Pravdu o Číně za pandu nevyměníme, vzkazují ostravští oceláři

17. listopad 2016 četba na 15 minut
I evropští oceláři mají důvod sami sebe považovat za oběti globalizace, které prohrávají v konkurenci s neférovou čínskou konkurencí.

I evropští oceláři mají důvod sami sebe považovat za oběti globalizace, které prohrávají v konkurenci s neférovou čínskou konkurencí.

Foto: Shutterstock

Většina vrcholných českých politiků nesouhlasí s tím, aby byla Čína v prosinci uznána Evropskou unií za tržní ekonomiku. Poškodilo by to prý český průmysl, zejména ocelářství. Vyplývá to z ankety magazínu Dotyk. Prezident Zeman ale čínské hospodářství za tržní považuje, spolu s ním i šéf komunistů Vojtěch Filip. „Žádná panda, byť krásná a bohatá, mě nedonutí tvrdit, že zelená je růžová. Čína není tržní ekonomikou, ani když to tvrdí náš prezident," říká k tomu pro Dotyk Jan Rafaj, místopředseda představenstva největších českých oceláren ArcelorMittal Ostrava.

Po překvapivém vítězství republikána Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách hledají Spojené státy nový model koexistence s komunistickou Čínou. A to i proto, že masivní dovozy levného čínského zboží (ale třeba také mexického a indického) zapříčinily bankroty mnoha amerických průmyslových firem a vytvoření onoho pověstného „rezavého pásu" kolem Velkých jezer na severovýchodě země.

Právě přesun výroby do Číny (a některých dalších zemí) je zřejmě jedním z klíčových důvodů celkové frustrace amerického obyvatelstva a Trumpova nečekaného volebního úspěchu v „tradičních" demokratických baštách.

V té samé době se obdobná debata – byť zatím ne tak vyhrocená – rozvíjí i v Evropě včetně Česka. Diskutuje se o tom, zda „Říši středu" přiznat status tržní ekonomiky. Se všemi obchodními výhodami, které z toho pro Čínu plynou. Evropský parlament to v květnu ve své rezoluci výraznou vetšinou odmítl. Tím se ale zatím vůbec nic nevyřešilo.

Změna se projeví zejména v oblasti boje s cenovým dumpingem.

Jde o to, že letos 11. prosince vyprší patnáctiletá lhůta, kdy byla Čína členem Světové obchodní organizace (WTO) s jistými přechodnými omezeními. Pokud se nic nestane, dál už bude působit bez omezení (Čína se už dávno domnívá, že status získá automaticky, prostým uplynutím 15 let).

Změna se projeví zejména v oblasti boje s cenovým dumpingem. Jestliže Čína tržní status získá, Evropě se výrazně sníží možnost využívat k vlastní obraně antidumpingová opatření. Velké obavy mají oceláři, ale třeba také skláři či firmy z oblasti keramického průmyslu.

Protesty v Bruselu proti dumpingovým dovozům oceli z Číny

Protesty v Bruselu proti dumpingovým dovozům oceli z Číny

Autor: Archiv

Zaměstnanci evropských oceláren včetně těch českých, kteří v minulých dnech opět demonstrovali v Bruselu, dali celkem jasně na srozuměnou, co si o čínské „tržní" ekonomice myslí. Mají strach, že je levní Asiaté, produkující svou ocel často v nelidských podmínkách a bez ohledu na stav životního prostředí, připraví o práci. Zvlášť když se Čína potýká s výraznou nadprodukcí oceli.

Čeští hutníci hovoří o tom, že je ohroženo 15 tisíc míst a 45 tisíc dalších v navazujících sektorech.

Zatímco z hlediska importu je pro nás Čína druhým nejvýznamnějším partnerem, s hlediska vývozu až osmnáctým.

Otevření evropského trhu dokořán by mohlo ještě dále zhoršit výrazně pasivní obchodní bilanci Evropy s Čínou, kdy například v případě Česka je import z Číny desetkrát vyšší než náš export opačným směrem (viz graf Vývoj česko-čínské obchodní bilance). Zatímco z hlediska importu je pro nás Čína druhým nejvýznamnějším partnerem, z pohledu vývozu až osmnáctým.

Prezident Zeman a ti druzí

Na uznání Číny za tržní ekonomiku existují různé názory. Třeba český prezident Miloš Zeman má za to, že tato debata je vlastně zbytečná. Při nedávné návštěvě Moravskoslezského kraje prohlásil, že status tržní ekonomiky Čína získala již tím, že byla v roce 2001 do Světové obchodní organizace přijata.

„V Číně je velmi drsný kapitalismus, o tom asi nikdo nepochybuje," vyzdvihl „kvalitu" tamní hospodářské soutěže Zeman, jenž si letos v dubnu v Praze přizvukoval s čínským komunistickým prezidentem Si Ťin-pchingem a v minulosti vyjádřil například obdiv k čínské „stabilitě". Na rozdíl od jiných českých politiků zapomíná dodat, že onen čínský kapitalismus je státem direktivně řízený.

Hlava českého státu si prý jistých rizik vědoma je – třeba u zmíněné oceli –, ovšem případné problémy je podle ní možné řešit antidumpingovými cly. „Mezi členy WTO se aplikují celé série antidumpingových cel a já nevidím důvod, proč by taková cla nemohla EU použít vůči Číně, aniž by Čína ztratila status tržní ekonomiky," nechce český prezident Čínu ze světového společenství, kde panuje volný trh, vylučovat.

FOTOGALERIE

Český prezident Miloš Zeman se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem během jeho březnové návštěvy ČR Český prezident Miloš Zeman se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem během jeho březnové návštěvy ČR Český prezident Miloš Zeman se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem během jeho březnové návštěvy ČR

Otázkou je, zda má nejvyšší český ústavní činitel, který prokazuje nadstandardní zájem o osud stovek horníků v OKD, stejně silný zájem i o tisícovky hutníků v témže moravskoslezském regionu. Nebo snad jeho sociální cítění končí tam, kde začínají obchodní zájmy čínských politiků?

Jiní čeští politici ale mají na stejnou věc diametrálně odlišné názory (viz anketa magazínu Dotyk). Na Zemanovu stranu se přiklání hlavně předseda komunistů Vojtěch Filip a také částečně předseda Svobodných Petr Mach, podle něhož Číňané dělají obdobná netržní opatření jako Evropa a tudíž si s nimi nemáme co vyčítat.

Otázkou je, zda nejvyšší ústavní činitel, který prokazuje nadstandardní zájem o osud stovek horníků v OKD, má stejně silný zájem i o tisícovky hutníků v témže moravskoslezském regionu.

Přiznání statusu tržní ekonomiky podmínečně připouští Tomáš Prouza – „pan Evropa" působící v administrativě premiéra Bohuslava Sobotky. Ostatní z oslovených jsou proti (předseda KDU-ČSL Bělobrádek, Fiala z ODS, Kalousek z TOP 09 i dokonce Okamura z SPD). „Čína není tržní ekonomika, je to model státního kapitalismu s imperiálními ambicemi," poznamenává například šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

Vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš se jako jediný z oslovených ani po urgenci nevyjádřil.

ANKETA DOTYKU:

Má Evropská unie Číně přiznat status tržní ekonomiky?


Pavel Bělobrádek (předseda KDU-ČSL), vicepremiér:
Nemá, protože Čína tržní ekonomikou není.


Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR:
Čína může mít status tržní ekonomiky, pokud zároveň Evropa výrazně zlepší své schopnosti bránit se před dumpingem z jakékoliv strany. Možné dumpingové případy musíme posuzovat mnohem rychleji, a pokud dojdeme k závěru, že se o dumping jedná, musíme umět navýšit cla na ochranu našeho průmyslu. Podobně výrazně, jako to dělají třeba v USA.


Andrej Babiš (předseda ANO), vicepremiér:
Ani po opakované urgenci na otázku Dotyku neodpověděl.


Miroslav Kalousek (předseda TOP 09), poslanec:
Čína není tržní ekonomika, je to model státního kapitalismu s imperiálními ambicemi. Přestože je členem WTO, nesplňuje kritéria, jaká by měl mít stát s tržní ekonomikou. Její firmy na trhu nesoutěží férově. Musíme chránit naše výrobce, proto by EU neměla měnit její status.


Petr Fiala (předseda ODS), poslanec:
Čína tržní ekonomikou není, jako tržní ekonomika se nechová a nesplňuje kritéria daná WTO. Automatické udělení statusu by přímo ohrozilo český ocelářský, hutní, ale i sklokeramický průmysl. Jako členská země EU jsme ale provádění společné obchodní politiky delegovali na Evropskou komisi, není proto možné přijmout specifická pravidla na ochranu české ekonomiky.


Tomio Okamura (předseda SPD), poslanec:
Přiznáním statusu tržní ekonomiky Číně se zbavíme stávajících možností jak chránit evropský a český trh. Znamenalo by to likvidaci celých průmyslových odvětví. Čínské firmy mají samozřejmě naprosto jiné podmínky než my v Evropě – hlavně v oblasti technických norem, ekologie nebo ochrany pracovních sil. Dokud nenajdeme mechanismus účinné ochrany našeho průmyslu, nesmíme Číně dovolit neomezený vstup na evropský trh.


Vojtěch Filip (předseda KSČM), místopředseda Poslanecké sněmovny:
Myslím, že Čína je tržní ekonomikou a upírat jí to je jako nerespektovat fakta.


Petr Mach (předseda Svobodných), europoslanec:
Jsem pro to, aby se mohlo s Čínou obchodovat bez překážek. Čína sice není plně tržní ekonomikou – její centrální banka uměle podporuje export znehodnocováním měny a bankovními zárukami na export –, to ale bohužel naše centrální banka a naše vláda dělá také. Jsem pro obchodování bez cel, jsem proti protekcionismu, jsem proti obchodním válkám.

Oportunisté, nebo hlupáci

Jan Rafaj, místopředseda představenstva ArcelorMittal Ostrava, největších českých oceláren, čínskou konkurenci za férovou rozhodně nepovažuje: „To, že se mnozí snaží získat přední místa vedle vlivných čínských politiků, je neopravňuje v tom, abychom si pokřivovali základní hodnoty. Prostě, žádná panda, byť krásná a bohatá, mě nedonutí tvrdit, že zelená je růžová. Čína není tržní ekonomikou, ani když to tvrdí náš prezident!" zdůrazňuje pro magazín Dotyk člen nejužšího vedení ostravských hutí, který je zároveň viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy.

Podle Rafaje může tržní status získat jen ten, kdo naplňuje pět stanovených kritérií pro tržní ekonomiku. „Čína při poslední revizi splňovala jen jednu jedinou," poznamenává Rafaj, který nevidí důvod, proč by Evropa měla tyto nároky snižovat.

Jan Rafaj, vrcholový manažer oceláren ArcelorMittal a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, vrcholový manažer oceláren ArcelorMittal a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Autor: Svaz průmyslu a dopravy ČR

„Souhlasím sice s prezidentem, že dovozy by měly regulovat antidumpingová cla chránící prostor EU, problém ale spočívá v tom, že celý tento mechanismus je v EU velmi pomalý a málo efektivní. Již mnohokrát jsme podávali srovnání, kdy uvalení cel v USA trvá jen týdny, v EU v lepším případě měsíce. Pokud jde o výši cel, v EU se jedná o cla do výše 20 procent, v USA se běžně pohybují kolem 100 procent," uvádí Rafaj zásadní rozdíly.

Na námitku, že mnohé jiné české průmyslové podniky, třeba strojírenské, by větší otevření evropského trhu pro Čínu uvítaly, reaguje ostravský hutní manažer velmi příkře: „Pokud někdo tvrdí, že dovoz levné oceli má své výhody, pak se jedná o krátkodobé oportunisty, či naivní hlupáky. Jestliže si někdo myslí, že se Čína spokojí jen s dovozem běžných ocelí nebo jen polotovarů, hluboce se mýlí. Ano, dnes může někomu vyhovovat nákup levné transformátorové oceli z Číny, jsem ale přesvědčen, že velmi brzy budeme sledovat dovoz celých levných transformátorů," poukazuje Rafaj, že asijská mocnost postupně ovládá stále sofistikovanější průmyslová odvětví.

Autor: Dotyk

Nově počítaný dumping

Do celé debaty vstupuje i Mládkovo ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle něj už v tuto chvíli otázka nestojí tak, zda Číně tržní statut přiznat, či nepřiznat. To je prý už pasé. Je prý nezbytné se vypořádat s faktem, že některá přechodná ustanovení, uváděná v 15 let starém přístupovém protokolu Číny ke Světové obchodní organizaci, za pár týdnů prostě přestanou platit. Jak ale poznamenává pro Dotyk mluvčí Mládkova resortu František Kotrba, Evropská komise přichází s náhradním řešením.

Komise se nakonec v minulých dnech rozhodla celý problém vyřešit tím, že předložila návrh na novou metodiku výpočtu cenového dumpingu, aby mohl být prodej zboží „pod náklady" objektivněji postihován.

Komise se nakonec rozhodla celý problém vyřešit tím, že předložila návrh na novou metodiku výpočtu cenového dumpingu.

„Navržený přístup umožní zohlednit významná narušení trhu způsobená vlivem státu na ekonomiku a zároveň bude zcela opuštěn dosavadní koncept seznamu tržních a netržních ekonomik," vysvětluje komisí navrhovanou změnu Kotrba.

Při dovozu ze zemí, jako je Čína, v nichž dochází k významným narušením trhu nebo má stát rozhodující vliv na ekonomiku, má Evropská komise provádět výpočet dumpingu na základě tzv. běžných tržních cen výrobních faktorů, nikoliv už podle měřítek „klasické tržní ekonomiky".

Poučme se od Američanů

Třeba předseda ODS Petr Fiala ale soudí, že teprve nová praxe ukáže, zda je Evropa v tomto směru odhodlaná bránit se před neférovou čínskou konkurencí stejně jako třeba Spojené státy.

„Téma udělení statusu tržní ekonomiky Číně může mimochodem být jedním z prvních témat, která by Evropská unie měla řešit s novou Trumpovou administrativou," poznamenává Fiala k závažnosti problému a poukazuje na to, že USA se nyní daleko účinněji brání zavedením dalšího vyššího cla na čínské ocelářské válcované výrobky.

USA se nyní daleko účinněji brání zavedením dalšího vyššího cla na čínské ocelářské válcované výrobky.

„Evropa se musí vydat podobnou cestou. Spojené státy, jak mám informace, uplatňují nyní na čínské ocelářské výrobky clo ve výši 266 procent, zatímco v EU je to pouze 21 procent," poukazuje na propastný rozdíl šéf ODS.

„Bohužel mi není vůbec jasný postoj české vlády, která se nechala pouze slyšet, že čeká na studii Evropské komise a že preferovanou variantou by pro ni bylo zachování současného stavu, což však po prosinci tohoto roku už nebude možné," podotýká Fiala a vyzývá Sobotkův kabinet, aby jasně našim průmyslníkům sdělil, zda je novým způsobem vypočítávaná cla před levnou čínskou konkurencí skutečně ochrání.

Nic se prý nezmění

Studie, o níž Fiala mluví, byla v minulých dnech předložena jako doprovodný materiál ke zmíněnému návrhu Evropské komise.

Jak tvrdí české ministerstvo průmyslu, vyplynulo z ní, že nová metodika výpočtu dumpingu situaci v Evropě nijak zvlášť nezmění – zůstane zachována „zhruba" stejná úroveň cel, jaká byla doposud. Sociální a ekonomické dopady mají prý tedy být jen marginální.

Nový bruselský návrh, který schvalují jednotlivé členské státy, podle názoru Mládkova resortu „míří správným směrem" a není důvod, aby se hutníci a další profese kvůli tomu obávali, že jim Číňané seberou práci.

Nový bruselský návrh, který schvalují jednotlivé členské státy, podle názoru Mládkova resortu „míří správným směrem".

Až v dalších měsících se ukáže, zda to tak skutečně je a i čeští oceláři přestali mít důvod jezdit s protičínskými transparenty do Bruselu. Každopádně i politici si již musí být vědomi, že zloba lidí, kteří se cítí být oběťmi globalizace, může mít i vůči nim tvrdé dopady. A to ve volbách – jako v Americe.

K tématu si přečtěte i komentář europoslance Luďka Niedermayera.