Případ Miloš Zeman

Nejedlý v konfliktech zájmů

25. říjen 2013 četba na 8 minut

Vlivný poradce českého prezidenta Martin Nejedlý je spolumajitelem a jednatelem společnosti Lukoil Aviation Czech. Kvůli souběhu politických a byznysových aktivit se dostává do střetů zájmů.

Jeho firma Lukoil Aviation Czech s.r.o. je součástí nadnárodní, ruským kapitálem ovládané těžařské a petrochemické společnosti Lukoil (největší ruská firma v oblasti těžby zpracování ropy). Přímé byznysové ani personální vazby ovšem Lukoil Aviation s „velkým Lukoilem" nemá.

V Lukoil Aviation má 40 procent společnost ENE Investment se sídlem v Praze. Předsedou jejího představenstva je Nejedlý a v orgánech najdeme jeho rodinné příslušníky. Akcie jsou na majitele. Šedesát procent Lukoil Aviation pak patří dle rejstříku firmě Lukoil Aviation BV se sídlem v Amsterodamu.

Týdeník Dotyk přináší tři případy, kdy se tento petrolejář nestandardně zapletl s politikou.

1. kauza: Dluh ve státních rezervách

V březnu 2009 uzavřela Správa státních hmotných rezerv smlouvu s Lukoil Aviation na průběžnou obměnu zásob leteckého petroleje. Hodnota paliv dosahovala částky zhruba 270 milionů korun. Jenže Lukoil Aviation nesplnil dodávku nového paliva a podle smlouvy za to měl zaplatit pokutu – podle kuloárních informací – v řádu několika desítek milionů korun. Konkrétní výši pokuty správa tají.

Termín pro dodání nového paliva vypršel letos v dubnu. Správa nejprve oznámila, že termín pro zaplacení penále má Lukoil do konce září. Jenže pak z nepochopitelných důvodů opět posunula splatnost pokuty až do 31. ledna příštího roku.

Proč Lukoil smlouvu se státem nedodržel? Nejspíš proto, že stejně jako některé další firmy, obchodující s touto institucí, spekuloval na snadný zisk. Partneři správy totiž často odkupují její staré zásoby za sníženou cenu (správa nikdy přesvědčivě nevysvětlila, proč je odprodává tak levně a umožňuje partnerům snadný výdělek) a pak je prodají na volném trhu v době, kdy je na něm cena vysoká. A naopak zase nové dodávky pro správu pořizují na trhu v době všeobecně nízkých cen. Na těchto rozdílech vydělávají.

Lukoilu ovšem tato strategie nevyšla. Když měl správě dodat nové palivo, byla jeho cena na volném trhu příliš vysoká. A tak prostě smlouvu nesplnil.

Správa odmítla odpovědět týdeníku Dotyk na dotaz, zda má dosavadní odpouštění pokuty nějakou souvislost s tím, že je spolumajitel Lukoilu Aviation Martin Nejedlý poradcem prezidenta Zemana a jedním z „otců zakladatelů Rusnokovy vlády". „Aktivity společnosti, které nesouvisí s činností správy, nepřísluší správě komentovat," sdělila mluvčí této státní organizace Tereza Krásenská už před časem. Nyní dodala, že posunutí termínu zaplacení pokuty až na leden o žádné peníze stát nepřipraví, protože promlčecí lhůta je tříletá. A správa prý potřebuje nové externí právní posudky, jak to s pokutou vlastně je.

Na kauzu nijak nereagovala ani sama společnost Lukoil Aviation. Nevyvrátila ani spekulace, že Lukoil Aviation Martina Nejedlého mohl sponzorovat volební kampaň prezidenta Miloše Zemana a možná i parlamentní kampaň „jeho" strany SPOZ také díky tomu, že měl dost prostředků kvůli neuvěřitelné benevolenci Správy státních hmotných rezerv.

Zajímavé je, že podobný podivný postup volila správa už před několika lety, v souvislosti s obchodem se společností Viktoriagruppe. Té dokonce odpustila potenciální pokutu až půl miliardy korun, rovněž za nesplnění nasmlouvaných dodávek. Viktoriagruppe nezveřejnila svou majetkovou strukturu a jednou ze spekulací bylo, že je napojena právě na Lukoil. Šéf Viktoriagruppe Petr Malý byl například zároveň v čele firmy Malluck, jež se původně jmenovala Lukoil Prague.

Na současnou kauzu Lukoilu a správy rezerv nikdo ze zodpovědných míst nereaguje. Senátor Vladimír Dryml (původně sociálně demokrat, poté přešel k SPOZ, ovšem byl vyloučen) žádal o informace k případu ministerstva financí a průmyslu. Vyslovil podezření, že neprůhledné chování správy ohrožuje strategickou bezpečnost státu. Ministři v demisi Jan Fischer a Jiří Cienciala se ale kauzou vůbec nezabývali (jejich odpovědi má týdeník Dotyk k dispozici) a jen senátorovi odpověděli, že se má obrátit na správu. A ta, jak již bylo řečeno, hledá právníky kvůli „radě", zda má pokutu vymáhat…

„Podávám proto trestní oznámení na neznámou osobu kvůli ohrožení státní bezpečnosti," potvrdil Dotyku sám Dryml s tím, že věc chce rozvířit i na půdě senátu.

2. kauza: Prolobbované dodávky na letiště

Už na podzim roku 2007, téměř vzápětí po svém vzniku, získala společnost Lukoil Aviation smlouvy na dodávky leteckého petroleje pro ruzyňské letiště – nyní Letiště Václava Havla Praha. Státní podnik svěřil firmě tento obchod, jenž začal prakticky fungovat od září 2008, bez výběrového řízení. Od listopadu 2009 začal Lukoil Aviation dodávat palivo také pro letiště v Ostravě-Mošnově.

Lukoil Aviation již ovládá odhadem zhruba polovinu dodávek leteckého petroleje v zemi. Podle vlastních údajů dosáhl celkový objem dodávek paliva, označovaného JET A1, v roce 2011 asi 118 tisíc tun leteckého paliva, loni kolem 101 000 tun.

Získat klíčovou zakázku pro pražské letiště pomáhal jednateli Lukoilu Martinu Nejedlému lobbista Miroslav Šlouf, donedávna jeho přítel a obchodní partner, jenž se s tehdejší „neformální pomocí" ani dnes netají. Sám to v rozhovoru pro týdeník Dotyk potvrdil. V době, kdy Lukoil Aviation zakázku dostal, byl ministrem dopravy Aleš Řebíček z ODS, s nímž byl Šlouf v těsném kontaktu (například v roce 2007 byl Šlouf na oslavě Řebíčkových čtyřicátin, pro ministerstvo dopravy za Řebíčka jako bruselský lobbista pracoval Šloufův syn Ondřej).

Vazba mezi samotným Nejedlým a Řebíčkem ovšem není o nic slabší. V září roku 2009 pobýval Nejedlý se svou manželkou Alexandrou v Řebíčkově vile v italském letovisku Monte Argentario, oblíbené českými politickými lobbisty v čele Vladimírem Johanesem a Markem Dalíkem. Řebíček přiznal, že s Nejedlým se zná asi čtvrt století, poznali se ve volejbalovém prostředí. Nejedlý dokonce Řebíčka hostil na své svatbě.

3. kauza: Ovlivňuje zákony ve „svém" byznysu?

Od 1. října musí všichni dodavatelé, kteří poskytují pumpařům benzin či naftu, skládat kauci 20 milionů korun. Stát tím chce zabránit dosavadním mnohamiliardovým daňovým únikům – takzvaným karuselovým podvodům, kdy řetězce účelově založených firem neplatí DPH. Část menších firem, reprezentovaných především Společenstvím čerpacích stanic v ČR, ovšem považuje plošnou kauci za likvidační.

Týdeník Dotyk má informace, že v ostrém sporu o zákon, který kauce zavedl, se výrazně angažoval také Martin Nejedlý. Na Zemanovi totiž především záleželo, zda bude zákon přijat – sněmovna už byla rozpuštěna a prezident ho musel podepsat.

Podle zdroje, který je o posuzování zákona na Hradě zevrubně informován, sám Zeman na věc žádný jasný názor neměl. A měl se přiklonit k názoru, jenž vzejde z diskuse jeho kancléře Vratislava Mynáře, šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka a prezidentova poradce pro energetiku Nejedlého. Mynář i Hanák byli údajně proti plošným kaucím – jenže žádná diskuse se nekonala. „Nejedlý prostě Zemanovi řekl, ať zákon podepíše – a bylo po všem, s nikým se nebavil," tvrdí zdroj Dotyku.

Z kuloárních informací přitom vyplývá, že Nejedlý neměl na plošných kaucích a doprovodné likvidaci menších dodavatelů paliv přímý zájem. Malí podnikatelé nekonkurovali ani jeho Lukoilu Aviation, ani formálně nadřízenému „velkému Lukoilu" – totiž ruské nadnárodní firmě, jež v Česku provozuje síť čerpacích stanic. Údajně však Nejedlý vyšel vstříc státní firmě Čepro, která kauce a „pročištění trhu" prosazovala, a také velkopodnikateli (a lídrovi politického hnutí ANO 2011) Andreji Babišovi, jehož finančně velmi silný Agrofert tak prý může usilovat o ovládnutí malých venkovských pump.