Obrázek o křesťanství v Česku: Prázdné „sudetské" kostely, plné moravskoslezské

23. prosinec 2016 četba na 5 minut
Dvacet let starý kostel v Chuchelné nedaleko polských hranic. V Ostravsko-opavské diecézi je lidí na mších v průměru nejvíce v republice. Má smysl investovat i do výstavby nových svatostánků.

Dvacet let starý kostel v Chuchelné nedaleko polských hranic. V Ostravsko-opavské diecézi je lidí na mších v průměru nejvíce v republice. Má smysl investovat i do výstavby nových svatostánků.

Foto: Archiv

Vánoce jsou časem, kdy si i většina vlažných věřících či dokonce mnozí nevěřící najdou čas k návštěvě kostela. Zejména o Štědrém večeru při půlnočních bohoslužbách svatostánky praskají ve švech. V „běžnou" neděli je ale obrázek o stavu křesťanství v Česku o poznání žalostnější. A týká se to zejména příhraničních okresů na severu a západu Čech, kde staré „sudetské" chrámy zejí prázdnotou a chátrají.

Z výpočtů magazínu Dotyk vyplývá, že nejhůře je na tom litoměřická diecéze, kde na tamní jeden kostel či kapli připadá v průměru jen 10 pravidelných návštěvníků nedělních bohoslužeb. Naopak relativně nejvíce (113 lidí) lze napočítat v ostravsko-opavské diecézi (viz Kolik je v průměru lidí na nedělní mši v kostelích). Celkově moravská církevní provincie s arcibiskupstvím v Olomouci, vedeném Janem Graubnerem, jasně dominuje nad provincií českou s arcibiskupem Dominikem Dukou v Praze.

Údaje je ale třeba brát s jistou rezervou. Stejně jako všechny takové statistiky čísla nepostihují regionální rozdíly uvnitř diecézí, rozličnou návštěvnost městských a vesnických kostelů a také vycházejí jen z jednorázového sčítání praktikujících katolických věřících, k němuž došlo už v roce 2014. Přesto lze asi oprávněně tvrdit, že celkem věrně odrážejí stav českomoravské religiozity, tak jak se v minulosti ukázala již při obecném sčítání lidu, kdy se k víře (nejen katolické) daleko více přihlásil východ republiky.

Jako podklad pro výpočet posloužily výsledky z posledního církevního sčítání pravidelných návštěvníků nedělních bohoslužeb, k němuž došlo v roce 2014. A také statistiky o počtu kostelů a kaplí v jednotlivých diecézích.  Jako podklad pro výpočet posloužily výsledky z posledního církevního sčítání pravidelných návštěvníků nedělních bohoslužeb, k němuž došlo v roce 2014. A také statistiky o počtu kostelů a kaplí v jednotlivých diecézích. Autor: Dotyk

Noví lidé, nová identita

Výrazný úpadek křesťanství na severu i západě Čech je nadále přičítán událostem po roce 1945, kdy bylo z této části země vystěhováno původní německé obyvatelstvo a nově příchozí na místní náboženské tradice vesměs nenavázali.

„Všude tam, kde bylo původní obyvatelstvo nahrazeno dosídlenci z různých koutů Československa, ale i jiných zemí, došlo k vykořenění z křesťanských tradic. Naopak tam, kde obyvatelstvo zůstává stabilní v rámci dějinných zvratů – u nás například na Hlučínsku nebo na Českotěšínsku, Třinecku a Jablunkovsku, jsou křesťanské tradice, místní nářečí a folklor stále velmi živé," všímá si Pavel Siuda, mluvčí „nejúspěšnější" ostravsko-opavské diecéze, která kopíruje hranice Moravskoslezského kraje a patří do ní ještě okres Jeseník z kraje Olomouckého.

Ostravsko-opavská diecéze je oblastí s nejvyšší hustotou obyvatelstva v ČR a zároveň se spíše průměrnou hustotou kostelů (nejvyšší hustotu chrámů vzhledem k rozloze vykazuje Olomoucká arcidiecéze a výše zmíněná Litoměřická diecéze, naopak nejnižší řídce osídlená Českobudějovická), což celkové výsledky nepochybně též ovlivňuje.

„Ostravsko-opavskou diecézi tvoří hustě zalidněná oblast s velkými městy. Naopak olomouckou arcidiecézi spíše zemědělské lokality, menší vesnice a obce na Hané a na Slovácku," poznamenává mluvčí Siuda, proč jejich diecéze v mapě dominuje, ač by mnozí očekávali, že ještě plnější kostely budou v jižnějších částech Moravy.

Čísla z průzkumu

Účastí lidí na bohoslužbách se zabýval i aktuální průzkum agentury STEM, kterého se zúčastnilo 1020 respondentů. Vyplývá z něj:

  • 8 % občanů ČR prý chodí do kostela pravidelně (pravidelnou účastí se v průzkumu myslí účast alespoň jednou měsíčně).
  • 39 % lidí řadí návštěvu kostela mezi své tradiční vánoční zvyky.
  • 35 % občanů uvádí, že věří v Boha (od roku 2012, kdy to bylo 30 %, historicky nejméně, je zaznamenáván pozvolný nárůst).
  • 40 % uvádí, že v Boha určitě nevěří.

Zachraňovat, ale ne za každou cenu

Nízký zájem o aktivní křesťanský život se projevuje i na stavu kostelů, kdy v již zmíněných severních a západních Čechách jsou mnohé zchátralé svatostánky zralé na demolici. Jiné jsou udržovány při životě jen s vypětím sil hrstky místních věřících či obdivovatelů církevních památek.

FOTOGALERIE

Kostel sv. Vavřince v obci Želina u Kadaně (po částečné rekonstrukci) Kostel Nejsvětější Trojice v Zahořanech u Litoměřic Kostel sv. Michala ve Všestudech na Chomutovsku

Originální názor už loni v rozhovoru pro Dotyk vyslovil tehdejší generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Nepovažuje za prioritu, aby byly kostely udržovány při životě „za každou cenu".

„Já jsem radikální v tom, že některé kostely bych nechal spadnout. Kostel je kamenná stavba, která slouží k tomu, aby se v ní živí lidé potkávali s Bohem. A když k tomu neslouží, já osobně se chci raději starat o živé lidi a nikoliv o památky," uvedl loni muž, který je od letošního jara plzeňským biskupem a řadu zdevastovaných sudetských kostelů má teď „na triku".