Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

5. prosinec 2016 četba na 5 minut
Pravoslavná katedrála Krista Spasitele v Moskvě byla zničena 5. prosince 1931 dvěma výbuchy. První přestála bez úhony, teprve po druhém, který prý otřásl celou Moskvou, šla stavba k zemi. Odklízení trosek trvalo půl druhého roku

Pravoslavná katedrála Krista Spasitele v Moskvě byla zničena 5. prosince 1931 dvěma výbuchy. První přestála bez úhony, teprve po druhém, který prý otřásl celou Moskvou, šla stavba k zemi. Odklízení trosek trvalo půl druhého roku

Foto: Archiv

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

Její příběh jako by byl dějinnou paralelou k známému vtipu o německém materialistickém filozofovi Friedrichu Nietzchovi, jehož slavná věta „Bůh je mrtev" se po učencově smrti často parodovala ve znění „Nietzche je mrtev" s podpisem Bůh. S moskevskou demolicí to dopadlo podobně.

V místě odstřelené katedrály dlouho zela zatopená jáma, která byla v 60. letech využita pro stavbu venkovního bazénu MoskvaV místě odstřelené katedrály dlouho zela zatopená jáma, která byla v 60. letech využita pro stavbu venkovního bazénu Moskva.Autor: Archiv

Na místě národní svatyně, postavené v letech 1839–1883 jako dík Rusů za záchranu před Napoleonem, plánoval krvavý diktátor vybudovat honosný Palác sovětů. Jenže hřebínek spadl rudým barbarům tak trapně, že by to snad nevymyslela ani sama prozřetelnost.

Na palác totiž nezbyly peníze a zatopená základová jáma byla později využita k vybudování banálního otevřeného bazénu s názvem Moskva. V letech 1994–1997 pak na stejném místě vznikl chrám nový, který je dnes znovu sídelním chrámem patriarchy ruské pravoslavné církve.

Podobně dnes nepochopitelných ateistických zločinů se během komunistického režimu odehrála celá řada. Nejen v Sovětském svazu, ale i v dalších zemích východního bloku včetně tehdejšího Československa.

Nová moskevská katedrála Krista Spasitele z let 1994 až 1999Nová moskevská katedrála Krista Spasitele z let 1994–1999Autor: Archiv

Demolice v Kremlu

Sovětský vládce Josef Stalin nechal ve třicátých letech 20. století zbourat mnoho dalších chrámů po celém Rusku. A pokud je kvůli historické hodnotě ušetřil, jako třeba obří Isaakijevský chrám v Petrohradě, dal v nich aspoň cynicky zřídit Muzea ateismu.

Bourání se nevyhnulo ani památnému moskevskému Kremlu. Za své vzal třeba konvent Nanebevstoupení (Vozněsenskij monastyr), klášter Zjevení, starý Spasitelův chrám nebo Malý Nikolský palác.

Na jejich místě pak v 60. letech vznikly skleněný a mramorový Sjezdový palác a vojenská akademie. Což dnes mimochodem – na rozdíl od divadelní točny v Českém Krumlově – není překážkou, aby moskevský Kreml mohl jako celek figurovat na seznamu památek UNESCO.

Sjezdový palác v moskevském Kremlu vznikl na místě zbořených sakrálních stavebSjezdový palác v moskevském Kremlu vznikl na místě zbořených sakrálních staveb.Autor: Archiv

Výstřelky ateismu se pochopitelně netýkaly jen architektury. Jedním z nejabsurdnějších anticírkevních excesů v sovětském východním bloku bylo mimo jiné pronásledování maďarského primase a ostřihomského arcibiskupa Jozsefa kardinála Mindszentyho. V letech 1945–1948 se stal jedním z hlavních bojovníků proti nástupu komunistického režimu v zemi, za což byl zatčen a roku 1949 po krutém mučení a přiznání odsouzen na doživotí.

Během maďarského protikomunistického povstání byl Mindszenty propuštěn a rehabilitován. Jenže kvůli sovětskému zásahu byl nucen se uchýlit do budovy amerického velvyslanectví v Budapešti, kde pak musel žít v izolaci dalších neuvěřitelných 15 let! Teprve v roce 1971, čtyři roky před svou smrtí, směl přesídlit do Říma.

Kardinál Mindszenty v okně americké ambasády v Budapešti, kde našel azyl na dlouhých 16 letKardinál Mindszenty v okně americké ambasády v Budapešti, kde našel azyl na dlouhých 15 let.Autor: Archiv

Podobným dnes málo známým výstřelkem anticírkevní politiky komunistů v poválečném Československu byl – vedle zrušení klášterů, internace kněží či dlouholeté izolace pražského arcibiskupa Josefa Berana – osud olomouckého arcibiskupa Josefa Karla Matochy.

Jmenován byl Vatikánem v březnu 1948, jenže pro své tvrdě protikomunistické postoje byl v roce 1949 de facto uvězněn v budově olomouckého arcibiskupství. StB jej bez jakéhokoli oficiálního zdůvodnění hlídala v přísné domácí samovazbě až do roku 1961, kdy arcibiskup vinou nedostatečné lékařské péče zemřel.

Interiéry olomouckého arcibiskupství, odkud StB v letech 1949 až 1961 nedovolila vycházet arcibiskupu Matochovi.Interiéry olomouckého arcibiskupství, odkud StB v letech 1949–1961 nedovolila vycházet arcibiskupu Matochovi.Autor: Archiv

Utajené kostely

V roce 1975 se tehdejší komunistické Československo pokusilo blýsknout před světem, jak dbá o církevní památky. Jak známo, z likvidovaného královského města Most byl nákladně „odvezen" památný gotický chrám.

Nikdy už v něm ale nebyl obnoven liturgický provoz, takže nový Most zůstal bez kostela. Teprve v roce 1989 režim situaci „napravil": nechal vybudovat nový kostel svatého Václava.

Jediná státem financovaná sakrální novostavba z doby normalizace ovšem dodnes svědčí o tom, jak cynicky to naši komunisté mysleli s náboženskou svobodou. Objekt nesměl mít věž, stojí důkladně skryt v zahradě za Okresním muzeem a kostel vlastně ani moc nepřipomíná.

Novostavbu kostela svatého Václava v Mostě komunisté dovolili jen pod podmínkou maximální nenápadnostiNovostavbu kostela svatého Václava v Mostě komunisté dovolili jen pod podmínkou maximální nenápadnosti.Autor: Archiv

Stejným tichem pak bývalý režim obestřel i likvidaci celkem 234 chrámů, k níž došlo během jeho jedenačtyřicetileté vlády. Naprostá většina z nich stála ve zdevastovaném pohraničí, ovšem kuráž k demolici svatostánků čerpali tehdejší komunističtí komunální aparátčíci ze stejného zdroje jako před 85 lety Stalin při odstřelení katedrály v Moskvě. Z totální nenávisti k názorovým protivníkům.

Dnes jsou zločiny ateismu minulostí. Je však nietzschovsky mrtvá i ona nenávist?

Demolice kostela Nejsvětější trojice ve Stružnici-Jezvé na Českolipsku v prosinci 1972.Demolice kostela Nejsvětější trojice ve Stružnici-Jezvé na Českolipsku v prosinci 1972Autor: Archiv

#clanek|3111998#