Uprchlíci

Němci řeší, jak zaměstnat migranty

18. srpen 2016 četba na 9 minut
Uprchlíci směřující do Německa. Říjen 2015.

Uprchlíci směřující do Německa. Říjen 2015.

Foto: Janossy Gergely / Shutterstock.com

Německo má problém. Jak zaměstnat stovky tisíc uprchlíků, když většina z nich má jen základní vzdělání a neumí jazyk? Přitom uplynul rok od prohlášení německé kancléřky Merkelové, že uprchlíky největší evropská ekonomika zvládne.

Kdyby bavorská podnikatelka Sonja Ziegltrum-Teubnerová věděla, jaké s tím budou problémy, uprchlíka by do svého obchodu s květinami nevzala. V lednu přijala muže z Nigérie, který se sám přihlásil, že by v bavorském velkoobchodu pomáhal. I když mu chyběly patřičné znalosti.

Podnikatelka byla s mužem spokojená, protože jej mohla využít na různé pomocné práce. Po osmi týdnech však přišel dopis od Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF), že se její zaměstnanec musí vrátit do Itálie – do země, ve které do EU vstoupil. „To mě šíleně rozčílilo," uvedla Ziegltrum-Teubnerová. Rozhodnutí se ale ani přes protesty u úřadů nepodařilo zvrátit.

Tři čtvrtiny bez odborného vzdělání

Spolkový úřad práce (BA) hlásí, že v červnu hledalo práci na 300 tisíc uprchlíků, přitom úřad v Německu nabízí 665 tisíc volných míst. Problémem je nízká kvalifikace uchazečů.

Tři čtvrtiny uprchlíků totiž nemají dokončené odborné vzdělání, okolo 37 procent nemá maturitu. 58 procent z těchto lidí, kteří jsou evidováni úřadem, proto může vykonávat jen pomocné práce, upozornil server týdeníku Zeit.de.

58 procent migrantů, kteří jsou evidováni úřadem práce, může vykonávat jen pomocné práce.

Ještě loni na podzim přitom němečtí ekonomové očekávali, že uprchlíky se podaří rychle rekvalifikovat a zaměstnat. Institut pro německé hospodářství (IW) uvedl, že dělníky německá ekonomika naléhavě potřebuje: v průmyslu je až 110 tisíc volných míst.

Jaké dělníky německá ekonomika potřebuje
Obor  Počet
Logistika a doprava 35 000
Zpracovatelský průmysl 20 000
Potravinářský průmysl a gastronomie 14 000
Zdroj: IW/zeit.de

Koncerny se málo snaží

Jak se (ne)daří integrovat migranty do německé společnosti, ukazuje případ třiceti největších německých firem, které jsou obchodovány v rámci akciového indexu DAX. Dohromady tyto koncerny zaměstnávají 80 uprchlíků. Je to žalostný výsledek i proto, že menší podniky v Německu zaměstnávají až 30 tisíc žadatelů o azyl.

Společnosti, které již migranty zaměstnávají, navíc tvrdí, že by přijaly i další. „Atmosféra je dobrá a ochota firem integrovat uprchlíky je vysoká," prohlásil mluvčí bavorské obchodní komory Hubert Schöffmann.

Autor: Dotyk

Upozornil ovšem na problém, na který narazila i výše zmíněná podnikatelka Sonja Ziegltrum-Teubnerová. Nepředvídatelnost toho, zda uprchlík bude moci v Německu zůstat, nebo ne, způsobuje, že se další společnosti obávají někoho zaměstnat.

Němčina a formuláře

Jak ale uvedl německý ekonomický institut Ifo, pro firmy zůstává největší překážkou při zaměstnávání uprchlíků neznalost němčiny. Firmy krom toho musí vyplnit až osm formulářů, aby zdůvodnily, proč chtějí uprchlíky zaměstnat.

Na začátku srpna proto spolková vláda schválila nové opatření o integraci, které má zaměstnávání uprchlíků zjednodušit. Místní úřady práce mohou rozhodnout o zaměstnání čekatelů o azyl, pokud prokážou, že o práci nemá zájem žádný Němec. Směrnice platí pro 133 ze 156 pracovních okrsků německého úřadu práce po dobu tří let. Žadatelé o azyl tak mají možnost po třech měsících vstoupit na německý trh práce, napsala agentura DPA.

Kolik migranti vytvářejí pracovních míst

V Německu stoupl mezi lety 2005–2014 počet uprchlíků, kteří pracují jako samostatní živnostníci, ze 567 tisíc na 709 tisíc. Uvedla to nadace Bertelsmann-Stiftung.

V roce 2005 pak lidé s „uprchlickou minulostí" vytvořili 947 tisíc pracovních míst, v roce 2014 už to bylo 1,284 milionu míst. Za deset let tedy činil nárůst 37 procent.
Lidé, kteří do Německa přišli jako uprchlíci, a jejich potomci přitom vydělávají v průměru o 30 procent méně než rodilí Němci.

Autor: Dotyk

Poučení z migrační krize

Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) vyjmenoval body, ze kterých by se německá společnost měla po více než roce uprchlické krize poučit. Právě před rokem totiž kancléřka Angela Merkelová vyslovila památná slova: „My to zvládneme."

1. Evropské právo utrpělo nejvíce

Obětí uprchlické krize je podle FAZ především evropské právo. Slova jako Maastricht, Dublin a Schengen se pod náporem imigrantů sesypaly. Rok uprchlické krize se nese především v duchu porušování současných evropských zákonů.

2. Rasismus versus kultura vítání

Loni v létě se v Německu na jedné straně varovalo před rasismem, na druhé straně byla dávána za příklad nekritická politika vítání uprchlíků (Willkomenskultur). Lidé, kteří prchají před válkou, by se neměli vítat plyšovými medvídky a květinami, míní FAZ.

3. Ne každý přichází s dobrými úmysly
Tento poznatek je jednoduchý, ale politicky nekorektní. Ne každý cizinec, který vstoupí na německou půdu (potažmo do EU), přichází s přátelskými úmysly. V každé větší skupině lidí je určitý podíl kriminálních živlů a povalečů. Je proto logické, že v milionu uprchlíků, kteří do Německa v roce 2015 přišli, jsou i přesvědčení teroristé. Německé bezpečnostní úřady varovaly, že mezi uprchlíky je velký potenciál pro další radikalizaci.

4. Na krizi se obohacují kšeftaři

Uprchlické krize využilo mnoho podnikatelů pro svůj byznys. Ať už jde o ubytovací prostory, stravování a další služby spojené s náklady vynaložené na uprchlíky.

5. Humanitární pomoc něco stojí

Po prvotní euforii řady ekonomů přichází v německé společnosti vystřízlivění. Německá vláda očekává, že náklady na uprchlíky do roku 2020 spolknou 93,6 miliardy eur. Ekonom Berndt Raffelhüscher odhadl, že náklady na imigranta, který nebude pracovat, se za jeho život mohou vyšplhat až na 450 tisíc eur.

450 tisíc eur

Náklady na péči o jednoho nezaměstnatelného uprchlíka za jeho život pro německý stát. Odhad freiburského ekonoma Berndta Raffelhüschera.

Zdroj: FAZ

V podobném duchu exprezident mnichovského institutu Ifo Hans-Werner Sinn varoval před nekvalifikovanými uprchlíky, kteří nejsou pro ekonomiku užiteční.

6. Islám má problém se ženami

Mnoho případů násilí na ženách – nejznámější je sexuální obtěžování během silvestrovských oslav v Kolíně nad Rýnem – ukazuje, že část mužských migrantů je sexuálně frustrována. V Německu se sice zdůrazňuje, že toto chování nemá nic společného s islámem, na druhou stranu je zjevné, že násilí v podobě teroristických útoků je motivováno radikálním islamismem.

7. Vyhnout se závislosti na autokratech

Ochránit hranici v délce 3000 kilometrů není možné, oznámila kancléřka Merkelová. Evropská unie se následně dohodla s Tureckem, že bude přijímat část uprchlíků zpět a dostane za to miliardy eur. „Morální cena, kterou EU zaplatí, je ještě vyšší," varoval FAZ. Turecký prezident Erdoğan v zemi ohrožuje ústavní principy a Evropa se dohodou s ním dostává do pasti. Není vůbec jasné, jak bude dohoda naplňována.

8. Dávat pozor na pravdivé informace

Uprchlická krize ukázala také moc médií a často nepřesných a protichůdných zpráv, které vyvolávaly zbytečnou hysterii. Na druhou stranu mnohá média zlehčovala dopady migrační vlny a barvila je příliš na růžovo.

9. Německo je velkorysá země

Mnoho Němců darovalo na pomoc uprchlíkům finanční prostředky nebo působí jako dobrovolníci při péči o ně. Německo je velkorysá země, konstatuje německý konzervativní deník.

10. Vše má své hranice

Volný pohyb služeb, zboží a osob je dobrá věc. V rámci Evropy vede k prosperitě. V krizových situacích, jako je nekontrolovatelný příliv uprchlíků, ale má svá negativa. „Pozvat miliardu lidí, aby měli pohodlný život, to je jiná věc," píše FAZ. Mnoho Němců si namlouvá, že mají po celém světě konat dobro, upozornil historik Heinrich August Winkler.

„Politika otevřených hranic není rozumný přístup. Nekontrolovatelný příliv uprchlíků od jistého okamžiku přemůže každou zemi," varoval bývalý ministr vnitra Otto Schily. Někdejší německý ústavní soudce Udo Di Fabio zase poukázal na fakt, že stát, který se vzdá svých hranic, nemůže zůstat státním útvarem.