Trendy v demografii

Přelidňování USA a vymírání Ruska

24. říjen 2014 četba na 7 minut

Foto: redakce

Zábor Krymu a aktuální dění na východě Ukrajiny naznačuje, že Rusko, největší stát světa, chce dále rozšiřovat svůj „životní prostor". Přitom zemi trápí opačný problém – vymírání obyvatelstva a nedostatek lidí pro správu a obhospodařování současného území. I prognózy jsou v tomto směru pesimistické. Ve svém článku pro týdeník Dotyk na to upozorňuje demograf Tomáš Fiala. S odvoláním na data OSN poukazuje také na další očekávaný růst počtu obyvatel USA.

Populační oddělení OSN (United Nations Population Division – UNPD) již řadu let nejen shromažďuje a analyzuje data o demografickém vývoji v jednotlivých zemích světa, ale provádí i výpočet tzv. populačních projekcí. Jedná se o výpočet odhadovaného budoucího vývoje počtu obyvatelstva na základě zvolených předpokladů o budoucím vývoji porodnosti, úmrtnosti a migrace, tedy procesů, na nichž budoucí vývoj obyvatelstva bezprostředně závisí. Projekce jsou pravidelně aktualizovány na základě nejnovějších dostupných dat. Jaký vychází podle aktuálních projekcí (z roku 2012) odhadovaný budoucí vývoj obyvatelstva dvou bývalých (a do jisté míry i současných) velmocí – Ruska a USA?

Počet obyvatel Ruska dosahoval maxima kolem roku 1995, kdy činil téměř 150 milionů obyvatel, do roku 2010 poklesl na 143,6 milionu. Počet obyvatel USA naproti tomu stále rostl; z 268 milionů v roce 1995 se zvýšil do roku 2010 na 312 milionů. Úhrnná plodnost žen je v USA mnohem vyšší (v průměru 2 děti na 1 ženu za celé její reprodukční období) než v Rusku (1,5 dítěte). USA však mají především výrazně vyšší přírůstek zahraniční migrací – kolem milionu osob ročně (Rusko pouze 300 tisíc). V USA je navíc výrazně vyšší střední délka života (naděje dožití): pro muže 76 let (v Rusku 61 let), pro ženy 81,5 roku (v Rusku 74,4 roku).

Střední (nejpravděpodobnější) varianta projekce budoucího vývoje vychází z předpokladu, že úhrnná plodnost žen USA se udrží na současné úrovni (2 děti na 1 ženu), zatímco úhrnná plodnost Ruska jen zvolna poroste k hodnotě 1,9 na konci století. Předpokládaný migrační přírůstek USA má do poloviny tohoto století činit 1 milion osob ročně, později postupně klesat k nulové hodnotě. Pro Rusko se předpokládá postupný pokles migračního přírůstku z 200 tisíc osob ročně na nulu. V obou zemích se počítá s růstem střední délky života mužů i žen, hodnoty by měly být v USA stále výrazně vyšší než v Rusku.

Pětkrát více Američanů?

Vzhledem k vyššímu migračnímu přírůstku i vysoké plodnosti žen v USA má podle projekce počet obyvatel USA nadále růst, zatímco počet obyvatel Ruska by měl (vzhledem k nízké plodnosti) klesat. V polovině století by měly mít USA kolem 400 milionů obyvatel (Rusko pouze 120 milionů), do konce století by měl počet obyvatel USA překročit 460 milionů, počet obyvatel Ruska by byl jen o málo vyšší než 100 milionů. Díky vyšší délce života bude však populace USA o něco starší než populace Ruska. Na konci století by měl podíl 80letých a starších dosahovat v USA zhruba 11 % obyvatelstva, v Rusku pouze 7 %. Na 100 osob ve věku 15–64 let připadne v USA 47 osob 65letých a starších, zatímco v Rusku pouze 35.

Skutečný vývoj bude samozřejmě záviset na tom, do jaké míry se naplní předpoklady projekce. Je otázkou, zda bude nadále pokračovat přistěhovalectví do USA ve stejné intenzitě jako dosud, či zda budou sílit tendence k jeho omezování. Rovněž není jasné, zda nedojde v USA (podobně jako v řadě evropských i mimoevropských zemích) k poklesu plodnosti žen. V Rusku se může plodnost žen zvyšovat o něco rychleji, i když hodnota 1,9 dítěte je příliš optimistická. Dále je možné, že dojde ke zvýšení migrace do Ruska, především z okolních zemí bývalého SSSR. Podle údajů Eurostatu byl migrační přírůstek Ruska v roce 2011 přes 300 tisíc osob (projekce předpokládá 200 tisíc), narodilo se téměř 1,8 milionu dětí (o 110 tisíc více než podle projekce).

Naskýtá se otázka, jak se projeví vliv růstu obyvatel USA a poklesu obyvatel Ruska na geopolitické rovnováze ve světě. Je však třeba zdůraznit, že podle uvedených projekcí má dojít k výraznému nárůstu počtu obyvatel řady zemí globálního Jihu. Na konci století by (kromě Indie a Číny) měla mít rovněž Nigérie téměř miliardu obyvatel. A kromě USA by řada dalších zemí měla přes 200 milionů lidí (viz Deset nejlidnatějších zemí v roce 2010 a 2100). Lze proto očekávat, že i tyto (a nejen tyto) země budou stále více ovlivňovat ekonomický i politický vývoj světa. Navzdory prognózovanému poklesu počtu obyvatel si však zřejmě i Rusko zachová ekonomický a geopolitický vliv, především díky zdrojům nerostných surovin.

Spousta otazníků

Připomeňme znovu, že projekce vychází z určitých předpokladů týkajících se vývoje úmrtnosti, plodnosti i migrace. V dnešní velmi dynamické době je jistě obtížné předpovídat, jaká bude úmrtnost za téměř 100 let, natož plodnost, o migraci ani nemluvě. Spolehlivost projekcí pochopitelně s délkou období projekce klesá. Proto se provádí pravidelná aktualizace. Dosavadní demografické projekce navíc nepočítají s náhlými a nečekanými změnami dosavadních trendů.

Přitom se v poslední době stále častěji objevují stále varovnější prognózy, že dnešní zdánlivě pohodlný a příjemný styl života v tzv. ekonomicky vyspělých zemích založený na extrémním uspokojování materiálních potřeb a podporovaný ekonomickým systémem založeným na trvalém růstu a maximalizaci zisku má za následek stále větší narušování biologické a ekologické rovnováhy s nedozírnými budoucími následky. Podle některých analýz již probíhají nebezpečné procesy (především oteplování Země), které bude jen velmi těžké zpomalit, natož zastavit, a které mohou během několika málo desítek let způsobit na rozsáhlých územích změny klimatu s katastrofálními důsledky pro populační vývoj v řadě zemí.

Z tohoto důvodu je třeba brát výsledky demografických projekcí počítaných na desítky let dopředu s velkou rezervou a nepřikládat jejich výsledkům příliš velký význam. Mnohem větší pozornost je třeba věnovat hledání takového ekonomického a politického systému, který se chová mnohem zodpovědněji nejen k sobě, ale i k budoucím generacím a především k životnímu prostředí naší planety. Jinak by totiž mohla nastat situace, že počty obyvatel na konci století budou v řadě zemí výrazně nižší, než předpokládají dosavadní projekce, nebo že dokonce na Zemi již vůbec nebudou podmínky pro život lidí.