Obama. Prezident, který Evropě možná nerozuměl

18. leden 2017 četba na 4 minuty
Barack Obama

Barack Obama

Foto: ČTK/AP

Když 20. ledna 2009 vstupoval Barack Obama do Bílého domu, bylo ve Spojených státech 861 664 prázdných domů. Jejich majitelé je museli opustit kvůli nesplácení hypoték. Po osmi letech je jeho země sice názorově rozdělená, ale po ekonomické stránce úspěšná.

Vzbuzoval naděje a přebíral Bílý dům v hodně složitém období. Výhodou pro něho bylo, že Spojené státy mají volnější ekonomické prostředí než Evropská unie, kde se vše řídí složitými pravidly a dohoda mezi státy se často nesnadně prosazuje.

FOTOGALERIE

Barack Obama Barack Obama Barack Obama

Každopádně USA zaznamenaly jako první ze světových ekonomik oživení, které se po roce 2014 postupně přeneslo i na zbytek světa. Do úřadu vstupoval s heslem „my to dokážeme", v prvním období měl až 70procentní podporu obyvatelstva. Jako první Afroameričan se stal doslova světovou celebritou.

Dítě šedesátek. Dělej lásku, ne válku

První černošský prezident se vyznačoval větší mírou sociální solidarity, což ho vedlo k prosazení zdravotnické reformy ohledně pojištění. Počet nepojištěných Američanů klesl za jeho úřadování z 15 na 9 procent. To se poté, co republikáni a Trump zaútočili na „Obamacare", může radikálně změnit.

Složitější byl vztah Baracka Obamy ke světu. Jako dítě šedesátých let inklinoval spíš k pacifistikým řešením. Rozhodl o postupném útlumu věznice v Guantanámu, kde Američané drží často celé roky cizince podezřelé z terorismu vůči USA. Zavelel k odchodu z řady válčišť, kde působila americké armáda, i když hlavně v Afghánistánu se staženi ukázalo jako nesnadný krok. I když praktický výsledek této politiky byl nečekaný. Už 17. srpna 2010 zahynul v Afghánistánu od chvíle, kdy nastoupil do funkce, 576. americký voják. Což bylo více, než za celou dobu působení jeho předchůdce George Bushe.

Nezapomeňme na Afghánistán

15. leden 2017 četba na 2 minuty

Problematické bylo také udělení Nobelovy ceny míru v roce 2009. Zatímco jiní dostávali tuto prestižní cenu za to, co učinili, Barack Obama ji obdržel za to, co přislíbil.

Víra, která se nenaplnila

Alexandr Vondra nedávno zhodnotil Obamu jako člověka, do kterého vkládala Evropská unie naděje a které se nenaplnily. „Obama je první americkým prezidentem, který jí nerozumí," řekl Vondra doslova pro časopis Týden. Český politik možná narážel na určitý druh slabosti, kterou Obama projevil hlavně vůči Rusku.

Počet nepojištěných Američanů klesl za jeho úřadování z 15 na 9 procent

Obama mu nechal příliš velký prostor. Podle Saši Vondry se prý spoléhal na to, že se Putina Rusko sami znemožní svými činy. Přičlenění ukrajinského Krymu k Rusku vyřešil americký prezident jen ekonomickými sankcemi vůči Kremlu. Zablokoval pohyb a konta mužů z Putinova okolí – nic víc. V Sýrii nakonec vyklidil pozice Rusku absolutně.

S Obamou byla také spojována naděje na větší „soulad" s islámským světem. Po dlouhých válkách s al-Kájdou, Irákem, partyzánskými zápasy v Afghánistánu věřil svět, že Obamův recept na návrat ke společným křesťanským i muslimským hodnotám je tím pravým. Arabské jaro, které začalo v roce 2010 v Tunisku a přelilo se přes Libyi do Egypta a dál do Sýrie, naděje zcela pohřbilo.

Pohromadě nás drží příběh

Týden před odchodem mluvil Obama pro týdeník Times. O knihách a mladických snech stát se spisovatelem. Nevynechal vzkaz, jehož obsah načerpal při čtení knih a které mu pomohly zvládnou osm náročných let v Bílém domě.

„Jedním z úkolů politických vůdců do budoucna je, je pojmenovat to dobré, co nás spojuje. Amerika je jedinečná v tom, že je složená z nesourodých prvků. Nejsme jedna rasa, jeden kmen, nepřišli jsme v jeden okamžik. Pohromadě nás drží příběh o tom, kdo jsme. Chci se ujistit, že v tom budeme pokračovat."

Trochu filmové, ale typicky americké.