Leckdo si ten úryvek ještě pamatuje ze školních čítanek, případně z koncertů zpěváka Jana Spáleného: „Avšak otvírá se nečekaná clona, zprávy o kritickém stavu Edisona." Geniální poetistickou báseň Signál času napsal Vítězslav Nezval právě před 85 lety, poté, co 18. října 1931 zemřel americký vynálezce a podnikatel Thomas Alva Edison.

Jedna z neobdivovanějších světových osobností přelomu 19. a 20. století dodnes slouží jako vzor tvůrčí pracovitosti. „Vynález je jen 1 procento inspirace a 99 procent dřiny," říkával Edison. Spánek delší než čtyři hodiny denně považoval za nemístný přepych. Za jeho čtyřiaosmdesátiletý život proto jeho jméno figurovalo pod celkem 1692 patenty, mezi nimiž jsou třeba třeba fonograf, cyklostyl, uhlíkový mikrofon, elektroměr, dynamo a samozřejmě nejslavnější žárovka.

O úctě k Edisonovi svědčí kromě Nezvalovy poezie i fakt, že v den vynálezcova pohřbu 21. října 1931 byly v USA na jeho počest zhasnuty všechny žárovky.

Thomas Alva Edison a jeho fonografAutor: Archiv

Teoretik i praktik

Už od dětství (*1847) Thomas Alva Edison inklinoval k vědě, měl však také smysl pro praktické využití a byznys. Proto už v patnácti letech začal vydávat vlastní noviny a brzy se postaral o jejich vybavení, když zkonstruoval tiskací telegraf, duplexní telegraf a vícekanálový automatický telegraf. Vynález prodal a utržené peníze investoval do laboratoře v Menio Parku, která se tak stala celosvětově prvním zařízením pro vývoj a aplikaci nových vědeckých technologií.

Edison založil i dosud vydávaný prestižní vědecký časopis Science.

Později Edison kromě vědecké práce založil i řadu firem, z nichž asi nejvýznamnější je dodnes existující podnik Edison General Electric Company z roku 1878 (později přejmenovaný na General Electric). Stál i u zrodu filmového studia Black Maria (1893) či firmy Edison Botanic Research Company, která od roku 1927 hledala náhražku přírodního kaučuku. Mimochodem, Edisonovými zaměstnanci a spolupracovníky byly i pozdější veličiny jako Nikola Tesla nebo Henry Ford.

V roce 1886 Edison vybudoval ve městě West Orange ve státě New Jersey rozlehlý areál výzkumných pracovišť nazvaný Glenmont, kde strávil podstatnou část života. Ten je dodnes spravován jako národní památka Edison National Historical Site. Edison založil i dosud vydávaný prestižní vědecký časopis Science.

Edisonovy podniky ve Schenectady v roce 1892Autor: Archiv

Edison, Křižík, Kolben

Ve vědeckém sporu mezi zastánci stejnosměrného a střídavého proudu stál Edison – na rozdíl od Tesly – na straně stejnosměrného proudu. Varoval, že střídavý proud může být nebezpečný, a dokazoval to sestrojením elektrického křesla. V tomto sporu prohrál, protože vývoj šel od roku 1896 cestou střídavého proudu, který šlo snáze přenášet na větší vzdálenosti.

V té době už měl ovšem Edison na kontě vynález, který se postaral o jeho nesmrtelnost – žárovku s uhlíkovým vláknem. Přišla na svět v roce 1879 a znamenala převrat ve světelné technice. Zjednodušeně řečeno – díky ní mohl být smazán rozdíl mezi dnem a nocí. Zpočátku bylo v žárovce využito bambusové vlákno, jež teprve později nahradil vhodnější wolfram.

Tajemství úspěchu v životě není dělat, co se nám líbí, ale nalézat zalíbení v tom, co děláme.

Edison měl přímý vliv i na českou vědu. Víru ve stejnosměrný proud s ním sdílel český vynálezce František Křižík (1847–1941), jemuž se kvůli jeho objevům zdokonalené obloukové lampy, konstrukci světelné fontány či vylepšení tramvajové dopravy přezdívalo „Český Edison".

Přímo v Edisonových továrnách pak započal svou praxi Emil Kolben (1862–1943), další významný český podnikatel a kontruktér. Ovšem Kolben se později stejně jako Tesla stal přívržencem střídavého proudu.

Thomas Alva Edison s Emilem Kolbenem (vpravo) při návštěvě Prahy v roce 1911Autor: Archiv

„Tajemství úspěchu v životě není dělat, co se nám líbí, ale nalézat zalíbení v tom, co děláme," říkával Edison. Aktivním vědcem zůstal až do svých posledních dnů, kdy už byl legendou. Když před 85 lety zemřel, skláněl se k němu svět v úctě jako k zakladateli moderní epochy.

„Už se chvěje v sněhu elektrický drát, už jsme svědky osvětlených promenád, už se budou hledat duše pod rentgenem jako ichtyosauři pod neogenem, už se blíží k ránu zlatá rafije, cítím Edison už asi nežije," zvěčnil tehdy pocity mnohých básník Vítězslav Nezval.

O českém Edisonovi Františku Křižíkovi a jeho rodu, stejně jako o dalších významných podnikatelích z dob první republiky a konce monarchie, si můžete přečíst v prvním tištěném speciálu Dotyku s názvem Miliardáři první republiky.

V zajímavém čtení na dlouhé podzimní a zimní večery najdete na 120 stranách podrobné profily lidí, jejichž značky mnohdy přežily až do současnosti. Baťa, Škoda, Odkolek, Podolská, Wannieck, Rothschild, Hlávka, Loos... To je elita, která položila základy průmyslu a podnikání v českých zemích.

Speciál je možné pořídit jednoduše formou textové zprávy. Stačí zaslat jednu SMS na číslo 90211 ve tvaru DEN mezera DOTYK mezera JMENO mezera PRIJMENI mezera ADRESA mezera PSC. Cena je 89 korun včetně doručení (+ cena za SMS podle tarifu operátora).