Vyplývá to z informací, které týdeníku Dotyk poskytl soudce Jiří Wažik z Okresního soudu Praha-východ. Krajský soud v Praze, který se zabýval stížností obviněných, totiž podle Wažika přehodnotil důvody, pro něž Gáboríka s Holubem poslal v květnu okresní soud do vazby.
Soud vyšší instance se ztotožnil s názorem, že by obvinění mohli na svobodě ovlivňovat dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání (tzv. koluzní důvod vazby). Nesouhlasí ale s názorem, že že by mohli opakovat trestnou činnost, pro kterou jsou stíháni.
V praxi to znamená, že se vazba u Gáboríka s Holubem omezí na dobu nejvýše tří měsíců, jak vyplývá z trestního řádu, a v zásadě už nemůže být prodlužována. Kdyby krajský soud uznal, že hrozí i pokračování v trestné činnosti, mohlo by být před vypršením tříměsíční lhůty rozhodnuto o prolongaci až o další tři měsíce.
Při koluzní vazbě to však v zásadě už není možné. „O prodloužení koluzní vazby lze rozhodnout pouze ze zvláštních důvodů, pokud by bylo zjištěno ovlivňování svědků," vysvětluje pro týdeník Dotyk Jiří Wažik.
Málem padla vláda
Celé kauze kolem Gáboríka a Holuba je připisován mimořádný význam. Jde v ní především o vynášení citlivých informací od policie (týdeník Dotyk popsal, jakou roli v celé věci mohla sehrát i skutečnost, že Gáborík provozoval v Praze benzinovou pumpu). Řada zdrojů také uvádí, že celá aféra, zavánějící válkou policistů, zapůsobila jako spouštěcí mechanismus pro reorganizaci elitních policejních útvarů.
O této variantě hovoří i dnes už bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta, jehož útvar v květnu razii proti Gáboríkovi & spol. rozjel.
„Ti, co akci proti Gáboríkovi spustili, patrně ani netušili, do jak velkého vosího hnízda šlápli," soudí jeden z bývalých elitních policistů. Kvůli narychlo odstartované reorganizaci policie málem padla Sobotkova vláda.