Nezdravé potraviny

Proč Čechům nejede řepkový olej

3. červenec 2015 četba na 10 minut

Foto: redakce

Řidiči „dieselů" nemají na výběr. Před naftou naředěnou biopalivem z řepkového oleje neujedou. Že bychom na oleji vylisovaném z řepky museli smažit řízky, nám sice nikdo nepřikazuje, jenom nás za naše peníze přesvědčuje, že bychom měli. Do českých domácností ovšem řepkový olej proráží jen ztuha. Může za to jeho špatná pověst z minulosti, ale vadí i samotná řepka. „Žlutý mor" se mnohým zajídá.

Kombajny brzy vjedou do polí s řepkou, aby z jejich šešulí vymlátily drobná černá semínka. Vloni se jich v zemi urodilo rekordních 1,5 milionu tun. Na jednoho Čecha tak vychází 143 kilogramů řepkového semene. Produkce na hlavu činí z Česka na starém kontinentu nepřekonatelnou řepkovou velmoc. Z celé Evropy s námi trochu drží krok jediné Dánsko. Produkce řepky na obyvatele je v severské zemi o „pouhých" 20 kilogramů nižší než u nás. A sousedé? Na jednoho Němce připadá jen poloviční sklizeň oproti Čechovi. U Slováků a Poláků je to necelá polovina. V Rakousku je produkce řepky přepočtená na hlavu šestkrát menší než v České řepkové republice (viz Zlatí Češi).

Tolik řepky, která je pro zemědělce nejlukrativnější plodinou, v republice samozřejmě zdaleka nespotřebujeme. Byť se jí stále více zužitkovává na kontroverzní biopaliva. Zhruba třetina přebytečného řepkového semene se z republiky vyváží. V minulé sezoně přesáhla hodnota exportu 5 miliard korun. A k tomu se ještě vyváží řepkový olej. Hodnota jeho exportu představovala bezmála 8 miliard. V opačném směru přitekl olej za 3 miliardy.

S uplatněním to má řepkový olej snadné, pokud jde na biopaliva. Výrobcům, mezi nimiž je největší Babišův Agrofert s firmami Preol a Primagra, usnadňuje stát odbyt zákonnou povinností přidávat biosložku do nafty. A jako bonus navíc odpouští spotřební daň na čistou bionaftu z řepkového oleje.

Dobré načasování

S řepkovým olejem k jídlu to tak jednoduše nejde. Nařizovat lidem, na čem mají doma smažit, nebo regulovat prodej různých olejů v obchodech, není dost dobře možné. Ke slovu se tudíž dostává propaganda. Řepkový olej není Čechům moc po chuti, byť v obchodech bývá nejlevnější a podle odborníků navíc patří k nejzdravějším. České domácnosti kupují převážně dražší a dovážený slunečnicový olej. To by měla změnit tříletá kampaň Řepkový olej – olej nad zlato. Propagace, kterou zaplatili především daňoví poplatníci, má připravit zákazníky pro Babišovu fabriku. Vše je správně načasované.

V září roku 2012 odstartovala kampaň „olej nad zlato", financovaná z 80 procent z veřejných zdrojů. Ve stejný rok zahájila lovosická chemička Preol z koncernu Agrofert investici do rafinerie jedlých olejů. Na podzim téhož roku si vyjednala daňové prázdniny ve výši 54 milionů korun. Kampaň k řepkovému oleji nyní dobíhá. A současně se rozbíhá nová linka v Preolu, v jeho dceřiné firmě s přídomkem Food. Denně vyrobí sto tun. Část spotřebuje Agrofert ve svých pekárnách. V srpnu pak severočeská chemička začne řepkový olej pouštět na trh pod názvem Zlatá Haná.

„Poptávka po řepkovém oleji se v poslední době zvyšuje. Je čím dál více vyhledáván jako alternativa olivového a slunečnicového oleje," uvedla lovosická firma, když před prázdninami oznamovala rozjezd nového provozu. Chemička za rok vychrlí kolem 180 tisíc tun řepkového oleje, z toho zhruba 35 tisíc tun bude rafinovat k jídlu. „Právě rostoucí poptávka byla jedním z hlavních důvodů pro investici do nové výrobny," prohlásil předseda představenstva Preol Food Petr Cingr.

Čím nás krmí průzkumy

Jenže zjistit z oficiálních zdrojů, kolik se v zemi spotřebuje řepkového oleje, a jak tedy roste poptávka, je nemožné. Český statistický úřad sleduje jen rostlinné oleje jako celek. Za rok jich každý včetně kojenců zkonzumujeme v průměru 9,9 kilogramu. Másla 5,1 a sádla 4,5 kilogramu. Faktem je, že spotřeba rostlinných olejů jako celek malinko stoupá. Podle statistiků vzrostla za osm let o šest desetin procenta.

Když před třemi lety testoval deník MF Dnes kvalitu slunečnicových olejů (tenkrát ho ještě nevlastnil Andrej Babiš), zadal si u agentury Focus průzkum, aby zjistil, na čem většinou smaží české domácnosti. Výsledek? Převaha – 69 procent – na slunečnicovém oleji, 31 procent na olivovém, 22 procent na řepkovém, 10 procent na směsi více olejů a 9 procent výhradně na sádle. Jiná čísla, vlídnější vůči řepkovému oleji, nabízí průzkumy agentury STEM/MARK, zadané v souvislosti s kampaní „olej nad zlato". Než začala, tvrdilo 35 procent dotázaných, že ho doma používají. Nyní je to už 53 procent.

„Největší uplatnění nachází v kuchyních žen s dětmi do 15 let (63 procent). V případě seniorů nad 60 let věku je to 53 procent, ovšem častěji je využíván ženami – 63 procent. U samostatně žijících osob ve věku 30 až 50 let je jeho využití v domácnosti na úrovni 44 procent," uvádí závěrečná zpráva z výzkumu, který společnost STEM/MARK uskutečnila letos v březnu pro PR agenturu Quent.

Ochutnávky na poli

Quent spolu s AMI Communications zajišťují tříletou kampaň, na kterou šlo dosud včetně agenturních odměn 16,4 milionu korun. „Celkový rozpočet kampaně je 17,1 milionu korun," upřesňuje Vladimíra Nováková, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu, který zúřadovává podobné propagační programy, na něž přispívá Evropská unie. V porovnání s jinými patří tento program k nejlevnějším. Na reklamu řepkového oleje věnuje Brusel polovinu peněz, 30 procent dá stát a pětinu Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Čili malým dílem se na propagaci podílí i Agrofert, jehož firmy řepku pěstují i zpracovávají, a patří tedy mezi donátory svazu.

„Propagace určitě nestačí. Ale v obchodech je vidět, že zájem o řepkový olej roste. S výsledkem kampaně jsme spokojeni," říká Martin Volf, ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin, který propagační program koordinuje. Jak ale dodává, tři roky je krátká doba. „Už vzhledem k tomu, že desítky let se propagace nedělala a většina novinářů šíří negativní informace o řepkovém oleji," poznamenává Volf.

Pokud vás kampaň míjela, zřejmě jste nečetli ty správné PR články, zrovna nenakupovali v hypermarketech Tesco, Kaufland, Albert či Interspar, kde probíhaly ochutnávky. Nebo nenavštěvujete polní dny zemědělců, kteří se v rámci kampaně mohli občerstvit saláty a pomazánkami připravenými s použitím řepkového oleje. Za peníze evropských a českých daňových poplatníků se tak přesvědčovali i přesvědčení, kteří řepku v hojné míře pěstují. Taková ochutnávka se uskutečnila třeba na Dni Preolu v Nabočanech u Chrudimi.

Řepka jako oliva?

U zákazníků mají image řepkového oleje, a tím i jeho prodeje, vylepšit různí odborníci, zapojení do kampaně jako placený poradenský tým. Jsou mezi nimi experti na výživu, na řepku, na výrobu potravin, lékaři i kuchaři. Na prospěšnost řepkového oleje upozorňuje například profesorka Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické, v jejíž laboratořích se testovaly různé oleje a tuky. Přednosti propagovaného produktu oceňovala už dříve. „Je teplotně stabilní a má dobré složení z výživového hlediska. Obsahuje kyselinu linolenovou, které přijímáme málo, přitom je důležitá z hlediska vlivu na nemoci srdce a cév."

Olivový a řepkový olej řadí odbornice na tuky na první příčku. „Olivový má vyšší obsah antioxidantů, ale zase neobsahuje kyselinu linolenovou," porovnává oba favority. Čím méně se tuk při smažení mění, tím je podle Dostálové vhodnější. „Relativně stabilní je i sádlo, které má ale o něco horší složení. Navíc obsahuje cholesterol. Toho se ale v současné době zase tolik nebojíme. Takže všeho s mírou. Sádlo ano, ale nepřehánět," doporučuje.

Pro a proti

Za potravináře je v expertní skupině Jiří Brát, manažer české pobočky Unileveru. Potravinářský gigant přidává řepkový olej do majolek, tatarek a do ramy. Mnohostranné použití – ke smažení i pečení dezertů a bábovek – přisuzuje oleji vylisovanému z řepkových semínek majitel kuchařské školy Ola Kala Michal Nikodém.

Ale chválí ho třeba také šéfkuchař Miroslav Kalina, který s kampaní nemá nic společného (rozhovor s ním viz Dotyk 26/2015). Ve své restauraci řepkový olej používá. „Je bez chuti a bez zápachu, takže neovlivňuje připravovanou surovinu. Hodí se na smažení díky vysokému bodu kouřivosti. Na maso a na ryby používáme přepuštěné máslo," dodává. Na čem smaží McDonald's? „Olej na smažení je pro nás nesmírně důležitý, a proto na jeho výběr klademe velký důraz," tvrdí fastfoodový řetězec. Hranolky a kuřecí nugety frituje ve směsi řepkového a slunečnicového oleje.

Stačí akční ceny v obchodě a celá propagační kampaň se ukazuje jako nadbytečná. Řepkový olej z Polska, který Kaufland prodával za 19,90 koruny, brali někteří zákazníci po litrech. Jiní by si ho ale nekoupili ani za polovic. Ne proto, že je z Polska. Proto, že řepkový, ani oblíbenější slunečnicový olej ve své kuchyni nepotřebují. Chovají se jako Italové – nedají dopustit na extra panenský olivový olej. Používají ho i při vaření nebo sáhnou po vepřovém sádle, které v poslední době už i výživáři berou na milost.

Než se v chemičce vyrobí rafinovaný řepkový olej, projde surový vylisovaný olej čtyřmi fázemi: odslizení, neutralizace, bělení a dezodorizace. Čili výsledkem je čistý průmyslový produkt. Že má skvělé složení, je zdravý prospěšný a na smažení nejlepší? Ten, kdo potřebuje prodávat, samozřejmě nebude tvrdit nic jiného. Vyzdvihovat zdravotní přednosti řepkového oleje a zároveň ho doporučovat na smažení je trochu protimluv. Kdo se snaží jíst zdravě, prostě nesmaží.