Strojírenství

Nejistá sezona vítkovického magnáta Jana Světlíka

1. září 2016 četba na 12 minut
Jan Světlík představuje zástupcům médií rekonstruovaný areál Trojhalí v Ostravě.

Jan Světlík představuje zástupcům médií rekonstruovaný areál Trojhalí v Ostravě.

Foto: Deník / Lukáš Kaboň

Nadšený sběratel obrazů, fanoušek Miloše Zemana a ostravský patriot, který probral k životu opuštěný průmyslový areál Dolních Vítkovic. Tím vším je Jan Světlík, většinový vlastník holdingu Vítkovice a také jedna z nejsvéráznějších postav českého byznysu. O osudu jeho strojírenského impéria rozhodnou nejbližší měsíce. Dvě firmy vítkovického holdingu jsou totiž v úpadku.

„Slavíček, no ty vole, tady visí Slavíček!" říkal si hlavně pro sebe podnikatel Jan Světlík, když na chodbě ministerstva zahraničních věcí o přestávce jedné z odborných konferencí zahlédl obraz impresionisty Antonína Slavíčka. Strojírenský magnát v sobě nezapře znalce umění ani zemitého Ostraváka s velmi neformálním stylem vyjadřování.

Jan Světlík není černobílou postavou. Někteří v něm vidí zachránce, který před 13 lety koupil zbankrotovaný holding Vítkovice a vzkřísil jej k novému životu. Případně též nositele titulu Manažer roku 2012, mecenáše koncertů Colors of Ostrava a patrona přeměny Dolních Vítkovic ve vyhledávanou turistickou a kulturní atrakci.

Jiní naopak Světlíka popisují jako drsného byznysmena, který podivným způsobem vytěsnil z firmy své bývalé partnery a který zdatně využívá své politické a vlivové konexe. Objevují se dokonce informace o jeho zapojení do řady kauz od aféry Diag Human po problematickou dodávku IT systému pro ministerstvo práce.

Existuje ale ještě třetí možný pohled na byznysovou kariéru Jana Světlíka. Je to příběh továrníka z minulé doby, který se nehodí do současného komplikovaného světa velkého byznysu. Světlík příliš dlouho přehlížel či bagatelizoval hromadící se problémy, až dostal Vítkovice po 15 letech znovu do existenční krize.

Válka miliardářů o Vítkovice

Jan Světlík nastoupil do Vítkovic hned po vysoké škole. V roce 1999 využil příležitosti a od ztrátového koncernu odkoupil zdánlivě nedůležitý závod Lahvárna. Jenže zájem o tlakové lahve, používané třeba ke skladování stlačeného zemního plynu, začal prudce růst. V době, kdy se holding Vítkovice topil v miliardových ztrátách, Lahvárna celkem slušně vydělávala.

Jako správný „srdcař" se Světlík v roce 2003 přihlásil do privatizace strojírenské části Vítkovic. Přeplatil ostatní uchazeče a podnik za 402 milionů korun koupil. Neměl však dost vlastních úspor, proto šel do svého životního obchodu napůl s finančními partnery Davidem Beranem a Petrem Novotným.

Přehled dceřiných firem náležících do holdingu Vítkovice

Autor: web Vitkovice.cz

Jejich spolupráce vydržela jen dva roky, tedy do chvíle, kdy Světlík bez dohody s partnery provedl změny v představenstvu. David Beran se poté pokusil svůj 45procentní podíl prodat finanční skupině KKCG miliardáře Karla Komárka. Světlík tento prodej neuznal (údajně bylo porušeno jeho předkupní právo) a po vyhraném rozhodčím řízení Beranův podíl získal. Vyplatil mu pouze symbolickou náhradu – 78 milionů korun.

Po uvedeném rozhodnutí se konflikt mezi Světlíkem, Beranem a Komárkem dále zostřil. Světlík navíc využil situace a sporný 45procentní balík „rozředil" navýšením základního kapitálu společnosti Vítkovice Holding na 11,25 procenta. Světlíkovi soupeři poté zavalili soud další sérií trestních oznámení.

Další kapitola miliardářské války o Vítkovice se odehrála loni v červenci. Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře tehdy rozhodl, že David Beran má za zabavený akciový podíl dostat od Světlíka téměř 1,7 miliardy korun. Světlík odmítl tento „vylhaný nárok" zaplatit a odvolal se k soudu, který ve věci dosud nerozhodl.

Muž, který chtěl stavět Temelín

Na vrcholu slávy se Jan Světlík ocitl zřejmě v roce 2010. Jeho strojírny Vítkovice vykázaly čistý zisk blížící se jedné miliardě korun a neměly nouzi o zakázky. Světlík v té době snil, že přemění Ostravu v prosperující „Machinery Valley" po vzoru kalifornského Silicon Valley. A netajil se ani zájmem o účast na stavbě nových jaderných bloků v Temelíně.

Kritizoval vládu za to, že hledá generálního dodavatele mezi zahraničními koncerny. „V minulosti to vypadalo jinak. Rusové dodali pouze základní design a zbytek realizovaly české a slovenské firmy. Nyní je to tak, že generální dodavatel bude zahraniční a jaderné bloky postaví na klíč. Tím se hodně zhoršila pozice pro české dodavatele," postěžoval si Světlík před šesti lety v rozhovoru s autorem článku.

Na druhou stranu je Světlík mistrem v budování politických konexí napříč politickým spektrem. Předsedou dozorčí rady Vítkovic je funkcionář severomoravské KSČM Josef Babka. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Pecina (dříve ČSSD, později SPOZ) byl v letech 2011 až 2013 ředitelem energetické divize Vítkovic a v čele správní rady Světlíkovy nadace stál europoslanec za ODS Evžen Tošenovský.

Jan Světlík se netají svými sympatiemi k Miloši Zemanovi, kterého otevřeně podpořil před prezidentskými volbami na počátku roku 2013. Zřejmě za odměnu pak v říjnu téhož roku dostal z rukou prezidenta medaili za zásluhy o stát v oblasti hospodářství.

Nepovedená elektrárna v Turecku

Pokud přihlédneme k problémům, s nimiž se potýká turecká elektrárna Yunus Emre, je namístě klást si otázku, jak by si Vítkovice s náročným temelínským projektem poradily. Ani dodávky kotlů z Vítkovic pro modernizované bloky severočeských uhelných elektráren Tušimice a Prunéřov se neobešly bez technických problémů.

Generálním dodavatelem elektrárny Yunus Emre byla společnost Vítkovice Power Engineering (VPE). Výstavba u tureckého města Eskişehir začala před šesti lety a financováním ji podpořila Česká exportní banka spolu se státní pojišťovnou EGAP.

Objevil se však problém, se kterým čeští projektanti moc nepočítali. Elektrárna má spalovat málo výhřevný lignit, jehož kvalita je výrazně horší než u hnědého uhlí ze severních Čech. Elektrárna ve zkušebním provozu nesplnila požadavky investora, kterým je turecká Adularya Energy. V kotli se hromadí struska a jeho výkon zaostává za slibovanými parametry.

Nejedná se zde o malé peníze – úvěr České exportní banky na stavbu elektrárny Yunus Emre dosahuje 12 miliard korun. Pokud projekt skončí krachem, ztrátu by prostřednictvím státní pojišťovny EGAP museli uhradit daňoví poplatníci.

Inženýrská divize na odpis

O miliardy nemusejí přijít pouze daňoví poplatníci, ale také věřitelé Vítkovic. Dceřiné firmy VPE a Vítkovice Envi totiž skončily na konci srpna v úpadku. Soud bude v nejbližších týdnech řešit také insolvenční návrh na další dceřinou firmu Vítkovice Gearworks.

Insolvenční návrh na VPE podala koncem dubna brněnská firma Wetag Invest, která skoupila pohledávky po splatnosti od původních věřitelů. „VPE doložily soudu, že insolvenční návrh skupiny Wetag Invest je bezdůvodný. Celá insolvence tedy nemá jakékoli opodstatnění a je šikanou," uvedla v květnu mluvčí Vítkovic Eva Kijonková.

Nejvýdělečnějším byznysem Vítkovic je výroba tlakových lahví, v nichž lze skladovat třeba zemní plyn či vodík.Nejvýdělečnějším byznysem Vítkovic je výroba tlakových lahví, v nichž lze skladovat třeba zemní plyn či vodík.Autor: Vítkovice

Jenže Vítkovice, které dlouho odmítaly přiznat si jakékoli finanční problémy, po čtyřech měsících změnily názor a samy požádaly soud o prohlášení úpadku dceřiné firmy VPE a povolení reorganizace. Energetická divize Vítkovic má nesplacené závazky za 2,3 miliardy korun, z toho půl miliardy po lhůtě splatnosti. Firmu navíc tíží nedostatek zakázek.

Šéfové Vítkovic za tím vidí hlavně vnější vlivy. Jan Světlík opakovaně kritizoval vysoké náklady na financování obnovitelných zdrojů energie, které podlamují konkurenceschopnost českého průmyslu. V žádosti o povolení reorganizace VPE manažeři zmiňují také nepříznivou energetickou politiku Evropské unie a omezené možnosti na tradičních trzích v Rusku a na Ukrajině.

Problém je v tom, že VPE je inženýrská firma s minimem zpeněžitelného majetku. Jejím hlavním „kapitálem" jsou lidé – celkem jde o 1138 zaměstnanců. Věřitelé tak zřejmě ze svých pohledávek dostanou nazpět jen malý zlomek.

Vítkovice: většina dcer je v pohodě

Vítkovice připouštějí potíže v inženýrské větvi holdingu, jinak je prý podnikatelská skupina tvořená 34 firmami zdravá a perspektivní. „Hlavní matka Vítkovice Holding, která zahrnuje Vítkovice i lahvárenskou část, je tradičně v zisku. Loňský konsolidovaný zisk se předběžně odhaduje na 200 milionů korun," uvedla mluvčí Vítkovic Eva Kijonková.

Největší dceřiná společnost Vítkovice Heavy Machinery má podle jejího vyjádření dostatek zakázek. Dodává třeba díly pro vodní elektrárny v Brazílii a Kanadě, úspěšná je také v dodávkách hřídelí pro větrné elektrárny. Objednávky z celého světa má také v oblasti těžkého a těžebního průmyslu.

Další dceřiná firma Vítkovice Doprava expanduje na rostoucím trhu se stlačeným zemním plynem pro pohon aut. Zisková je též lahvárna, nyní působící pod názvem Vítkovice Cylinders. Kromě tradičních tlakových lahví vyrábí třeba i zásobníky vzduchu pro ponorky. Na nedostatek zakázek si nemůže stěžovat ani další dcera Hutní montáže.

Sečteno a podtrženo, holding Vítkovice je podle mluvčí Kijonkové životaschopný. Potíže dceřiných firem VPE a Vítkovice Envi lze prý vyřešit reorganizací, která zahrnuje úsporná opatření a redukci závazků vůči bankám a dalším věřitelům.

Na bankovní frontě neklid

Bankrot dvou dcer přichází v době, kdy Vítkovice usilují o získání dlouhodobého úvěru od bankovního konsorcia. Bankéři postupně ztrácejí trpělivost. Jako první se stáhla Raiffeisenbank, která v červnu svou 800milionovou pohledávku prodala pod cenou byznysmenovi Martinu Ulčákovi.

Vítkovice se následně pokusily tento závazek vyrovnat odprodejem dceřiných firem Hutní montáže a Vítkovice Gearworks Ulčákovi. Po ostrých protestech minoritních akcionářů Vítkovic v čele s Komárkovou KKCG však Světlík svůj záměr vzdal. Valná hromada, která měla 26. srpna prodej dvou dceřiných firem schvalovat, byla na poslední chvíli odvolána.

Bankrot dvou dcer přichází v době, kdy Vítkovice usilují o získání dlouhodobého úvěru od bankovního konsorcia.

Jen o tři dny později přišel další úder, tentokrát ze strany velkého věřitele Vítkovic. „Komerční banka se hodlá vyjádřit k postupu dlužníka, který zjevně činí kroky zkracující jeho majetek a poškozující jeho věřitele," uvedl v dopise krajskému soudu právní zástupce banky Jiří Tomola.

Co bankéře tak rozzruřilo? Vítkovice prý dopředu neupozornily hlavní věřitele, že chtějí poslat do insolvence také dceřinou firmu Vítkovice Envi, a to za pomoci uměle vytvořených vnitrokoncernových pohledávek.

Vítkovice celou záležitost považují za nedorozumění, které se již podařilo vysvětlit. Také Komerční banka je v oficiálním vyjádření zdrženlivější. „Jednání mezi bankou a skupinou Vítkovice o úvěru stále pokračují, detaily však nebudeme komentovat," dodal mluvčí Komerční banky Michal Teubner.

Budoucnost s otazníkem

Navzdory růstu ekonomiky je letošní rok pro tradiční české strojírny značně nepříznivý. O přežití hraje ČKD Group, jejíž klíčová dceřiná společnost ČKD Praha DIZ spadla do insolvence kvůli daňovému nedoplatku. Jihočeský výrobce obráběcích strojů Kovosvit neměl na výplatu mezd, ale dostal šanci díky vstupu nového investora.

Společnost Vítkovice by mohla v roce 2028 slavit 200 let od svého založení. Z dnešního pohledu by jen hazardér vsadil na to, které průmyslové závody v té době budou v Ostravě ještě fungovat. A zda je bude dál ovládat Jan Světlík, nebo někdo jiný.