winterthur (pozdější pojišťovna AXA).
  • Od roku 2008 do roku 2014 řídil státní České dráhy.
  • Kromě podílu ve firmě Olife spluvlastní v Praze na Starém Městě bar Public Interest (společně se známým reklamním režisérem Ivanem Zachariášem a architektem Vítem Máslem), drží také polovinu ve firmě Digital Rabbit, která se zaměřuje na internetové aplikace.

Dotovaná úložiště

Bateriová úložiště jsou základem stále populárnějších „ostrovních fotovoltaických systémů“, kdy se spotřeba odehrává přímo na místě výroby. Odběratel elektřiny v zásadě už není závislý na okolním světě, respektive jen do té míry, do jaké se spotřeba od výroby liší a rozdíl je nutno dokoupit zvenčí, z distribuční sítě.

Autor: Archiv

Podobné systémy, kdy se elektřina vyrobená ze slunce či z větru akumuluje, zažívají nyní obrovský boom. V celém světě a Česko nevyjímaje. Zájem českých malospotřebitelů povzbuzuje i to, že stát na tyto systémy začal poskytovat dotaci až do výše 105 tisíc korun v rámci programu Nová zelená úsporám. To ve výsledku může pro domácnost znamenat úhradu až třetiny nutné prvotní investice.

Podobné systémy, kdy se elektřina vyrobená ze slunce či z větru akumuluje, zažívají nyní obrovský boom.

Srovnatelné solární systémy s úložišti pro menší spotřebitele nabízí dnes vícero firem, mimo jiné i energetický gigant ČEZ, který v minulých dnech ohlásil připojení první takové fotovoltaické elektrárny. Společnost používá bateriové úložiště Sonnen. Do stejnojmenné německé firmy, která je považována za lídra na trhu baterií pro skladování elektřiny z obnovitelných zdrojů v domácnostech, přitom ČEZ loni investoval stovky milionů korun a je teď jejím spolumajitelem. I to naznačuje, jaký je novému oboru přikládán význam. „I my věříme v rozvoj decentralizované energetiky,“ poznamenává Žaluda.

Nováčci proti gigantům

Pro něj a jeho kolegy z Olife Corporation jde stále jen o doplňkový výrobní program k jinému bateriovému projektu, na němž spolupracují s ostravskou strojírenskou firmou Vaněk. „Snažíme se v tomto směru využít určitých synergií a shodných komponentů, které nakupujeme,“ vysvětluje důvody.

Autor: Jan Rasch

Hlavním Žaludovým cílem totiž nadále je uvést na světový trh zcela novou startovací baterii pro automobily. Po 150 letech by z těchto baterií totiž mělo již brzy zmizet jedovaté olovo. O prosazení svých bezolovnatých technologií se nyní snaží i jiné firmy včetně velkých světových hráčů, jako je třeba americká A 123 Systems, která se právě letos chystá vybudovat nový výrobní závod na severní Moravě.

Petr Žaluda je však stále přesvědčen o unikátnosti technického řešení baterií Olife, které je schopno se uplatnit i v tvrdé mezinárodní konkurenci. Zjednodušeně řečeno jde o sadu lithium-iontových článků, známých i z běžné elektroniky, osazených společně s takzvanými superkapacitátory.

Výsledkem je produkt, který je sice stále o dost dražší než „klasická“ autobaterie, ale s deklarovanými podstatně lepšími užitnými vlastnostmi (viz Udávané přednosti nových baterií oproti olovnatým).

Udávané přednosti nových baterií oproti olovnatým

  • Šetrnější k životnímu prostředí.
  • Hmotnost je zhruba poloviční.
  • Udávaná životnost je až 8x delší.
  • Nabíjí se až 3x rychleji.
  • Proces vybíjení je podstatně pomalejší, umožňuje startování i po mnoha měsících nečinnosti.
  • Ideální pro nová auta se systémem start-stop na semaforech a v kolonách.
  • Dobře pracuje i v extrémních teplotách kolem –30 °C.

Stačí i tři procenta evropského trhu

„Důležité pro nás je, že Evropská komise ve svých posledních materiálech už výslovně zmiňuje i naši technologii jako jednu z těch perspektivních, které by měly na evropském trhu olovnaté baterie nahradit. A na tomto trhu se ročně prodá 70 milionů startovacích baterií. Pokud bychom z toho měli mít třeba jen tři procenta – přičemž si myslím, že máme na deset procent –, pořád jde o velmi vysoké objemy výroby,“ věří Žaluda v úspěch svého startupu.

Olife Corporation nedávno získala i dotaci z evropského rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020. Jako první česká firma. A to v přepočtu asi 70 milionů korun. S vlastními zdroji představuje celková investice kolem 100 milionů korun.

Autor: Jan Rasch

Žaluda pro magazín Dotyk garantuje jejich účelné využívání. Jak ale připouští, původně očekávali, že v této době již naběhne sériová výroba. „Popravdě řečeno, čekali jsme, že to všechno půjde daleko rychleji. Testování a certifikace jsou ale složitější, než jsme si mysleli, úřady na tyto baterie pohlížejí jako na baterie v elektronických zařízeních – v mobilech či noteboocích,“ vysvětluje. Teď ještě čekají, jak zkouškami projde jejich „battery management system" (systém řízení baterie).

Žaluda ale stále věří, že někdy na konci letošního roku by se mohla sériová produkce rozjet a atypicky bílá baterie Olife, vyrobená zatím jen v několika desítkách prototypů, půjde konečně na trh.

Až skončí výjimka

Zatím v Olife spoléhají na to, že hlavními odběrateli v první etapě budou majitelé veteránů a sportovních vozů, pro něž by mělo být atraktivní, že se nová baterie velmi pomalu vybíjí a motor naskočí, byť vůz stál několik měsíců v garáži.

Na tuto skupinu Žaludova firma ostatně cílila, když se letos v březnu prezentovala na tradičně hojně navštěvované výstavě veteránů Retro Classics v německém Stuttgartu. Tam kromě jiného představila i někdejšího jezdce Formule 1 Jochena Masse jako svého ambasadora, který by jí měl pomoci proniknout do německy mluvících zemí, jež Olife teď vidí jako klíčové (Německo, Rakousko, Švýcarsko).

Ještě zásadnější pro další vývoj ale jistě bude, kdy staré olovnaté baterie dostanou v rámci EU stopku. Ony vlastně už mnoho let zakázány jsou, jenže v tomto směru platí stále výjimka a ještě zřejmě nějakou dobu platit bude, ačkoliv už byla vícekrát přehodnocována.

Autor: Jan Rasch

Jak ale pro magazín Dotyk poukazuje zkušený bruselský lobbista Ivan Hodač, někdejší dlouholetý generální tajemník Evropské asociace výrobců automobilů, který s formou Olife spolupracuje, nelze počítat, že se tak stane ze dne na den a že zákaz bude plošný.

„Podle mého odhadu bude zhruba za tři roky výjimka naposledy přehodnocena, a pak už vícekrát ne, přičemž ten zákaz začne platit za 5 až 7 let. Nikoliv však na současné typy aut – jen na všechny nové, které se teprve začnou vyrábět. U těch současných typů bude samozřejmě nadále možné používat olovnaté baterie,“ předpovídá Hodač.

Petr Žaluda s bývalým pilotem Formule 1 Jochenem Massem, nyní spolupracovníkem jeho firmy.Petr Žaluda s bývalým pilotem Formule 1 Jochenem Massem, nyní spolupracovníkem jeho firmyAutor: Archiv

Také on věří, že Olife s českou technologií se na trhu uplatní, byť v konkurenci s kapitálově silnými světovými hráči, jako je i Samsung či LG, které se do nového sektoru také tlačí, se nyní jeví jako o dost slabší soupeř. „Světový trh je tak ohromný a možnosti tak velké, že nemám pochyb o tom, že by se prosadit nedokázala,“ dodává lobbista.

Jak podotýká, jedním z kritérií pro stanovení termínu zákazu olovnatých baterií v EU je i to, že už musí existovat dostatečné výrobní kapacity pro bezolovnaté. A ty zatím nejsou.

Svoboda nade vše

A tak si Petr Žaluda s dalšími spolumajiteli firmy Olife (viz komu patří Olife) mohou žít svůj sen o tom, jak udělají díru do světa. Nezáleží asi jen na nich, kdy a zda vůbec se sen uskuteční. „Jsme klasický startup. Potřebujeme i silného investora, který by nám pomohl. Nechceme ale rozhodně prodávat celou firmu, naším přáním je najít partnera spjatého s automobilovým průmyslem, se silnou distribuční sítí, který by nám pomohl rozjet tu masovou výrobu,“ říká Žaluda ve své kanceláři v pražské Lazarské ulici k další budoucnosti firmy, kterou majoritně ovládá.

Autor: Jiří Pšenička

Rodák z Brna ví v padesáti letech jediné: už se nechce nikdy vracet do žádné velké korporace a být jen zaměstnancem, byť to možná přináší větší osobní jistoty a lepší pracovní zázemí. „Nikomu teď nemusím reportovat, vysvětlovat, proč něco dělám tak a proč ne jinak. Nadávat mohu jen sám sobě. Soukromé podnikání mi přináší svobodu, po které jsem toužil,“ vysoce vyzdvihuje dosavadní zkušenost.

Komu patří Olife

  • Firmu Olife Corporation dnes ze 100 % vlastní kyperská společnost Kinitolo Consulting.
  • V té má 80 % společnost Z-Investments, v níž drží 80 % Petr Žaluda (předseda dozorčí rady Olife) a 20 % jeho bývalý kolega z managementu Českých drah a pojišťovny AXA Miroslav Šebeňa (předseda představenstva Olife).
  • 10 % ve firmě Kinitolo má v Česku žijící Dán Soren Anders Wendel (spoluautor technického řešení baterie) a zbylých 10 % jeho bývalá manželka Petra Wendelová (známá především jako někdejší partnerka pro fúze a akvizice v české pobočce společnosti Ernst & Young).