K jednomu z domů v Pařížské ulici přijíždí auto. Přiváží velkou krabici s logem HP. S osádkou a jejich nákladem procházíme skrz dokořán otevřené vchodové dveře a po točitém schodišti míříme do horních pater. Zastavujeme ve druhém. Proti výtahu je na stěně nalepena cedule s nápisem Energy. Šipka nás vede doleva, do prostor obývaných kosmetickou firmou Libotowska Group, která patří někdejšímu starostovi Prahy 5 Milanu Jančíkovi a jeho přítelkyni Vlastě Libotovské.

Klepeme na jedny z bílých dveří. Přichází blondýna středního věku, povědomá tvář... Teď už si můžeme být stoprocentně jisti, že jsme na správné adrese. Je to dlouholetá asistentka podnikatele Tomáše Pitra. Pracovala pro něj už na „zámečku" v pražské Lhotce, vybavujeme si... „Pan Pitr tady momentálně není, ale dnes se s ním uvidím, jestli něco potřebujete, vzkaz mu předám," říká ochotně na prahu kanceláře vybavené starožitným nábytkem. Bere si od nás vizitku a slibuje, že naši žádost o schůzku bude šéfovi tlumočit.

Zpovzdálí vše mlčky pozoruje jakýsi postarší holohlavý muž, sedící v Pitrově kanceláři u konferenčního stolku. Za kým přišel, těžko odhadnout. Naděje na osobní setkání s Pitrem byla marná. Pražský byznysmen se neozval, nebral telefon, nereagoval ani na vzkaz zanechaný na záznamníku. Jak později zjišťujeme, nejsme sami, s kým v posledních týdnech přestal komunikovat. „Vše souvisí s tou policejní akcí v Ústí. Prý dost zpanikařil. Údajně kvůli tomu odjel do Švýcarska. Jestli tam pořád je, nebo se již vrátil, těžko říct," říká člověk, který Tomáše Pitra a jeho podnikatelskou skupinu sleduje již dlouhá léta.

Zátah a domovní prohlídky

Co tak závažného se otrlému Pitrovi přihodilo, že má důvody k panice? Před měsícem (24. února) vtrhli do průmyslového areálu v Ústí nad Labem muži zákona. Lidé, kteří u toho byli, vzpomínají, že svou činnost na místě rozvinula hned dvě komanda. Šlo o akci „daňové kobry", loni založeného společného týmu celní správy, finanční správy a policejního Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality.

V areálu, kde působí firmy Kratolia Trade a FAME Ústí nad Labem a kde se zpracovává řepkový olej na biopalivo, hledala kobra důkazy o údajných rozsáhlých daňových podvodech. Akce se dotkla i řady dalších firem – u dodavatelů Kratolie proběhly domovní prohlídky. V jednom z protokolů z přepadovek, jak to popsal zdroj týdeníku Dotyk, se píše, že policie v ranních hodinách zazvonila na sídlo firmy, otevřel její majitel, a proto nebylo nutné použít beranidlo.

O razii o dva dny později s odkazem na své důvěryhodné zdroje informoval deník MF Dnes. Výše zmíněná Kratolia se prý zapojila do řetězce firem, který měl připravit stát na daních z obchodů s řepkovým olejem o „stovky milionů korun". Generální finanční ředitelství, podřízené ministerstvu financí, vydalo zajišťovací příkaz ve výši devadesáti milionů.

Deník také uvedl, že několik lidí bylo kvůli tomuto případu zadrženo. Zmínil i Tomáše Pitra. Toho sice policisté nesebrali, ovšem jeho jméno má údajně hrát v kauze klíčovou roli. „V tomto případu je na něj úzká vazba," sdělil MF Dnes jeden ze zdrojů blízkých vyšetřování. Patrně proto Pitr, jenž už v minulosti na vlastní kůži okusil, co je to kriminál, dostal strach. O jeho cestě do Švýcarska mluví i jiné zdroje, některé dokonce tvrdí, že republiku opustil těsně před zákrokem. Náhoda? Věděl, co se chystá? Čím se cítil ohrožen? Je zřejmé, že v Kratolii a kolem ní je hned několik lidí, s nimiž Pitr dlouhá léta spolupracuje, ale on sám nikde zapsán není. Ani nemůže, jelikož mu soud zakázal podnikat.

Obstavené účty a likvidace firmy

„Co já vím, tak doposud nikomu obvinění sděleno nebylo. Všechno je to na vodě, oni nic nemají. Je to jenom snaha o ekonomickou likvidaci. Uvidíte, že to teď budou tři roky vyšetřovat, a potom dojdou k závěru, že žádný zločin se nestal. Ten podnik je ale nyní mrtvý, moc nevěřím, že se ho ještě někdy podaří resuscitovat," říká týdeníku Dotyk dobře informovaný člověk, který byl ústecké akci kobry osobně přítomen, ovšem nechce být jmenován. Policie informaci odmítla komentovat.

Jak uvádějí další zdroje, ten samý den, co proběhla razie, při níž byla od časných hodin vyslýchána celá řada zaměstnanců Kratolie, finanční správa obstavila firmě účty. Ústecká fabrika, která umí přeměnit řepkový olej na methylester mastných kyselin (označovaný jako FAME), povinně přimíchávaný do motorové nafty, sice ještě další dva dny vyráběla ze zásob, ale poté byla nucena provoz zastavit. Je bez peněz. Několik desítek zaměstnanců čeká teď patrně cesta na pracák.

Celý případ, byť makroekonomicky nikterak významný, má několik velmi zajímavých rovin. Jednak může být chápán jako exemplární případ boje státu proti takzvaným karuselovým podvodům s DPH (viz Co jsou to karuselové podvody). A řada lidí, s nimiž týdeník Dotyk na toto téma hovořil, projevila velkou radost, že se někdo začal daňovým zločinům věnovat.

„Jsem přesvědčen, že v byznysu s řepkou a biopalivy konečně zavládne pořádek. Je moc dobře, že jde Babiš proti karuselovým podvodům, věřím také, že si jako ministr ohlídá i vedení státního podniku Čepro, aby nešlo nikomu na ruku," říká například Petr Brambora, šéf firmy Zemka plus, který příběh ústecké výroby biopaliv bedlivě sleduje řadu let i z vlastních podnikatelských důvodů.

Kvůli tomu, že původní Setuza (dle Brambory konkrétně duo Tomáš Pitr–Petr Sisák), z níž ústecká Kratolia vzešla, nesplatila jeho předchozí firmě Zemka Praha dluh kolem dvaceti milionů korun a ta se proto ocitla v insolvenci. „Od roku 2009, kdy nás Setuza obrala o peníze, nám nepomohli ani vyšetřovatelé, ani soudy, nikdo. Obrat nastává až teď," říká s nadějí v hlase Brambora. Zároveň připouští, že Andrej Babiš se ocitl ve střetu zájmů.

Odrovnal konkurenci

Konflikt zájmů je další klíčovou rovinou tohoto případu. A nikoliv druhořadou. Ústecká fabrika je totiž přímým konkurentem Babišovy továrny, firmy Preol v Lovosicích. Jsou stejně velké, se stejnou kapacitou, mají dokonce stejné technologie, obě byly vybudovány firmou Chemoprojekt. Nepřímým důsledkem celé policejní akce je, že Babiš v oblasti zpracování řepkového oleje na biopalivo přišel o svého hlavního (a de facto posledního) českého konkurenta. Teď už je v této oblasti faktickým monopolistou (více viz Kdo ovládá trh s bionaftou).

Není to poprvé, co má Babišův Agrofert prospěch z práce orgánů činných v trestním řízení. Pro doplnění připomeňme jiné aktuální policejní vyšetřování týkající se údajných machinací firmy podnikající v biopalivech – jde o společnost Oleo Chemical s výrobním provozem v Liberci. I tato složitá kauza, do níž je jako údajný podvedený zapleten příbramský podnikatel Jindřich Vařeka starší (jehož syn se loni stal v Příbrami starostou za Babišovo hnutí ANO), dokresluje, komu čištění trhu od „podvodníků" ve výsledku nejvíce prospívá.

Nemusí jít vůbec o to, že by byl někdo nařčen z podvodů neoprávněně, stačí pouze, že se jedna firma do hledáčku státních represivních orgánů dostane a jiná, která by si to možná zasloužila ještě urgentněji, nikoliv. Nelze pominout, že kauzu Oleo Chemical rozdmýchaly Lidové noviny a kauzu Kratolia otevřel deník MF Dnes a opět přiživily Lidové noviny. Obě periodika přitom patří do mediální divize současného ministra financí.

Něco podobného se v minulosti stalo i jiným Babišovým konkurentům, například manažerům Kosteleckých uzenin či někdejšímu majiteli konkurenční firmy Agropol Jiřímu Malúšovi. Obě firmy pak koupil Babiš. Tehdy sice nebyl v politice zastoupen osobně, ovšem měl úzké kontakty na lidi, jako byl třeba exministr vnitra a expremiér Stanislav Gross.

Babiš: jde to mimo mě

Andrej Babiš ale vylučuje, že by měl se současným vyšetřováním daňových podvodů kolem ústecké Kratolie cokoliv společného. „Samozřejmě, že to probíhá mimo mě," napsal týdeníku Dotyk, přičemž uvádí, že další informace k celé věci mohou poskytnou jen instituce zapojené do týmu kobra.„Přípravné řízení je neveřejné," reaguje mluvčí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Jaroslav Ibehej na žádost týdeníku Dotyk o poskytnutí základních informací. Odmítá odpovědět i na otázku, zda již bylo někomu sděleno obvinění či kdo je dozorujícím státním zástupcem.

Tato neochota informovat je v hrubém nepoměru s tím, jak právě Babišovy noviny dnes v řadě jiných kauz detailně a na pokračování otiskují celé pasáže trestných spisů stíhaných lidí, které už dříve Andrej Babiš veřejně nařkl ze zlodějin (někdejší management pražské nemocnice Na Homolce, podnikatel Ivo Rittig).

Odkud a v čím zájmu tyto informace za němého přihlížení státních úřadů,například pražského Vrchního státního zastupitelství vedeného Lenkou Bradáčovou, unikají do médií? Nesvědčí i toto náhodou o tom, že je zde právo nebezpečně a bezprecedentně ohýbáno ve prospěch jednoho mocného oligarchy?

Tajemný švýcarský advokát

Vraťme se ale k již zmíněnému Tomáši Pitrovi. Přestože řada jeho přátel tvrdí, že by nikdy neublížil ani mouše, žádný jeliman to rozhodně není. Sám přiznává, že podnikal na hraně zákona, a připouští, že občas i přešlápl. Už sama skutečnost, že dlouhá léta stál po boku Františka Mrázka, mafiána a neformálního krále pražského podsvětí, o mnohém svědčí. Kvůli údajně neoprávněně nárokované vratce DPH měl problémy už před dvaceti lety.

Celá jeho klíčová trestněprávní kauza, táhnoucí se od roku 1994, vyvrcholila po mnoha letech trestem odnětí svobody (viz Život a dílo Tomáše Pitra). Tomu se ale Pitr v roce 2007 vyhnul útěkem do zahraničí. Po tříletém skrývání se ve Švýcarsku byl ale dopaden a putoval za mříže. Po transportu do Česka a několikaměsíčním pobytu v českém vězení na konci roku 2012 slíbil domácímu soudu, že už bude sekat latinu, načež byl za dobré chování podmínečně propuštěn. Pitrova pětiletá fyzická nepřítomnost v českých byznysových a politických reáliích ovšem asi nemohla nic podstatného změnit na jeho pověsti lotra, ani na struktuře jeho přátel a nepřátel. Ti první, jako třeba Milan Šedivý, se točí právě kolem ústecké Kratolie.

A také kolem ústecké firmy Energy (výrobce a distributor elektřiny a tepla), jejíž kancelář v pražské Pařížské ulici jsme navštívili. Sám Pitr tvrdí, že je zaměstnancem Energy, mnozí jiní lidé i z okruhu jeho přátel jsou však přesvědčeni, že je jejím skrytým vlastníkem a podobné je to v dalších firmách. Faktem je, že Pitrem řízená firma Energy napájí energiemi vícero ústeckých chemických provozů včetně areálu, kde působí prošetřovaná Kratolia, a vzájemné vazby jsou i finanční. Zda je Pitr doopravdy klíčovou postavou ústeckého firemního propletence, nebo jde jen o vděčnou mediální vábničku „Babišovy" kobry, nelze zatím verifikovat.

Podle informací týdeníku Dotyk hraje nyní v obou firmách velmi důležitou roli Pitrovi velmi blízký advokát Karel Kohlík. Dvaačtyřicetiletý syn českého emigranta, momentálně žijící v Campione d'Italia, italské exklávě uvnitř jihošvýcarského kantonu Ticino. Právě Kohlík, který Pitra zastupoval už ve Švýcarsku v jeho trestněprávní kauze, podle důvěryhodných zdrojů vystupuje jako jediný majitel firmy Energy. Zároveň je nyní jediným členem představenstva prošetřované Kratolie. Týdeník Dotyk oslovil českošvýcarského advokáta prostřednictvím e-mailu, aby osvětlil svou i Pitrovu roli, ten však na otázky neodpověděl.

Válka přerušená vraždou

Není pochyb o tom, že celou strukturu ústeckého byznysu lépe než kdokoliv jiný zná i Andrej Babiš, který je v zemědělství a chemickém průmyslu doma. Už léta mu leží v žaludku i Pitrův dlouholetý parťák Petr Sisák, kontroverzní finančník stojící za ústeckou Spolchemií a skupinou ViaChem. Zájmy Babiše a Pitra se zkřížily po pádu banky IPB v červnu 2000. Tehdy duo Pitr–Mrázek na základě velmi rafinovaných finančních transakcí vytáhlo Setuzu z vlivu nástupnické ČSOB a získalo v ní klíčový vlastnický vliv (areál na výrobu biopaliv je jedním z pohrobků někdejší Setuzy, i energetické centrum, nyní vlastněné firmou Energy, bylo kdysi součástí tohoto severočeského podniku). Původně ale nevlastnili Setuzu celou, jen část akcií, zbytek drželo ministerstvo zemědělství.

Šlo ale o to, kdo s koho. Andrej Babiš, napojený na někdejší sociálnědemokratické politiky (Gross, Paroubek) a velmi vlivného advokáta a člena ČSSD Miroslava Janstu, o Setuzu také stál. Velmi dobře by zapadala do jeho zemědělsko-potravinářsko-chemického byznysu. Kdyby ji získal, nepochybně by fabriku v Lovosicích nikdy nestavěl. Vyhrocená rivalita Pitrovců a Babišova Agrofertu se projevila vícekrát. Zejména ve věci privatizace Unipetrolu a také při slavné korupční kauze „pět na stole v českých".

Však také expermiér Jiří Paroubek, jehož bývalého tajemníka Zdeňka Doležela se tato kauza bezprostředně týkala, označil svého času Pitra za jejího organizátora, nepřítele státu a také „za uprchlého trestance pracujícího pro ODS" vedenou Mirkem Topolánkem. Do vyhrocených vztahů výrazně promluvila dodnes nevyřešená brutální vražda Františka Mrázka v lednu 2006 před již zmíněným „zámečkem" na pražské Lhotce. Jak to s ní bylo doopravdy, se asi už nikdy nedozvíme.

Jaroslav Kmenta, autor knižní trilogie o „kmotrovi" Mrázkovi, nyní redaktor měsíčníku Reportér, označuje za hlavního hybatele dění kolem Setuzy
současného ministra financí (viz Kmenta: Jak se válčilo o Setuzu). Sám Babiš před časem, ještě než vstoupil do politiky, jednomu z autorů tohoto článku řekl: „S Mrázkem jsme byli na odkoupení Setuzy už domluveni – ale pak přišel Pitr a hodil do toho vidle."

Koho dalšího kobra uštkne?

Nahlédnuto tímto prizmatem je akce kobry v Ústí nad Labem jen pokračováním staré byznysové (a také politické) války, která započala již někdy před patnácti lety. „Téma Pitr mě už nezajímá," reagoval poněkud podrážděně Jiří Paroubek, když jej týdeník Dotyk žádal o vzpomínky na citlivé téma, které se částečně zhmotnilo i v takzvané Kubiceho zprávě, jež rozhodla o Paroubkově překvapivě chabém volebním výsledku v roce 2006. Aby bylo zřejmé, že se lidé a kulisy příliš nezměnili, dodáváme, že v kriminalizované firmě Kratolia Trade dnes působí podnikatel Tomáš Zach. Kromě jiného jde o společníka expremiéra Mirka Topolánka z kutnohorské firmy Obila.

V minulých dnech byl Zach údajně v Číně, kde měl dojednávat příchod jistých čínských investorů do Kratolie. Ti prý už v lednu, tedy krátce před razií, Ústí navštívili a projevili vážný zájem závod na biopaliva odkoupit a zpracovávat v něm staré kuchyňské oleje, s nimiž si v Číně nevědí rady. Ať už je pravda jakákoliv, akce kobry patrně všechno zhatila.

Co bude následovat? Zdroje týdeníku Dotyk považují za nejpravděpodobnější, že Pitr napojený na Sisáka bude z biopaliv a z Ústí nad Labem definitivě vytlačen. „Jedině, že by se s někým spojil. Může to být EPH Daniela Křetínského, pro něhož pracuje Topolánek, může to být nadnárodní gigant Glencore, který už v Ústí vlastní provozy bývalé Setuzy, ovšem bez výroby biopaliv," předpokládá muž, jenž je s děním obeznámen.

Tak či onak, případ, který se v Ústí odehrál, se může opakovat kdekoliv jinde a v jakékoliv jiné branži. A třeba opět k Babišovu prospěchu. Přežít „uštknutí" daňovou kobrou je téměř nemožné. Stačí, aby si někdo vytipoval nějakou firmu jako pouze podezřelou z karuselových podvodů a vydal zajišťovací příkaz. Tento nástroj se stal v poslední době velmi populární (více viz 8 zbraní proti úniku, Dotyk 4/2015).

Nakolik to všechno pomůže českému státnímu rozpočtu, je diskutabilní. Výběr daní se zatím propadá, navzdory kobře. Ta se v poslední době přestala vychloubat tím, jakým škodám už dokázala zabránit. Ještě na sklonku roku na svém webu s pompou hlásila sumu 1,9 miliardy korun. Číslo pak nenápadně zmizelo. Na tiskové konferenci začátkem března zaznělo, že jde o 1,69 miliardy korun. Privátním zájmům Andreje Babiše ale kobra dokázala posloužit velmi dobře.