Mladík jménem Paul Ostwald si vyzkoušel experiment: vydržet s jedním nákupem jídla deset dnů. Vyšel z doporučení berlínské spolkové vlády v rámci nového konceptu civilní ochrany. O své zážitky se dělil se čtenáři serveru Handelsblatt.com formou blogu. Po devátém dni bez nákupu potravin to musel vzdát.

„Stojím před dveřmi sousedů a jsem poněkud nervózní. Musím sousedy požádat o dva krajíce chleba," napsal Ostwald.

Devět dnů se snažil vydržet z jednoho nákupu ze supermarketu. A jeho pokus sousedy překvapil. Vůbec si nedokázali přestavit, proč by je někdo žádal o kousek chleba, když se dá na každém rohu v Německu koupit.

Těžší, než byste mysleli

Mladík sám přiznává, že vydržet s jídlem deset dnů bez doplňování zásob je mnohem těžší, než si je člověk ochoten přiznat. Rizika kybernetického útoku, biologického nebo chemického ataku přitom existují a lidé by na něj měli být připraveni.

„Již dlouho mě zajímá odpověď na otázku, zda je hromadění jídla správnou odpovědí na nebezpečí, která nám v 21. století hrozí?" ptá se Paul nejen sebe, ale i čtenářů Handelsblattu.

Německé ministerstvo vnitra po patnácti letech od útoků na newyorské Světové obchodní centrum (WTC) připouští, že podobný útok není vyloučen ani dnes. „Pokud by se něco podobného opakovalo, pomůže člověku dvacet plastových lahví s vodou a dvanáct kilo nudlí?" pokládá řečnickou otázku mladý Němec. Sám si odpovídá, že univerzální recept neexistuje. Zásoby vody a jídla na deset dnů pro stát s více než 80 miliony lidí ale dají vládě čas na to, aby našla správná řešení.

Každopádně nikdy není na škodu mít doma trvanlivé potraviny. U těch krátkodobých je pak užitečné řídit se jednoduchým pravidlem – koupit jen to, co dokáže člověk sníst.

Na Oktoberfest bez batohu

Nejde ale jen o soukromé zásoby jednotlivých domácností. Mnoho Němců si logicky klade otázku, kolik největší evropskou ekonomiku stojí protiteroristická opatření, která s každým dalším útokem posilují. Celkovou sumu je obtížné vyčíslit. Zcela určitě však s bojem proti terorismu souvisejí zvyšující se rozpočty silových resortů. Rozpočet na vnitřní bezpečnost na rok 2017 vzroste o 437 milionů eur, armádní rozpočet se navyšuje zhruba o 2,3 miliardy eur.

Kolik stojí bezpečnost v Německu?
Resort Rozpočet na rok 2016 Rozpočet na rok 2017 Změna v mld. eur
Obrana 34,3 mld. eur 36,6 mld. eur +2,3 mld. eur
Vnitro 7,8 mld. eur 8,2 mld. eur +0,4 mld. eur
Zdroj: sueddeutsche.de/BMF

Spolkový ministr vnitra Thomas de Maizière koncem srpna oznámil, že bezpečnostní orgány budou k odhalování teroristů používat nejmodernější technické pomůcky. „Chci využívat software, který rozpoznává obličeje na letištích a nádražích," řekl ministr pro Bild am Sonntag.

Podpořil také zákaz nošení batůžků na hromadné akce, jako je například mnichovský Oktoberfest, který začíná 17. září. „Každý návštěvník muzea je zvyklý na to, že svou tašku nebo batoh musí nechat v šatně," dodal.

Sedm tisíc policistů navíc

Technologie ovšem samy o sobě nestačí. Jak de Maizière uvedl, mezi roky 2017–2020 chce zvýšit o 3250 i počet spolkových policistů. Vzhledem k tomu, že již dříve bylo rozhodnuto o posílení policie o 3700 míst, celkem by federální policie měla mít do roku 2020 o sedm tisíc policistů více, uvedla agentura DPA.

Největší výdaje na obranu a zbrojení mají tradičně Spojené státy. Největší ekonomika světa podle databáze amerického Kongresu vydala od roku 2001 do roku 2015 na „válku s terorismem" – zahrnující akce v Iráku a Afghánistánu – na 1,7 bilionu dolarů. Pro srovnání: konflikt ve Vietnamu přišel Američany na 686 miliard dolarů při započtení inflace, upozornil časopis Forbes.

Podle německého ministerstva obrany byla nejdražší tamní misí po roce 1989 ISAF v Afghánistánu – vyšla na 8,9 miliard eur. Mezi roky 2001 až 2014 se jí účastnilo 5433 vojáků, uvedl Spiegel Online.

Následky terorismu jsou vyšší než v roce 2001

Organizace Institute for Economics and Peace, jež sestavuje Global Terrorist Index, spočítala, že globální ekonomické škody následků teroristických útoků v roce 2014 činily 52,9 miliardy dolarů. Je to téměř o 1,5 miliardy více než v roce 2001, kdy teroristé z al-Káidy navedli civilní letadla na World Trade Center a Pentagon.

52,9 mld. USD

Ekonomické škody teroristických útoků v roce 2014. V roce 2001 to bylo 51,5 miliardy dolarů.
Zdroj: Institute for Economics and Peace