Co by Brexit znamenal pro zbytek Evropy? Tuto otázku si položili analytici americké banky Morgan Stanley pod vedením Elgy Bartschové a pokusili se o podrobný náhled na tento čím dál důležitější „evropský problém."

Zdůraznili 4 oblasti, v nichž bude mít brexit asi největší dopad na zbytek starého kontinentu. A samozřejmě nejde o pozitivní zprávy.
„Důsledky brexitu výrazně přesáhnou samotnou Británii a budou mít velký vliv na zbytek Evropy. Některé země tento krok zasáhne více než ostatní, ale celkově by brexit měl negativní vliv na růst ekonomiky, na euro i na akciové trhy," míní analytici.

ČTYŘI OBLASTI, KTERÉ „NÁKAZA" OVLIVNÍ ASI NEJVÍCE

1. Nejistota

Prvním negativním důsledkem odchodu Velké Británie z EU bude nejistota na finančních trzích. „Brexit povede k dlouhému období nejistoty. Počáteční reakce trhů bude negativní, měnové trhy budou velmi volatilní a investice mohou být celkově negativně ovlivněny," míní Morgan Stanley.

2. Obchodní vztahy
Druhou oblastí, která bude zasažena, je obchod. „Kvalita obchodních vztahů Británie se zbytkem Evropské unie se oproti současné úrovni po brexitu zhorší. Tento faktor, společně s dlouhotrvající nejistotou spojenou s vyjednáváním podmínek odchodu, si vybere svou daň na růstu Británie a utlumí poptávku po zboží z eurozóny," tvrdí analytici z Morgan Stanley. Podle jejich nejhoršího scénáře by brexit mohl vést v příštím roce k vymazání 1,5 procenta HDP eurozóně. Pokud vyjdeme z aktuálních dat Eurostatu, podle nichž celkový HDP eurozóny činí 10,4 bilionu eur, pak by to znamenalo „zmizení" více než 150 miliard EUR. Jak je patrné z grafu, nejvíce to odnese samotná Británie, ale eurozóna bude trpět téměř stejně.

Kvalita obchodních vztahů Británie se zbytkem Evropské unie se oproti současné úrovni po brexitu zhorší.

3. Migrace

Dalším problémem bude migrace, která je již pár měsíců rozhodně jedním z nejžhavějších témat pro celou Evropu.
„Největším krátkodobým rizikem je možnost, že brexit a s ním spojené zvýšené kontroly povedou k eskalaci antiimigračních nálad ve zbytku Evropy, zejména v situaci, kdy se některým zemím nedaří bojovat s rostoucím počtem uprchlíků. Problém to bude zejména v tom smyslu, že omezení migrace do Británie povede ke zvýšení počtu migrantů v jiných oblastech. Změna přístupu Británie k uprchlíkům bude rezonovat v politických debatách po celé Evropě," předpokládá Morgan Stanley.

4. Politika
Poslední oblastí, které se brexit výrazně dotkne, je politika.
„V případě, že Spojené království opustí EU, už jen samotná skutečnost, že se někomu podařilo změnit status quo, povzbudí všechny nespokojené strany v jejich boji proti unii," píše se ve zprávě Morgan Stanley.
„V konečném důsledku to může vést k rozšíření požadavků na národní nezávislost a protievropských tendencí," uzavírá výčet negativ analytické oddělení Morgan Stanley.

TŘETINOVÁ ŠANCE BREXITU

Na první pohled výše vyjmenované hlavní argumenty vypadají hrozivě a už jen podobné zprávy mohou ve veřejnosti vyvolávat nejistotu.

Samotná banka však vidí pravděpodobnost, že by referendum o budoucnosti Británie v EU mohlo skončit rozhodnutím o odchodu země z unie pouze okolo 35 procent (i když zastánci brexitu se neostýchají využít ve svůj prospěch ani královnu, která prý měla osobně podporovat myšlenku odchodu země z EU).

Pokud by došlo k tomu, že Britové dají přednost odchodu z EU, pak by kurz propadl nejméně na úroveň 1,20 USD/GBP. Navíc by sebou stáhl i euro.

Brexit by se také projevil na kurzu libry vůči dolaru. Analytici Morgan Stanley uvádějí, že by došlo k významnému propadu. V základním scénáři vycházejí z toho, že libra se bude v páru s dolarem obchodovat na úrovni 1,45 dolaru za libru. Nicméně s blížícím se termínem referenda predikují, že se tento kurz posune až k úrovni 1,32 dolaru za libru.
„Pokud by však došlo k tomu, že Britové přeci jen dají přednost odchodu z EU, pak by kurz propadl nejméně na úroveň 1,20 USD/GBP. Navíc by sebou stáhl i euro," tvrdí Morgan Stanley.

Analytici z Morgan Stanley však na odchodu Británie z EU vidí i několik pozitiv a tvrdí, že v některých oblastech povede „uzavření hranic" k pomoci zemím na kontinentu.
Jako příklady oblastí, jejichž toky by mohly být přesměrovány do zbytku EU, uvádějí export a přímé zahraniční investice do země, sídla některých finančních center a institucí.
Samotná banka ale přiznává, že účinek těchto kroků bude nejspíše malý a že bude trvat poměrně dlouho, než se projeví.

Článek se v kratší podobě původně objevil na serveru investiční web.