Digitalizace státu

Babiš je twitterový král české politiky, jeho koruna ale má prý kazy

18. květen 2017 četba na 11 minut
Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Foto: Deník/Martin Divíšek

Kdyby se charisma politika mělo měřit podle počtu followerů na Twitteru, byl by Andrej Babiš jednoznačně nejcharismatičtějším politickým lídrem v současné sněmovně. I ti nejúspěšnější konkurenti mají sledovatelů zhruba desetkrát méně. Teď mu to ale přináší problémy.

"Babišova prezentace v sociálních médiích je velmi kvalitně zpracovaná, to je třeba uznat," připouští pro Dotyk.cz Ondřej Pavelek, ředitel digitální agentury Bistro Social, která se věnuje právě oblasti sociálních médií. 

Falešné účty jsou šedá zóna internetového marketingu

Právě Pavelek ale nevylučuje ani možnost, že by si Babiš své "followery" opravdu kupoval a že by to mohly být i účty, které jsou falešné a žádný uživatel za nimi nestojí. "Falešní followeři jsou twitterové účty, které ve skutečnosti nemají aktivního uživatele, ale jsou umístěny na Twitter, kde je vyhledávají a nacházejí internetové roboty. Ty jsou schopny nastavit u těchto účtů funkci automatického sledování: takový účet si pak automaticky přidává ke sledování všechny účty, které sledují jeho. Některé agentury s takovými účty obchodují a nabízejí je třetím stranám - je to taková šedá zóna online marketingu," říká Pavelek.

Podle poslední studie výzkumných týmů z The University of Southern California and Indiana University je mezi aktivními účty na Twitteru až 15 % účtů tohoto typu (takzvaných botů). Při 319 milionech aktivních měsíčních uživatelů, které Twitter globálně má, to představuje 48 milionů falešných profilů, které nepatří skutečným lidem, ale byly strategicky vytvořeny, aby ovlivňovaly digitální metriky umělým retweetnutím.

Pokud si někdo tyto nefunkční účty koupí k marketingovým účelům, nic tím nezíská - žádný uživatel za nimi není, takže neuvidí ani žádné případné sdělení. Proč by si je tedy přesto někdo kupoval?

"Důvodem jsou různé žebříčky sledovanosti na Twitteru," upozorňuje Pavelek. "Tyto žebříčky často zveřejňují média a kritériem pro ně je právě počet followerů. Podle něho hodnotí sílu daného účtu, což je špatně - samotný počet followerů nevypovídá vůbec o ničem. Ale pokud někdo potřebuje ve zkratce něco porovnat - například jak je daný politik silný a jaký má vliv na veřejnost - tak po této metodice sáhne. Je jednoduchá, je čitelná, ale její skutečná vypovídací hodnota je bohužel nulová."

Stoprocentně ověřit, zda si Babiš nějaké followery opravdu koupil, podle Pavelka nejde. "Umím si ale představit motivaci, proč by to udělal," podotýká šéf Bistro Social. Dodává také, že Babišova popularita na Twitteru je skutečně enormní, a přitom pro ni není relevantí důvod - a to ani přes zmíněnou profesionalitu jeho marketingového týmu.

"Fejk nelze snadno zjistit"

Na Babišův možný "nákup" upozornil minulý týden například server Forum24, který zaznamenal (v návaznosti na už probíhající diskuse v sociálních sítích), že Babiše se na Twitteru vehementně zastává jakási "Helena Sezamová", která má ovšem tvář švédské herečky Heleny Segerové. Další servery, například Echo24, upozorňovaly na to, že reálných účtů, které Babiše opravdu sledují, je z clekového počtu jeho followerů jen 56 %, zbytek – celkem 135 tisíc účtů – je falešných.

Někteří internetoví analytici se ale Babiše zastali. "Na Twitteru spolehlivě funguje takzvaný Matoušův efekt. Čím větší je účet na Twitteru, tím větší má šanci, že dostane víc nových followerů. A to jak od botů, které se snaží prostě přemísťovat po grafu podle spojnic a ty vedou k větším účtům častěji než k menším, tak proto, že jsou větší účty častěji nabízeny k následování," napsal například marketingový specialista Josef Šlerka.

Tím se hájí i Babišův marketingový tým: "„Followery jsme nikdy nenakupovali, nemáme to zapotřebí. Podle diskuzí, které se o tom vedou na Twitteru, jsou falešné profily na všech velkých twitterových účtech," uvedl pro Echo24 Marek Prchal.

Mimochodem, v souvislosti s Babišem už se jednou podobný problém řešil, a sice v roce 2015. I tehdy se objevily informace, že mezi jeho sledovateli je značný počet falešných.

"Všechny služby na zjišťování fejků jsou zásadně chybné v určení toho, jestli nějaký účet opravdu je či není fake. Ve většině případů se řídí tím, zda účet je aktivní (kdy byl naposledy aktivní), ale příliš neřeší do detailu, co a jak. Případně jim prostě stačí, když účet nemá profilové foto," napsal tehdy internetový publicista a konzultant Daniel Dočekal na svém blogu Pooh.cz. Podle něj měl Babiš jediný zásadní problém, a to velmi vysoký počet neaktivních účtů. "Což je problém očekávatelný a nemůže mu být jinak. Má 167 tisíc sledujících, na Twitteru funguje jako bulvární celebrita a sledovat ho reálně nemá smysl, hodnotný obsah nepřináší, jeho sociálně mediální tým (a částečně on sám) si z Twitteru udělal tak trochu estrádu. A tomu odpovídá i složení obecenstva," psal tehdy Dočekal.

Jak je to ve světě?

Podobným otázkám jako Babiš čelili v minulosti i mnozí jiní politici. Americký prezidentský kandidát Mitt Romney (respektive jeho tým) byl už v roce 2012 podezříván, že si své followery nakoupil, protože jejich počet poskočil ze dne na den o 17 %. 

Tehdejší prezidentský kandidát Barack Obama měl zase problém s tím, že analytický nástroj, používaný pro prověření followerů (podobný jako u Babiše), ukázal k jeho účtu 69 % fake účtů (30 % falešných a 39 % neaktivních). V absolutních číslech to představovalo 13 milionů fake účtů mezi Obamovými twitterovými příznivci. Na věc tehdy u nás upozornil například server Lupa.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 2/2
DALŠÍ ČÁST