Před 134 lety sněžilo v tropech. Vybuchla sopka Krakatoa

27. srpen 2017 četba na 3 minuty
vulkán Anak Krakatoa, přímý pozůstatek Krakatoy

vulkán Anak Krakatoa, přímý pozůstatek Krakatoy

Foto: ČTK

Saharou se proháněly vánice, moře na Jadranu se podivně zavlnilo. Stačilo pár minut a telegrafické stanice se mohly zbláznit. 27. srpna 1883 vyslaly zvěsti o neuvěřitelném výbuchu daleko v hloubi Indického oceánu. Pocítila ho i Praha. Zdejší úsvity dostaly pohádkově tyrkysový nádech.

FOTOGALERIE

vulkán Anak Krakatoa, přímý pozůstatek Krakatoy vulkán Anak Krakatoa, přímý pozůstatek Krakatoy vulkán Anak Krakatoa, přímý pozůstatek Krakatoy

Konec 19. století. Lidstvo ještě nepoznalo hrůzy světových válek a atomových explozí, ale už tu bylo slovo, které se rovnalo peklu. Krakatoa. Sopka Krakatoa, která dodnes dýmá poblíž indonéské Jakarty, dala jméno i nesmírné výbušnině krakatit ve stejnojmenném románu Karla Čapka.

Od května 1883 bylo v sopce jako v papiňáku. Zatímco v Evropě panovala hluboká noc, sopečný chřtán to už nevydržel – energie o síle tisíců jaderných pum explodovala.

Do výšky 80 kilometrů se vychrlilo takové množství popela, že kolem Země kroužilo několik týdnů a během nich čarovalo tyrkysové úsvity a soumraky - popílek z Krakatoy měl přesně takovou velikost, která odráží modré a zelené odstíny.

Do konce srpna se nad Zemí zatáhla obloha, spustily se lijáky a sněhové vánice i tam, kde je do té i od té doby nezažili. Třeba na Sahaře nebo v centrální Indii. Výbuch rozjančil seismologické stanice v Evropě i Americe, v Lamanšském průlivu došlo k vlnobití. Exploze trhala bubínky do vzdálenosti 60 kilometrů, slyšet byl až na 4800 kilometrů vzdáleném Madagaskaru.

Že exploze vyvolala tsunami vysokou 30 metrů, která pohřbila pobřeží Indie či východní Afriky, asi nepřekvapí. Že ale došlo k pětiletému globálnímu ochlazení o 1,2 stupně Celsia a zároveň k úniku skleníkových plynů, který po pěti mimořádně chladných letech nastartoval globální oteplování? To je příběh, který se nás dotýká až do dnešních dnů. „Usazeniny datované přibližně do let 1883 – 1890 dokládají únik oxidu uhličitého v množství, které odpovídá efektu průmyslové činnosti lidstva v letech 2000 – 2015,“ uvádí odborný časopis Nature z roku 2016.

Dobrá zpráva na závěr. Výbuch, který se hodnotí jako vůbec pátý nejsilnější za posledních sto tisíc let (nejmasivnější byla erupce indonéské hory Mount Toba před 74 tisíci lety), v nejbližší době nehrozí. Aspoň co se Krakatoy týče. Podle seismologů, citovaných ve stejném čísle časopisu Nature, by tak vzácná konstelace zemských desek, v případě z roku 1883 té euroasijské a indoaustralské, nastat rozhodně neměla.

Krakatoa: matka všech erupcí
45km3 – takové množství popela bylo vyvrženo do atmosféry; pro představu: jedná se o kouli o průměru víc než 2,2 km
450 km – v tak širokém okruhu od sopky se zcela zatemnila obloha
200 megatun TNT – výbuch byl více než 10 tisíckrát mocnější než jaderná puma svržená na Hirošimu