Na potenciální rizika upozorňuje otevřený dopis vědců, zaslaný před dvěma týdny generální ředitelce Světové zdravotnické organizace Margaretě Chanové. „Tímto dopisem vyjadřujeme své obavy z nadcházejících olympijských her v Riu de Janeiru. Světová zdravotnická organizace prohlásila virus zika za ‚vážnou hrozbu pro zdraví mezinárodního měřítka‛. To, společně s novými vědeckými objevy potvrzujícími závažnost problému, nás vede k výzvě, aby olympijské hry v Riu byly v zájmu zdraví veřejnosti odloženy nebo přeloženy na jiné místo, avšak nikoli zcela zrušeny."

V době zveřejnění – 27. května 2016 – nesl kromě podpisů čtyř autorů – Amira Attarana z University of Ottawa, Arthura Caplana a Leeho Ingela z New York University a Christophera Gaffneyho z Universität Zürich – více než stovku podpisů předních expertů z celého světa.

Ti všichni mají obavy z toho, že do Brazílie přijede na hry kromě sportovců i půl milionu diváků z celého světa. Pokud by se někteří z nich během her nakazili virem zika, mohli by po návratu domů šířit infekci v oblastech, kde se tento virus doposud nevyskytuje. Margaret Chanová jakoukoli změnu v konání olympiády odmítla.

„Brazílie je jen jednou ze šedesáti zemí, kde se dnes virus zika vyskytuje," uvedla generální ředitelka. „Lidé do těchto zemí i nadále z nejrůznějších důvodů jezdí. Nejlepší způsob, jak předejít nákaze, je dodržování doporučených zásad prevence."

Světová zdravotnická organizace uvádí, že mezi zeměmi, kde je rozšířen virus zika, nebo uvnitř těchto zemí cestovalo v roce 2015 přinejmenším 239 milionů lidí. Ve srovnání s tím je půlmilion návštěvníků olympijských her v Riu de Janeiru zanedbatelný.

Byznys pod pěti kruhy

Brazilští pořadatelé olympijských her přispěchali s prohlášením, že se hry konají v srpnu, kdy je na jižní polokouli zima a počty komárů, přenášejících nakažlivé choroby včetně ziky, prudce klesají.

„Hrozba nákazy zikou bude během her prakticky nulová," ujišťuje mluvčí olympiády Mario Andrada. Olympijské hry jsou kromě svátku sportu i obrovským byznysem. Brazilci utratili za
přípravu her 11 miliard dolarů. V době, kdy země získala pořadatelství, se to zdálo jako únosná investice. Dvanáctý největší světový producent ropy předpokládal, že díky vysokým cenám této strategické suroviny náklady spojené s impozantním svátkem sportu snadno zaplatí. Mezitím ale ceny ropy prudce klesly a brazilské opojení z her přešlo v těžkou kocovinu.

Mezi zeměmi, kde je rozšířen virus zika, nebo uvnitř těchto zemí cestovalo v roce 2015 přinejmenším 239 milionů lidí.

Představa, že by byť jen část peněz investovaných do her přišla vniveč, protože by se hry odložily na jinou dobu nebo dokonce přeložily na jiné místo, je pro Brazilce naprosto nepřijatelná. Tratili by nejen pořadatelé, ale i televizní společnosti, sponzoři, reklamní agentury, výrobci sportovního vybavení a mnozí další. Nakolik se promítají obchodní zájmy i do stanovisek Světové zdravotnické organizace, je těžké posoudit.

Podle autorů otevřeného dopisu se Světová zdravotnická organizace dostává při obhajování olympiády v Riu do střetu zájmů, protože má s Mezinárodním olympijským výborem uzavřenou dohodu o spolupráci obnovenou naposledy v roce 2010. Její obsah nebyl nikdy zveřejněn.

„Světová zdravotnická organizace není s to důvěryhodně posoudit zdravotní rizika spojená s virem zika během olympijských her, protože ztratila svou neutralitu," píší autoři otevřeného dopisu.

Rizika nových epidemií

Připusťme, že jak Světová zdravotnická organizace, tak i organizátoři her mají pravdu. Riziko nákazy v srpnu významně klesne a preventivní opatření její pravděpodobnost ještě sníží.

Znamená to, že je konání her z hlediska celosvětové zdravotní situace v pořádku? Podle mnohých odborníků je to mylný názor. Dokládá to právě příklad brazilské epidemie ziky. Tu spustil s vysokou pravděpodobností jeden jediný člověk, který si přivezl nákazu z Pacifiku někdy v druhé polovině roku 2013. Nemoc se pak nepozorovaně šířila až do května roku 2015, kdy propukla naplno.

Tento scénář se nyní může opakovat kdekoli na světě, kde jsou komáři schopni virus přenášet. S nakaženým divákem z olympiády může proniknout zika do oblastí, kde se brazilský kmen viru dosud nevyskytuje. I když se návštěvníci her vybaví repelenty na ochranu proti komárům a kondomy pro prevenci nákazy při pohlavním styku, se stoprocentní jistotou se riziku infekce virem nevyhnou a hrozba nových rozsáhlých epidemií v jiných částech světa je reálná.

Virus izolovaný z komárů

Po svém objevení v roce 1947 v ugandském pralese zůstal virus zika bezmála sedmdesát let kuriozitou, kterou znalo jen pár specialistů. V poslední době však ovládl sdělovací prostředky. Vydobyl si místo na titulních stránkách novin. Zprávy o něm zaplavily internetové servery. Mluví se o něm v hlavních televizních a rozhlasových zpravodajstvích.

V první vědecké publikaci o viru zika z roku 1952 objevitelé viru demonstrují, že se jím mohou nakazit nejrůznější zvířata. Ale pouze u myší vyvolával tehdejší virus vážnější problémy, vyplývající z poškození nervů.

Mezi obyvateli Ugandy odhalili vědci několik lidí, kteří se virem nakazili. Infekce se u žádného z nich neprojevila závažnějšími zdravotními problémy.

„To, že jsme nezjistili projevy onemocnění, ještě neznamená, že by případná choroba byla vzácná nebo bezvýznamná," napsali autoři v závěru studie.
Představuje virus pro člověka reálnou hrozbu? Vědci si nebyli jistí.

Odpověď nabídne nechtěně v roce 1964 mladý britský virolog David Simpson. Zkoumá v Ugandě virus izolovaný z komárů a přitom se nakazí. Na obličeji, trupu a pažích mu naskočí růžová vyrážka, která se později rozšíří i na další části těla včetně dlaní a chodidel. Simpson však necítí žádné svědění a také další příznaky choroby nejsou nijak vážné. Po pěti dnech nemoc ustoupí a virolog si odebere vzorek krve, který píchne mladým laboratorním myším. Většina onemocní a některé uhynou.

V těle nemocných i uhynulých zvířat najde Simpson virus zika. Tím je virus usvědčen z vyvolání onemocnění u lidí.

První epidemie

Až do roku 2007 popisovala lékařská literatura pouhých 17 případů nákazy virem zika. Pak přichází zlom. Na mikronéském ostrově Yap propuká epidemie ziky. Odhaduje se, že nákaza postihla tři čtvrtiny obyvatel – tedy něco kolem 5000 lidí! Nikdy předtím nikdo tak velkou epidemii ziky neviděl. Je zřejmé, že virus se změnil a získal zcela nové vlastnosti. Přesto yapská epidemie zajímá jen experty. Sdělovací prostředky o ní mlčí, veřejnost nic netuší.

S nakaženým divákem z olympiády může proniknout zika do oblastí, kde se brazilský kmen viru dosud nevyskytuje.

O šest let později se už ve Francouzské Polynésii nakazí během epidemie virem zika 30 tisíc lidí – tedy každý třetí obyvatel tohoto „ráje v Pacifiku". Pro některé má nemoc vážné následky. Trpí tzv. syndromem Guillaint-Barré, který se může projevit dočasným ochrnutím a vzácně končí i smrtí. Turisté roznášejí ziku z Polynésie na všechny strany. Virus se tak dostane do Německa, Japonska, Norska nebo do Kanady. V těchto zemích se onemocnění nešíří, protože tu chybí komáří přenašeči. V červnu 2015 hlásí první případy ziky Brazílie.

V zemi s více než 200 miliony obyvatel se zpočátku kromě nárůstu počtu nemocných neděje nic mimořádného. Ale pak začíná prudce stoupat počet dětí narozených s těžce poškozeným mozkem, s tzv. mikrocefalií. Vše nasvědčuje tomu, že na vině je nákaza těhotných žen virem zika. Z viru se ze dne na den stává „mediální hvězda".

Následky nákazy nastávajících matek považuje Světová zdravotnická organizace za tak závažné, že vyzvala ženy v oblastech postižených zikou, aby odložily plánované mateřství.

Sportovci se bojí do Ria

V situaci, kdy neexistuje vakcína ani specifický lék proti viru zika, někteří sportovci váhají s účastí na hrách v Riu de Janeiru. Další už předem ohlásili, že se olympiády nezúčastní.
Americký silniční cyklista Tejay van Garderen patřil na kopcovité trati olympijského závodu do širšího okruhu favoritů. Americkému cyklistickému svazu se ale omluvil. Jeho manželka je těhotná a van Garderen se obává, že kdyby se v Riu nakazil zikou, mohl by na ni virus přenést. „Nechci nic riskovat. Kdyby se něco stalo, nedokázal bych s tím pak žít," vysvětluje cyklista.

Mnoho sportovců vystrašil příběh venezuelského baseballového nadhazovače Francisca Rodrigueze hrajícího profesionálně za severoamerický klub Detriot Tigers. Ten se na dovolené ve své vlasti nakazil virem zika a těžce onemocněl. Celé týdny zvracel a sužovaly ho bolesti hlavy, svalů a kloubů. Rodriguezovi trvalo dva měsíce, než se dal po nemoci do pořádku.
Zdravotní problémy a tak dlouhou pauzu si může málokterý sportovec dovolit. Pro mnohé je úspěch na olympiádě podružný ve srovnání s účastí na jiných akcích, o které by chorobou přišli. Do Ria proto nejedou třeba někteří špičkoví golfisté, jako Australané Jason Day a Marc Leishman, Vijay Singh z Fidži nebo Charl Schwartzel z Jižní Afriky. Ostatně ani pro van Garderena nepředstavuje olympijský závod prioritní záležitost.

„Kdyby byl virus ve Francii a Tejay by se měl rozhodnout, zda s tímto rizikem pojede Tour de France, nejsem si jistá, zda by odmítl. Určitě by Tour jel," říká van Garderenova manželka, bývalá cyklistka Jessica Phillipsová.

Pro jiné sportovce je úspěch na olympiádě důležitý a volí proto kompromisní řešení. Například obhájkyně olympijského zlata v atletickém sedmiboji z Londýna Jessica Ennis-Hillová plánuje přijet do dějiště her na poslední chvíli před závody, aby snížila riziko nákazy na minimum. Matka dvouletého syna plánuje po ukončení sportovní kariéry další děti a nechce nákazou riskovat jejich zdraví.

VIRUS ZIKA - CESTA KOLEM SVĚTA ZA SEDMDESÁT LET

1947
Při pátrání po viru žluté zimnice objevili vědci v krvi opic z ugandského pralesa Zika nový, dosud neznámý virus. Pojmenují ho podle místa nálezu – zika.

1948
V pralese Zika chytí vědci komára Aedes africanus, infikovaného virem. Je zřejmé, že hmyz může přenést virus na člověka.

1952
První dokumentované případy onemocnění po nákaze virem zika v Ugandě a Tanzanii.

1964
Virolog David Simpson se při výzkumu ziky nešťastnou náhodou nakazí a onemocní. Podá tak definitivní důkaz o tom, že virus vyvolává onemocnění u lidí. Příznaky choroby popisuje jako „mírné".

1969–1983
Virus zika je odhalen v těle komárů v rovníkové Asii od Indie přes Indonésii, Malajsii až po Pákistán.

2007
Epidemie ziky na pacifickém ostrově Yap v Mikronésii. Onemocní skoro tři čtvrtiny obyvatel ostrova. Tato epidemie začne psát novou kapitolu v dějinách viru.

2008
Americký vědec se nakazí zikou v Senegalu. Po návratu do USA se od něj nakazí manželka. Jde o první popsaný případ přenosu viru pohlavním stykem.

2012
U viru jsou odlišeny dvě různé linie – starší a méně nebezpečná africká a novější asijská vyvolávající podstatně závažnější onemocnění.

2013
Asijský virus se šíří Pacifikem do Francouzské Polynésie, na Velikonoční ostrov a na Cookovy ostrovy. U některých pacientů je patrné postižení nervového systému. Pokud onemocní těhotné ženy, rodí se jim někdy postižené děti.

2015
Virus zika pronikl do Brazílie. Nápadně roste počet dětí s vrozeným postižením mozku, tzv. mikrocefalií. Popsány jsou i vrozené defekty očí. Choroba postupuje do zemí Střední Ameriky.

2016
Virus se rozšířil do Karibiku a do Argentiny. První případy jsou zaznamenány v USA. Asijský kmen viru pocházející z Brazílie byl odhalen při infekcích lidí na Kapverdských ostrovech u afrického pobřeží. Virus tak dokončuje cestu kolem světa. Do „cíle" však dorazil silně pozměněný a podstatně nebezpečnější.