Devětadvacetiletý Ross William Ulbricht provozoval svůj web proto, aby mohl být svobodný a aby si svobody mohli užívat i jeho návštěvníci. Na jeho serveru Silk Road se prodávaly drogy, zbraně a plno dalšího kontrabandu. Nedávno ho zatkli federální agenti a obvinili ho kromě spiknutí a drogových přečinů i z praní špinavých peněz.

Zavření „Jedové chýše" internetové galérky má nedozírné následky na celou scénu. Na zpřetrhané globální obchodní vazby drogových dealerů a jejich klientů doplatila i měna, která má mnohem vyšší ambice, než být jen platidlem zločinců.

Na „Hedvábné stezce" se totiž platilo virtuální měnou bitcoin, která má pro podzemí hned několik neodolatelných lákadel – nedá se sledovat a transakce probíhají důsledně mezi kupcem a obchodníkem. I proto bude mít FBI těžké dokazování.

Bitcoin má letos za sebou už první pětiletku. Pestrou pětiletku. Pro internetový projekt je to jako století. Během šedesáti měsíců se z nápadu stala nejsilnější virtuální měna světa, jejíž kurz dokázali spekulanti letos na jaře vyhnat vysoko přes dvě stě padesát dolarů. Je oficiálně uznávaným platidlem a má na něj pifku většina finančních a jiných kontrolních úřadů světa.

Z ajťácké teorie k finančnické praxi

Na začátku stál kdosi jménem Satoshi Nakamoto. Prvního listopadu 2008 umístil na jeden kryptografický server dokument, ve kterém popsal novou, virtuální měnu jménem bitcoin. Kdo je Satoshi Nakamoto, se ale dodnes neví. Tvrdí se, že pochází z Japonska, ale má poštovní schránku na německém freemailovém serveru.

Pokusy o googlování jenom navozují další otázky a autor bitcoinů se musí bavit tím, jak i internetové celebrity tvrdí, že odhalily jeho totožnost. „Je to Shinichi Mochizuki, známý matematik z univerzity v Kjótu," tvrdí listu Guardian americký sociolog Ted Nelson. Ten Ted Nelson, průkopník informačních technologií, který jako první použil slovo hypertext.

Ať už ale za přezdívkou stojí kdokoliv, povedlo se mu splnit sen všech cyberpunkerů a lidí z nejzašitějších sklepů internetu – vytvořit opravdu svobodnou globální měnu, která se vymyká kontrole a sledování nadnárodních bank i tajných služeb nebo vlád.

Nic nemůže nikomu zabránit používat virtuální měnu. Jak řiká Jon Matonis, zakládající člen Bitcoin Foundation: „Kdokoliv s počítačem může vlastnit, posílat a přijímat bitcoiny. Ať už jsou kdekoliv. Třeba v internetové kavárně v Teheránu."

Bitcoin je čistá měna, je to v podstatě reklama na trh. Není závislý na ekonomických ukazatelích jako vlády, které vydávají své peníze. Rostoucí nezaměstnanost v USA nebo v Česku s bitcoinovým kurzem v podstatě ani nehne, případně ho posílí. Neexistuje pro něj žádná centrální banka a veškeré převody mincí jsou bez poplatků. Je to totálně anonymní systém postavený striktně na principu nabídky a poptávky, kde hodnotu měny určuje trh.

Měna je založena na předpokladu, že existuje konečné množství „mincí" – přesně to je 20 999 999, 9769. Těžko se proto může stát, že by celý systém znehodnotila nějaká vláda tištěním dalších peněz. V polovině letošního roku bylo v oběhu kolem jedenácti milionů bitcoinů. Odhaduje se, že drtivá většina jich bude vytěžena do roku 2030. A pak nastane, jak praví chytré ekonomické knihy, deflace.

Bitcoiny vznikají díky takzvaným „minerům" – tedy programátorům, kteří autorizují transakce a udržují síť v chodu. Systém je za to odměňuje novými mincemi podle promyšleného algoritmu, aby se koloběh bitcoinů nezahltil.

Virtuální měnu lze buď jednoduše proměnit za jakékoliv off-linové bankovky, anebo s ní normálně nakupovat. Kromě heroinu, zbraní nebo objednávky hackerů na Silk Road se s bitcoiny dá často zaplatit v on-line kasinech. Digitální mince už se ale dají směnit i za byt nebo nové auto, záleží na progresivitě obchodníka. Momentálně jich je registrováno víc než čtyři a půl tisíce po celém světě.

Zatím největší internetová značka, která bitcoiny zařadila mezi podporované měny, je čínský vyhledávač Baidu. Jeho uživatelé mohou novou měnou platit za hudbu. Hodnota bitcoinu díky tomu vyskočila na šestiměsíční maximum.

Internet má měnu s velkým M

Příběh virtuální měny se nezaplétá. Jede pořád dopředu, jako by byl nalinkovaný předem. Po pomalém rozjezdu se z bitcoinu stal hit. V roce 2011 už se kvůli němu konaly světové konference, o rok později vznikla nadace Bitcoin Foundation.

Letos se už bitcoinová revoluce rozjela naplno. Německá vláda i americký soud jej uznaly jako oficiální měnu, na Kypru a v Kanadě se objevily první bitcoinové „bankomaty", a hlavně – přijaly jej finanční trhy. Letos totiž mohli spekulanti na měně vydělat a vzápětí prodělat kalhoty. Kurz vylétl na 266 dolarů za jeden bitcoin, aby pak spadl až k padesátce. S rostoucí popularitou se dnes ustálil kolem 200 dolarů.

Bitcoinové bankomaty by se měly objevit do konce roku ve dvanácti městech po celém světě. Bude dostupný například i v Bratislavě, v Helsinkách, Kodani, Paříži nebo Stockholmu. Společnost Lamassu, která bankomaty vyrábí, obdržela také objednávky do Austrálie, brazilského Sao Paula, čínského Šanghaje nebo na Nový Zéland.

Jsou tu ale i problémy. S novinkou zatím úplně stoprocentně nepočítají právní rámce většiny skutečných států. Bitcoin navíc musí na všech frontách bojovat se špatnou pověstí kvůli častému spojování s organizovaným zločinem. „Pokud zůstane Divokým západem pro kriminálníky, může ohrozit nejen naši národní bezpečnost, ale zároveň může zdiskreditovat i samotný fenomén virtuálních a alternativních měn," tvrdí Benjamin Lawsky z newyorského finančního úřadu.

Obchod ale roste. Podle stránek LocalBitcoins lze dukáty, které necinkají, pořídit v 3124 městech a 170 zemích včetně Česka.

Internet novince věří

„Bitcoin je v mnoha ohledech v podstatě takovou digitální verzí zlata," tvrdí Nicholas Colas z newyorské obchodní firmy ConvergEx Group s tím, že bude složitější přilákat investory.

Další pozitivní ohlasy na bitcoiny přicházejí i z akademické sféry. „Je to v podstatě jakési esperanto finančního světa. Někdo to vidí jako výkřik do tmy, ale uvidíme za deset let. Je to moc chytrý nápad," tvrdí Bloombergu James Angel, profesor finančnictví na Georgtown University.

A za „velkou věc" považují měnu i internetoví milionáři ze Silicon Valley. Letos v květnu investoval zakladatel platebního systému PayPal Peter Thiel dva miliony dolarů do společnosti BitPay, která umožňuje obchodníkům přijímat platby v bitcoinech. A není sám. Nezveřejněnou částku má v platebním systému Ripple investovanou i Google Ventures.

Svých dva a půl milionu dolarů nasypali do startupu CoinBase i newyorští Union Square Ventures. Bitcoinová peněženka během letošního roku zvýšila měsíční obrat z jednoho milionu bitcoinů v únoru na dvacetinásobek v září.

Ve virtuální měně vidí šanci i dvojčata Cameron a Tyler Winklevossovi. Ti zatím neudělali žádné viditelnější investorské štěstí, ale vyděláno už celkem mají. Byli to oni, kdo dal Marku Zuckerbergovi peníze na naprogramování jejich nápadu takové „jednoduché sociální sítě". Jak to bylo dál, vypráví třeba film Social Networks nebo stohy dokumentů z několikaleté soudní tahanice, kterou nakonec vyřešilo přibližně 65 milionů dolarů.

Dvojčata založila letos v červenci fond, který chce vydělávat na sledování a spekulování s kurzem bitcoinu. Jsou první firmou ve stamiliardovém burzovním rybníku se specializací na virtuální měnu.

Dvaatřicetiletí Winklevossové tvrdí, že si za rok stihli pořídit jedno procento ze všech bitcoinů, které jsou v oběhu. To znamená hodnotu přibližně 16 milionů dolarů. „Vidíme v bitcoinu a obecně v digitální měně obrovský prostor pro inovaci," potvrdil Cameron Winklevoss magazínu Bloomberg Markets.