Letos čtyřiačtyřicetiletý Robert Šlachta nahradil v lednu 2008 Jana Kubiceho na postu ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Zatím nejvýraznější akcí, kterou „antimafiánský útvar" ÚOOZ pod jeho velením uskutečnil, byl zásah na Úřadu vlády, při němž byla zatčena i šéfka kabinetu Petra Nečase Jana Nagyová (nyní Nečasová).

Stejně jako olomoucké Vrchní státní zastupitelství je také ÚOOZ částí veřejnosti kritizován za to, že především tzv. kauza Nagyová byla velká bublina – nikdo nebyl odsouzen, výsledek je tristní. Již před časem ovšem Ústavní soud potvrdil, že poslanecká imunita by neměla být vnímána tak široce a exposlanci by dle tohoto retrovýkladu byli vinni. Nedávno pražský městský soud zrušil osvobozující verdikt pro obviněné v případu zneužití Vojenského zpravodajství. Vnímáte to jako satisfakci?

Trestní řízení je nastaveno tak, jak je, a veřejnost si toto ne zcela uvědomuje. Mohu vás ale ubezpečit, že pracujeme s maximálním možným nasazením a snažíme se dotáhnout tyto věci do konce co nejrychleji.

Pokud jde o únik informací, nepamatuji případ, kdy by z našeho útvaru dopředu unikly nějaké citlivé informace, i když je mnohdy snaha nám to takříkajíc „přišít". Je to způsob obhajoby.
To, jak veřejnost vnímá elitní policejní útvar, je velmi důležité, ale podle jakých kriterií vlastně lidi mohou vaši práci hodnotit? Nebylo by dobré zveřejnit nějaké „skóre", jak úspěšné byly nakonec vaše kauzy ve srovnání s počtem těch, které se zatím nepodařilo dotáhnout? Nebo se obáváte, že by skóre bylo ve váš neprospěch?

To je otázka, která by měla směřovat na média. My neovlivníme, jak a zda vůbec budou informovat o ukončení jednotlivých případů. Velký prostor je zpravidla věnován jednotlivým případům v jejich počátku, na začátku vyšetřování. Konec případu, tedy pravomocné rozhodnutí soudu, už většinou takový prostor nedostane.

Ještě nebylo ve všem řečeno poslední slovo a na nějaký závěr je opravdu ještě brzy.

Neumím si představit, jaká kritéria bychom pro takový přehled „úspěšnosti" měli z naší strany zvolit. Soudní projednávání už není věcí policie, takže statisticky je policie nesleduje. Z naší strany by taková statistika asi ani nebyla životaschopná, protože by vzhledem k délce soudních projednávání neměla za konkrétní rok žádnou vypovídající hodnotu.

Jakub STADLER / Empresa Media / Profimedia

Komentátor Martin Fendrych před časem charakterizoval – v nadsázce – vrchního státního zástupce Iva Ištvana a vás jako „jakobíny", kteří sice nejsou neomylní, ale jimž by veřejnost měla v boji proti „mafinánům" fandit... Cítíte se jako svým způsobem výjimeční a snad i osamocení bojovníci proti společenským nešvarům?

Nejsme výjimeční a ani se necítíme nijak osamocení. Nejsme hrdinové, ale také důrazně říkám, nejsme ani padouši. Prostě se snažíme jen dělat svou práci nejlépe, jak dovedeme. Tu práci, kterou po nás společnost požaduje, protože kvůli tomu ÚOOZ vznikl. Někomu se to líbí, někomu ne. Tak to bylo, je a vždycky bude. Vážíme si samozřejmě jakékoli podpory.

V nedávném rozhovoru pro Respekt jste zase vy v nadsázce uvedl, že „můžete za globální oteplování a jste spojen s Marťany"... Je pravda, že jste často takříkajíc fackován zprava zleva: podle jedněch můžete za pád vlády a zhroucení systému tradičních politických stran, podle jiných byste měli mnohem víc přitvrdit a „nenechat Rittigy a Langery běhat na svobodě"... Jak si vůbec za těchto tlaků můžete zachovat apolitičnost, vždyť se vás nepochybně snaží ovlivnit snad každý významný politik či lobbista. Co konkrétně uděláte, když vám někdo z nich zavolá a žádá o schůzku?

To se nestává. Nikdo nezavolá, že by něco chtěl. Takto to nefunguje. V médiích se ale dočtete, co jsme to za hroznou verbež, co všechno děláme špatně, na čí objednávku, pro koho a naopak proti komu, kdo za tím stojí, komu sloužíme...

Jednou nás kritizují proto, že se nedržíme striktně naší příslušnosti, a vzápětí na nás někdo chrlí hromy a blesky za to, že jsme se již dávno nezabývali tím či oním, i když to přísluší někomu jinému.

Mohu jednoznačně odmítnout nařčení, že bychom dopředu informovali média o tom, kde a kdy budeme zasahovat.

Nikdy se nezavděčíme všem, a popravdě řečeno, to bychom rozhodně nechtěli. Všimněte si, že vlna kritiky a nejrůznějších nařčení se zvedá pokaždé, když pracujeme na nějaké větší, mediálně zajímavé kauze. My se kritice nebráníme, ale musí být konstruktivní a musí vycházet z faktů a ne dohadů. Lžím se bránit nedá.

Jak vnímáte záměr vytvořit „protikorupční speciál", speciální státní zastupitelství? Co by to pro vaši práci znamenalo, a co by znamenalo také navrhované zrušení dvou současných vrchních státních zastupitelství?

To není otázka na mě. K tomu ať se vyjadřují státní zástupci, protože je to jejich parketa. Já už jsem několikrát říkal, že pro naši práci je ideální mít protějšek na státním zastupitelství, tedy specialistu na jednotlivé problematiky, kterými se zabýváme.

Ač korupce, tedy čisté korupční jednání, není v naší gesci, a pokud tyto případy děláme, pak je to vždy v souvislosti s podezřením na nějakou jinou trestnou činnost, která naopak do naší gesce jednoznačně spadá, protikorupční speciál vnímám jako přínosný krok kupředu. Je to ale skutečně otázka pro ty, kteří do toho mohou mluvit a mohou to nějak ovlivnit.

Váš útvar si nemůže stěžovat na nedostatek práce. Stále se stupňující útoky extremistů vůči těm, kdo odmítají xenofobii – viz například útoky neonacistů proti některým kavárnám v Praze –, jsou ale de facto také organizovaným zločinem. Bohužel lze očekávat, že podobných akcí může přibývat. Za extremisty přitom jistě bude někdo i ekonomicky stát – je to téma i pro váš útvar?

To naopak je otázka i pro nás. ÚOOZ se problematikou extremismu zabývá dlouhodobě a je i metodickým orgánem vůči jednotlivým specialistům na krajských policejních ředitelstvích.
Nemůžeme ale tuto problematiku zúžit pouze na nějaké konkrétní projevy. Extremismus skrývá nebezpečí v každé své podobě, ať již se jedná o rasový, politický nebo třeba náboženský. Pozorný čtenář, či alespoň ten, který naši práci sleduje, ví, že naše trestní řízení se nevyhýbá žádné formě extremismu.

Není to ovšem jen a pouze ÚOOZ, který by „osobně" řešil každý jednotlivý případ. Od toho zde máme právě policejní specialisty v krajích napříč republikou.

Pachatelem je pro nás pouze ten, koho za pachatele označí pravomocný rozsudek soudu.

Závěrem snad jen jedna poznámka, kterou považuji za velmi důležitou nejen ve vztahu k extremismu, ale zločinu obecně. Jako policista nehodnotím den před večerem. Tedy, pokud nemám jasné důkazy či podezřelého, mohu se o motivu činu a pohnutkách pachatele pouze dohadovat.

Říct, že to či ono udělal ten či onen, je velmi jednoduché, ale my jsme tady od toho, abychom svá tvrzení dokázali – podpořili důkazy. Kde nejsou důkazy, není pachatel. A pachatelem je pro nás pouze ten, koho za pachatele označí pravomocný rozsudek soudu.