Přejídání i poškození orgánů. Co s námi udělá nespavost

3. listopad 2016 četba na 6 minut

Foto: Shutterstock

Nedostatek spánku narušuje celkovou rovnováhu v lidském organismu. Velmi citelně se to projevuje například na regulaci pocitu hladu. Nevyspalý člověk jí více a pronásleduje ho neodbytná chuť na kaloricky vydatná jídla, především sladká a tučná.

Projeví se to například i při nákupu potravin, kdy si nevyspalí zákazníci nakládají do nákupních košíků o poznání více potravin a dávají přednost energeticky vydatnějším potravinám. Při chronickém nevyspání tak roste riziko obezity. Řada lidí, kteří se léta marně potýkali s nadváhou, zhubla poté, co omezili ponocování a začali pořádně spát.

Nedostatek spánku se podílí i na dalších zdravotních komplikacích. Zesilují sklony k závislosti na alkoholu a jiných návykových látkách (tabák, měkké i tvrdé drogy). Stoupá riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou či schizofrenií. Dochází k poškození plic, jater i tenkého střeva. Zvyšuje se pravděpodobnost poškození kloubů artritidou. Klesá sexuální výkonnost. Oslaben je imunitní systém, a tak nepřekvapí, že lidé, kteří málo spí, jsou častěji nemocní a tráví v pracovní neschopnosti delší dobu.

Vrození nespavci

Mezi lidmi ale existují velké rozdíly jak v potřebě spánku, tak i reakcích na jeho nedostatek. Řada lidí spí mnohem méně, než je považováno za optimum. Jsou známé případy lidí, kteří spí bez zjevné ospalosti, vyčerpání nebo dokonce vážnějších poruch jen 4 hodiny denně.

Mnozí z nich za to vděčí genetické dispozici. Například jedna malá změna genu DEC2 silně snižuje potřebu spánku bez následků na výkonnosti či zdraví. Nositelé této varianty genu DEC2 zjevně dokážou spát mnohem efektivněji než zbytek populace. Mozek si vyčistí od zplodin látkové výměny zřejmě rychleji, než je běžné. Také řadu dalších aktivit, jako je ukládání informací do trvalé paměti, zvládají v mnohem kratším čase, avšak v kvalitě, v jaké se to podaří zbytku lidské populace za mnohem delší čas. Odhaduje se, že lidí vybavených nespavou variantou genu DEC2 je v populaci 1–3 %.

K přirozeným nespavcům patří i někteří velmi úspěšní lidé. A mnozí se netají tím, že úspěchu dosáhli i díky tomu, že mohli velmi tvrdě pracovat i v době, kdy většina lidí spí.

Galerie: Slavní nespavci

FOTOGALERIE

Současný americký prezident Barack Obama Americký vynálezce srbského původu, fyzik a konstruktér elektrických zařízení Nikola Tesla Bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová

Poruchy spánku

Insomnie čili nespavost

Člověk trpící insomnií špatně usíná, jeho spánek není dostatečně hluboký, v noci opakovaně procitá a ráno se budí předčasně. Důsledkem insomnie je únava, vyčerpání, špatné soustředění. Může se projevovat po přechodnou dobu, například v období zvýšeného stresu. Krátkodobě lze nespavcům ulevit léky, tzv. hypnotiky. Mnohé jsou ale návykové, takže je nelze užívat dlouhodobě.

Pokud trvá nespavost déle než jeden měsíc, je považována za chronickou. Pak může být nejen důsledkem dlouhodobě přetrvávajícího stresu, ale také příznakem jiných zdravotních problémů, např. osteoporózy či Parkinsonovy choroby.

Hypersomnie

Chorobná ospalost se projevuje sklonem k usínání během dne, i když člověk předchozí noc normálně spal. Může být vyvolána poruchou regulace spánku v mozku. Provází ale i jiná onemocnění, při kterých je organismus pacienta vystaven zvýšené zátěži. Hypersomnie provází i některé duševní poruchy.

Narkolepsie

Tato porucha spánku se projevuje nekontrolovaným usínáním, a to nejen za klidu, ale třeba i uprostřed nejrůznějších činností. Člověk procitá po několika minutách a cítí se svěží. Narkolepsie je nebezpečná, protože člověk usíná náhle. Hrozí mu zranění nebo může ohrožovat okolí, např. když upadne do narkoleptického záchvatu řidič za jízdy autem.

Narkolepsie má zřejmě dědičný základ a souvisí se sníženou produkcí „hormonů bdělosti" orexinů. Riziko narkoleptických záchvatů se dá snížit užíváním léků.

Spánková apnoe

Při této poruše dochází během spánku zcela spontánně k zástavě dechu trvající obvykle 10–20 vteřin. Během zástavy se organismus neokysličuje a velké zátěži je tak vystavováno srdce a další orgány. Lidé trpící spánkovou apnoe proto čelí zvýšenému riziku infarktu myokardu a dalších vážných zdravotních komplikací.

Rizikový faktorem je například obezita, konzumace alkoholu před spaním, přejídání ve večerních hodinách nebo kouření.

Somnambulismus

Lidé postižení náměsíčností se částečně budí z hlubokého spánku, vstanou a provádějí různé činnosti. Své jednání si plně neuvědomují a ráno si na ně nevzpomínají. Náměsíčník je nebezpečný sám sobě, protože mu hrozí vážný úraz. Může však být nebezpečný i svému okolí.

V roce 1987 stanul v Kanadě před soudem Kenneth Parks poté, co těžce zranil svého otce a zabil svou nevlastní matku. Uprostřed noci dojel autem dvacet kilometrů k jejich domu. Otcovu družku napadl montážní pákou donesenou z auta a oba rodiče pak pobodal kuchyňským nožem. Sám si přitom způsobil řezná poranění na rukou. Z domu obětí jel na policejní stanici, kde působil naprosto zmateným dojmem. Ani necítil bolest řezných ran.

Parks byl těžký náměsíčník a v jeho rodině se somnambulismus vyskytoval po řadu generací. Soud uvěřil obhajobě, podle které vraždu spáchal v náměsíčném stavu, a zprostil ho viny.

Jak dlouho vydržíme nespat?

Držitelem ověřeného rekordu v nepřetržité bdělosti se stal v roce 1964 sedmnáctiletý středoškolák Andy Gardner z kalifornského San Diega. Vydržel nespat 11 dní a 24 minut.
Lidé se obvykle dostávají do potíží už při podstatně kratším nevyspání. Těžko se soustředí, trpí výpadky paměti. Nevyspání se projevuje i bolestmi hlavy a nevolností. Při delším spánkovém deficitu se může dostavit třes rukou, bolest ve svalech, halucinace a další potíže.