O spalovnu na Vyškovsku, v níž působil místopředseda Senátu, se zajímá policie

7. listopad 2016 četba na 13 minut
Letecký snímek spalovny Ekotermex

Letecký snímek spalovny Ekotermex

Foto: www.ekotermex.cz

Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 3 a tamní hospodářská kriminálka se zabývají případem „záhadného zmizení" několika desítek tisíc tun odpadu, z valné části nebezpečného. Do kauzy je podle informací magazínu Dotyk zapletena i spalovna Ekotermex se sídlem v Pustiměři u Vyškova. V jejím představenstvu celých deset let působil i sociálnědemokratický politik Ivo Bárek, místopředseda Senátu.

Loni Bárek rezignoval. Odmítá ale, že by jeho odchod z vedení firmy mohl souviset s vyšetřováním tohoto či některého z dalších případů, které se kolem jihomoravské spalovny začaly povážlivě kupit.

Ivo Bárek (54), senátor a odborník přes odpadyIvo Bárek (54), senátor a odborník přes odpadyAutor: Wikipedie

„Členství v představenstvu jsem ukončil na základě své časové zaneprázdněnosti. O záležitostech, o kterých se zmiňujete a které mě velmi nemile překvapily, nemám absolutně žádné informace," tvrdí pro Dotyk politik, který je senátorem od roku 2002 a místopředsedou horní parlamentní komory od roku 2014. Kromě jiného od roku 2006 zasedá i v Radě Státního fondu životního prostředí a ve vyškovské městské radě.

Stále větší tresty

Spalovna Ekotermex – se dvěma linkami na spalování tuhých odpadů a s jednou na tekuté odpady – není žádná obří továrna, ale relativně malý a nenápadný provoz. Měli jsme možnost ji vidět přes plot při naší nedávné víkendové cestě na jižní Moravu (28. října). Podařilo se nám ji nalézt až napotřetí, nedaleko vyškovského letiště. Museli jsme se ptát místních – není totiž označena žádnou cedulí, zůstává tak trochu skryta za stromy, v sousedství zahrádkářské kolonie.

Pohled do areálu při návštěvě magazínu Dotyk Pohled do areálu při návštěvě magazínu Dotyk Autor: Jiří Pšenička

O tom, že jsme správně, nás přesvědčilo až několik sudů s neznámým obsahem (patrně olejem) postavených na paletách za uzamčenou branou do areálu a další desítky sudů vyskládané v jedné z dokořán otevřených hal. Stejně tak velké množství červených pytlů navrstvených v červených kontejnerech a pod jedním z venkovních přístřešků.

Navzdory tomu, že byl podvečer a státní svátek, hukot technologie i dvě zaparkovaná auta zaměstnanců dosvědčily, že spalovací fabrička je v provozu a práce má nejspíše víc než dost.

Také má ale na svém kontě i vícero „hříchů", které od roku 2008 opakovaně odhaluje Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Prohřešky se spíše stupňují, než aby je firma, založená před čtvrt stoletím, dokázala tlumit.

„S firmou Ekotermex naše inspekce vedla už sedm správních řízení, která jsou již pravomocně ukončena. Další správní řízení vedeme a zatím ukončeno není," komentuje mluvčí ČIŽP Jana Jandová soupisku, kterou si od ní magazín Dotyk vyžádal. Z uvedeného výčtu (viz Hříchy spalovny Ekotermex) i z vyměřených pokut a právních dopadů vyplývá, že prohřešky se spíše stupňují, než aby je firma, založená před čtvrt stoletím, dokázala tlumit.

Požádali mě majoritní vlastníci

Vrcholem potíží spalovny se státními úřady mohou být dva nedávno řešené případy, i mediálně propírané. První se týká nespálených pytlů s nebezpečným zdravotnickým odpadem, za což Ekotermex dostal čtvrtmilionovou pokutu. Druhý – řešený nyní před soudem – zase nepovoleného způsobu spalování několika tun kondenzátorů a následného úniku nebezpečných látek do ovzduší.

Snímek publikovaný Českou inspekcí životního prostředí v souvislosti s kauzou nespáleného zdravotnického odpaduSnímek publikovaný Českou inspekcí životního prostředí v souvislosti s kauzou nespáleného zdravotnického odpaduAutor: ČIŽP

Jestliže se tedy místopředseda Senátu Ivo Bárek loni rozhodl spalovnu Ekotermex opustit, mohlo to být i kvůli tomu, že další práce pro tuto firmu – o níž ani neinformuje ve svém jinak velmi podrobném oficiálním životopise – by nyní nemusela být vnímána zrovna pozitivně. Pokud by tedy opakované překračování zákona o odpadech začalo být spojováno i s jeho jménem.

Senátor Bárek ale – jak již bylo řečeno – jako příčinu rezignace uvádí nedostatek času, přičemž osvětluje, proč do soukromé firmy v roce 2005 vlastně vstoupil. Peněžní důvody to být neměly: za členství v představenstvu Ekotermexu bral „jen" 3 tisíce korun měsíčně.

Jsem rád, že k pozitivnímu posunu v této věci opravdu došlo.

„O účast v představenstvu mě požádal většinový vlastník společnosti. Na tuto žádost jsem přistoupil s tím, že mým cílem bude tlak na modernizaci technologie spalovny související s životním prostředím regionu, což bylo akceptováno a což jsem také vehementně činil," tvrdí Bárek. „Jsem rád, že k pozitivnímu posunu v této věci opravdu došlo," připisuje si k dobru politik ČSSD.

Šetření inspekce životního prostředí ale jeho domněnce nenasvědčují.

Komu spalovna patří

  • Firmu Ekotermex majoritně ovládá (87,6 %) vyškovská firma Rostex (výrobce bezpečnostního a dveřního kování).
  • Menšinové podíly drží Nemocnice Vyškov (příspěvková organizace) a pražská firma Megawaste.

Bermudský trojúhelník?

V níže uvedeném výčtu protizákonných „přešlapů" Ekotermexu přitom nefiguruje ještě jedna trestní kauza, nastíněná v úvodu textu. Ekotermex v ní hraje sice jen vedlejší, ale patrně ne bezvýznamnou roli.

V pozici hlavních podezřelých figurují dvě vzájemně provázané firmy – Ecowaste a Cititi Servis. A třeba též jistý Petr Marek z Rosic u Brna, působící u obou v roli jednatele.

Trestní oznámení na tyto dvě společnosti podal již v květnu roku 2014 bývalý ředitel ČIŽP Jan Slanec. A to kvůli podezření ze spáchání hned několika trestných činů. Firmy údajně mezi léty 2009–2013 v rámci „mobilního sběru" převzaly v několika krajích ČR téměř 60 tisíc tun odpadů, z toho asi polovina spadala do kategorie nebezpečných.

Není ale zřejmé, kde tyto odpady nakonec skončily – zda nebyly uloženy v nelegálních skladech, vysypány na skládkách nebo zda nešlo jen o fiktivní obchody. I takové podezření inspekce pojala.

Firmy údajně mezi léty 2009–2013 v rámci „mobilního sběru" převzaly v několika krajích ČR téměř 60 tisíc tun odpadů, z toho asi polovina spadala do kategorie nebezpečných.

Účetní doklady zmizely. Samy zmíněné firmy, které nedisponovaly žádnými technologiemi k likvidaci či druhotnému využití odpadů, s inspekcí údajně vůbec nekomunikovaly. Přestože měly obě firmy sídlo v Praze, tam vůbec nepodnikaly, centrem jejich činnosti měla být hlavně Vysočina a Jihomoravský kraj. A obchodně spolupracovaly právě i s vyškovskou spalovnou Ekotermex.

„Ekotermex předával odpady firmám Cititi Servis a Ecowaste a zároveň od nich odpady přebíral," potvrzuje bez bližších podrobností mluvčí ČIŽP Jana Jandová.

Policie se po pár měsících vyšetřování měla spokojit s tvrzením několika vyslýchaných podnikatelů, že přijatý odpad ve finále skončil někdy na skládkách, jindy ve spalovně či jako palivo v cementárnách. A případ letos v lednu odložila.

Ekotermex předával odpady firmám Cititi Servis a Ecowaste a zároveň od nich odpady přebíral.

Podle informací Dotyku jej však musela následně znovu otevřít, když se ukázalo, že v českých cementárnách odpad rozhodně neskončil. A jisté pochybnosti údajně vyvstaly i u spalovny Ekotermex – vzhledem k jejím omezeným kapacitním možnostem.

Nyní je kauza opět v šetření, aniž by ale bylo zřejmé, jak daleko už policie pokročila.

Když právnička radí mlčet

Kateřina Bičovská, státní zástupkyně z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3, pouze potvrzuje, že se orgány činné v trestním řízení aktivitami firem Ecowaste a Cititi Servis skutečně zabývají. Zatím je celá věc kvalifikována jen jako podezření ze spáchání přečinu neoprávněného nakládání s odpady. „Momentálně je ze strany orgánů činných v trestním řízení shromažďován další důkazní materiál za účelem potvrzení či vyvrácení šetřeného podezření," uvedla pro Dotyk Bičovská.

Roli vyškovské spalovny Ekotermex přitom nechce komentovat vůbec. „Není možné v současnosti poskytnout bližší informace, neboť by tímto mohlo být ohroženo objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení," reagovala.

FOTOGALERIE

Foto Vyškovského deníku z loňské návštěvy spalovny Foto Vyškovského deníku z loňské návštěvy spalovny Foto Vyškovského deníku z loňské návštěvy spalovny

Magazín Dotyk se dotazoval i přímo ve vyškovské spalovně. A to opakovaně. Žádal odpověď na otázky ohledně zmíněných obchodů s firmami Ecowaste a Cititi Servis u vedení podniku v čele s ředitelem a předsedou představenstva Janem Hanákem.

„Naše právnička nám doporučila, ať na nic neodpovídáme. Jsme ale připraveni odpovědět na případné otázky orgánů činných v trestním řízení," řekla redaktorovi magazínu Dotyk minulý čtvrtek jedna z pracovnic administrativy po několika dnech urgencí.

Vyškovský senátor Ivo Bárek – blízký i premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ten pochází ze sousedního Slavkova) – trvá na tom, že o těchto obchodech, prošetřovaných policií, neměl tušení.

Nikdy jsem od vedení či akcionářů o těchto věcech, zvláště obchodních, nebyl informován. Nezazněly také na žádné valné hromadě společnosti.

„Nikdy jsem od vedení či akcionářů o těchto věcech, zvláště obchodních, nebyl informován. Nezazněly ani na žádné valné hromadě společnosti," prohlašuje politik, který zůstává předsedou představenstva další vyškovské „odpadářské" firmy. Ta se jmenuje Respono, je vlastněna obcemi z regionu, provozuje skládku, dotřiďovací linku a několik sběrných dvorů. Mezi odpady tedy vrcholný český ústavní činitel zůstává i nadále.

Hříchy spalovny Ekotermex

2008

  • Inspektoři ČIŽP firmě uložili pokutu 100 tisíc korun podle zákona o odpadech. Firma nezabezpečila odpady včetně nebezpečných před nežádoucím únikem nebo znehodnocením. Odpady v areálu spalovny byly umístěny na nezabezpečených plochách. Pokuta byla uhrazena.
  • Inspektoři ČIŽP firmě uložili další pokutu 80 tisíc korun za porušení zákona o odpadech. Přebírala odpady ze zdravotnických zařízení jako odpady nebezpečné a dále předávala jako odpady řazené do kategorie ostatní. Pokuta byla uhrazena.


2009

  • Inspektoři ČIŽP firmě uložili pokutu 240 tisíc korun za porušení zákona o odpadech. Firma jako provozovatel zařízení k odstraňování odpadů opakovaně nezabezpečila odpady včetně nebezpečných před nežádoucím znehodnocením nebo únikem – odpady v areálu spalovny byly umístěny na nezabezpečených plochách, nebylo zajištěno zabezpečení zejména před srážkovými vodami. Pokuta byla uhrazena.


2013

  • Inspektoři ČIŽP firmě uložili pokutu 20 tisíc korun za porušení zákona o odpadech. Firma předala nebezpečný odpad osobě, která k převzetí odpadu nebyla oprávněna. Pokuta byla uhrazena.


2014

  • Inspektoři ČIŽP firmě uložili pokutu 50 tisíc korun za porušení zákona o odpadech. Byly zjištěny úniky tekutých nebezpečných odpadů. Pokuta byla uhrazena.
  • Inspektoři ČIŽP firmě uložili další pokutu 50 tisíc korun za porušení zákona o odpadech. Provozovatel zařízení ke sběru a výkupu odpadů sbírané odpady netřídil dle jednotlivých druhů a kategorií. Nebezpečné odpady řádně neoznačil. V dodávce odpadů, které firma Ekotermex předávala jako odpad kategorie ostatní ke spálení v zařízení pro energetické využití odpadů SAKO Brno, byly zjištěny i odpady kategorie nebezpečné, aniž by to Ekotermex deklaroval. Pokuta byla uhrazena.


2016

  • Inspektoři ČIŽP firmě uložili pokutu 250 tisíc korun za porušení zákona o odpadech. Při kontrole v březnu 2015 bylo totiž zjištěno, že firma nespálila pytle s nebezpečným zdravotnickým odpadem do 72 hodin od přijetí, jak předepisuje provozní řád spalovny. Místo řádné likvidace nechala některé pytle s infekčním odpadem ležet až dva měsíce i mimo kontejnery, zčásti dokonce přímo na půdě mimo betonový prostor (viz tisková zpráva ČIŽP z letošního února). Pokuta nebyla v termínu uhrazena, věc byla předána k vymáhání celnímu úřadu.
  • ČIŽP podle vyjádření mluvčí Jany Jandové nyní vede se společností Ekotermex další správní řízení za porušení zákona o ovzduší a zákona o odpadech. To zatím není ukončeno (bližší informace k němu mluvčí nesdělila). Ve věci je prý vedeno i trestní řízení. Tato kauza podle informací magazínu Dotyk souvisí s případem, který už řeší i soud. Ekotermex údajně spaloval kondenzátory při příliš nízkých teplotách a do ovzduší unikly nebezpečné látky, které měly některým místním lidem způsobit zdravotní potíže. Případ v minulých měsících popisoval Vyškovský deník.

Zdroj: Česká inspekce životního prostředí