Berlín 1936
Hry poznamenané nacismem. Olympiáda z roku 1936 je známa nejen kvůli pověstné Hitlerově propagandě, ale i díky stavbám Alberta Speera. Velký olympijský stadion byl přebudován a dnes na něm hraje místní bundesligový fotbalový tým. Ostatní sportoviště nebo třeba olympijská vesnice už ale takové štěstí neměly.
Plavecký bazén, Berlín 1936
Cortina d'Ampezzo 1956
Zimní olympijské hry v roce 1956 v italské Cortině byly unikátní z několika důvodů: všechna sportoviště až na jedno byla velmi blízko sebe, hry byly první, které se spoléhaly na sponzory, a byla to první zimní olympiáda, která se vysílala v televizi. Dnes už se ale sportoviště jako například skokanské můstky nepoužívají.
Skokanský můstek, Cortina D’Ampezzo 1956
Sarajevo 1984
V bývalé Jugoslávii se konaly XIV. zimní olympijské hry. V únoru 1984 se do Sarajeva sjelo celkem 1272 sportovců ze 49 zemí. Byly to první hry pořádané pod vedením dlouholetého prezidenta MOV Juana Antonia Samaranche. Sarajevská sportoviště dnes zejí prázdnotou ze dvou důvodů. Jednak nenašla obecenstvo, které by je opět dokázalo využít, a za druhé je poničila občanská válka, která v Jugoslávii (respektive dnešní Bosně) zuřila v 90. letech.
#
Athény 2004
Olympijské hry 2004 byly ve znamení návratu sportovního svátku do „rodného" Řecka. A Athény si daly na velké akci záležet. Možná až moc. Kromě velkého olympijského stadionu se dnes sportoviště téměř nevyužívají.
Peking 2008
Megalomanské hry z roku 2008 jsou důkazem toho, že se nevyplácí vytvářet zbytečně velké stadiony. V Pekingu část sportovišť zbourali, část je nevyužitá. Baseballový stadion, velodrom nebo kanál pro divokou vodu – to vše dnes zeje prázdnotou. Největší stadiony by ale mohly být znovu využity při blížící se zimní olympiádě v roce 2022.