Slíbím, navrhnu, prosadím. Například snadnější pravidla pro obecní referenda či rychlejší rozhodování sporů u soudů. Poslanecká tvořivost je velká. Nicméně často jen málo účinná.

Deník zanalyzoval, kolik zákonů předložili jednotliví poslanci od roku 1993 do současnosti a jak s těmito návrhy uspěli. Výsledek?

Hitparádu největších snaživců, kteří v současném volebním období zasedají v lavicích dolní komory parlamentu, vede Marek Černoch z Úsvitu s jedenácti návrhy. Následuje ho Martin Plíšek z klubu TOP 09 a Starostů s devítkou zákonů. A o třetí místo se dělí výrazní rétoři Miroslav Kalousek s Tomiem Okamurou (po osmi návrzích).

V součtu tito politici předložili (nebo v případě návrhu skupiny poslanců „přikryli") 36 zákonů. Platit z nich však prozatím nezačal ani jediný.

Hlavně být vidět...

Všichni současní poslanci předložili od voleb do konce minulého týdne celkem 210 zákonů, z nichž se ve sbírce zákonů objevilo jen 26.

Taková neúspěšnost není až tak překvapivá, neb poslanecké návrhy předkládají – celkem logicky – především opoziční politici. A ti pro ně jen stěží najdou potřebnou podporu.

Proč se tedy tak snaží? „Aktivní vystupování v Poslanecké sněmovně je pro ně vítanou možností se zviditelnit," říká politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity v Plzni.

„Mohou tak oslovit své současné i potenciální voliče – kritikou poměrů, neschopností vlády, nebo i slovní exhibicí," dodává.

Zákony proto často prezentují ti nejviditelnější – tedy šéfové opozičních stran. Tak kupříkladu v minulých dvou volebních obdobích, kdy vládla pravice, byl mezi nejaktivnějšími poslanci šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.

A podle stejné logiky patří k nejaktivnějším členům současné sněmovny předseda TOP 09 Kalousek s osmi návrhy, komunista Vojtěch Filip se sedmi a Petr Fiala z ODS se šesti.

... i když nic neprojde

Rádi se předvádějí i snaživí poslanci těch stran, které lze zařadit ke krajní části politického spektra. To platí jak pro letošního lídra žebříčku Černocha z Úsvitu, tak pro Okamuru z SPD.

Ostatně obdobně aktivní byl mezi lety 1996 a 1998 šéf republikánů Miroslav Sládek, který předložil 15 návrhů. Neprosadil ani jeden jediný.

Pomoc, tady Rath!

Někdy může být intenzivní zákonodárná aktivita specifickou formou volání o pomoc. Tak tomu bylo v případě Davida Ratha. Ten na základě osobní zkušenosti navrhl tři zákony týkající se vazebního stíhání.

Zabodoval alespoň tím, že jeho návrhy byly zmíněné ve zhruba dvou desítkách článků, přestože schválen opět nebyl ani jeden jediný.

Přesto mu zůstane jedno prvenství: v minulém volebním období předložil celkem 13 zákonů. A předstihl tak i svého stranického šéfa Bohuslava Sobotku.