Sovětský svaz 1991: Srpnový puč
Tehdejší vládce Kremlu Michail Gorbačov pokus o převrat přežil, rozpadu Sovětského svazu se však už nepodařilo zabránit.
Tehdejší vládce Kremlu Michail Gorbačov pokus o převrat přežil, rozpadu Sovětského svazu se však už nepodařilo zabránit.Autor: Profimedia
Neúspěšný pokus o státní převrat v Sovětském svazu proběhl ve dnech 19. až 21. srpna 1991. Vůdci pokusu o puč vzešli z konzervativního křídla KSSS, v jejichž očích hospodářská „perestrojka" zašla příliš daleko a znamenala odklon od dogmat komunismu.
Skupina funkcionářů, znepokojená vývojem v zemi po reformách tehdejšího sovětského vůdce Michaila Gorbačova, vytvořila takzvaný Státní výbor pro výjimečný stav, který se pokusil zemi ovládnout. Výbor oznámil, že Gorbačov je nemocen a tudíž uvolněn ze svých politických úřadů. Viceprezident a vůdce puče Gennadij Janajev byl jmenován prozatímním prezidentem.
Samotný Gorbačov byl zadržován v domácím vězení poté, co odmítl schválit vyhlášení výjimečného stavu a přenechat své pravomoci viceprezidentovi.
Puč nezískal podporu většiny ozbrojených sil a navíc se setkal s odporem obyvatel. Po třech dnech byl potlačen a hlavní aktéři zatčeni a souzeni. Třebaže pokus o převrat ztroskotal a Gorbačov byl znovu dosazen do svého úřadu, zmařil Gorbačovovy naděje na přetrvání jedné – ač decentralizované – unie států a uspíšil rozpad Sovětského svazu.
Důsledkem puče bylo urychlení procesu rozpadu Sovětského svazu a mocenský vzestup Borise Jelcina.
Německo 1923: Mnichovský pivní puč
Za takzvaný pivní puč byl Adolf Hitler odsouzen k 5 letům vězení. Nakonec si odseděl necelých devět měsíců.
Za takzvaný pivní puč byl Adolf Hitler odsouzen k 5 letům vězení. Nakonec si odseděl necelých devět měsíců.Autor: Shutterstock
Mnichov, 8. a 9. listopadu 1923. Tehdy se Adolf Hitler pokusil o takzvaný pivní puč. Neúspěšný pokus o nacistický státní převrat v Německu začal tím, že Adolf Hitler nechal obklíčit měšťanský pivovar Bürgerbräukeller v Mnichově, kde se konalo shromáždění představitelů bavorských elit. Hitler během něho vběhl k pódiu s vytaženým revolverem. Do pivovaru vzápětí vtrhla jednotka SA, která jen čekala na povel.
Hitler si získal podporu davu, ale nepovedlo se mu naklonit si na svou stranu hlavní vůdce, aby se přidali k „pochodu na Berlín“ a pomohli mu svrhnout tehdejší německou vládu. Se zfanatizovaným davem poté vyrazil do ulic v centru Mnichova, kde se mu ale postavila policie.
V důsledku krachu celé akce byla rozpuštěna NSDAP. Hitler sám byl zatčen dva dny po střelbě a postaven před soud. Místo pěti let, ke kterým byl odsouzen, si ale nakonec odseděl necelých devět měsíců ve věznici v Landsbergu. Za asistence Rudolfa Hesse tam sepsal své dílo Mein Kampf.
Německo 1944: Operace Valkýra
Původce atentátu na Hitlera plukovník Claus Schenk von Stauffenberg
Původce atentátu na Hitlera plukovník Claus Schenk von StauffenbergAutor: Wikipedia
Atentát na Hitlera z 20. července 1944 zvaný Operace Valkýra byl zorganizovaný odpůrci režimu, kteří se rekrutovali především z řad armády. Měl na něj navazovat státní převrat. Spiklenci doufali, že se jim poté podaří vyjednat mír se západními spojenci.
Vlastní atentát provedl plukovník Claus Schenk von Stauffenberg. Atentát skončil neúspěchem, Hitler byl jen lehce raněn (mohla zato jednak slabá nálož, jednak fakt, že v průběhu porady někdo kufr s výbušninou odsunul tak, že Hitlera před výbuchem ochránil masivní dubový stůl). To mělo za následky i faktický neúspěch chystaného převratu.
Španělsko 1981: 23-F
Podplukovník Antonio Tejero de Molina se ohání pistolí v Kongresu poslanců Španělska.
Podplukovník Antonio Tejero de Molina se ohání pistolí v Kongresu poslanců Španělska.Autor: Profimedia
Dějištěm neúspěšného pokusu o puč se stalo i Španělsko. Zosnovalo jej několik vojenských a policejních velitelů 23. února 1981. Nejvýznamnější epizodou události bylo přepadení poslanecké sněmovny (Kongresu poslanců Španělska). Početná skupina členů španělské policie, v jejichž čele stál podplukovník Antonio Tejero, zaútočila během hlasování o kandidátovi na předsedu vlády, Leopoldu Calvo-Sotelovi, ze strany Unie demokratického středu.
Gardisté vypálili několik ran do stropu sálu a poslance zadrželi jako rukojmí. Generál Milans de Bosch současně vyhlásil výjimečný stav ve Valencii a do ulic města vyjely tanky. Vzbouření vojáci v Madridu obsadili budovu televize a rádia.
Pokus o puč postrádal centrální řízení a zdaleka neměl podporu všech armádních činitelů, situace však byla po několik hodin krajně nejasná. Za tohoto stavu se do incidentu vložil král. Juan Carlos se po půlnoci obrátil prostřednictvím televizního přenosu k národu, vyzval ke klidu a oznámil, že vojenské velení dostalo rozkaz zachovat ústavní pořádek a zákonnost. Ráno se vzdali první gardisté a zanedlouho byli na svobodě i rukojmí.