České zastoupení Microsoftu, IBM Česká republika a Řízení letového provozu ČR. Tato trojice vede žebříček nejlépe platících zaměstnavatelů v tuzemsku. Průměrný měsíční hrubý příjem zaměstnanců – po započtení odměn – zde loni vysoko přesáhl hranici 100 tisíc korun.

Takový je výsledek studie portálu Dotyk.cz, který se zaměřil na platové podmínky ve velkých podnicích. Ve srovnání se objevuje celkem 183 společností, z nichž většina má více než 500 zaměstnanců. Průměrný plat v nich se pohybuje v širokém rozpětí od 14 do 178 tisíc korun za měsíc.

Od Hrušky po Microsoft

Ekonomika roste, podniky nabírají nové lidi. Jenže kvalifikovaných pracovníků začíná být na trhu nedostatek. Zaměstnavatelé budou muset nabídnout vyšší mzdy, aby přetáhli klíčové lidi od konkurence a zároveň si své zaměstnance udrželi. Současná doba je k úvahám o změně práce příznivá.

V čele žebříčku nejlépe platících podniků jsou hlavně firmy z oboru informačních technologií. „Ajťáci jsou dnes přeplácení, nástupní plat se v jejich případě pohybuje okolo 50 tisíc a rychle se dostanou na úroveň okolo 100 tisíc korun," poznamenal analytik portálu Jobs.cz Tomáš Dombrovský.

„Na více než stotisícový plat dosáhnou vedle IT také například zaměstnanci poradenských společností, finančních institucí a ve farmaceutickém odvětví. Důvodem této vysoké odměny je zpravidla zkušenost, znalost a také vzácnost takového odborníka na trhu," uvedla Andrea Linhartová Palánová, která se v poradenské firmě PwC ČR zaměřuje na řízení lidských zdrojů.

Na opačném konci žebříčku se nachází obchodní řetězec Hruška, jehož zaměstnanci loni brali v průměru 14 194 korun měsíčně. Jedná se o síť prodejen potravin, pokrývající hlavně území severní Moravy. Taková výše mezd je výjimečně nízká – žádná jiná společnost s průměrem pod 19 tisíc korun se již v přehledu neobjevuje.

Babišovy firmy kazí průměr

Výsledky mzdového přehledu indikují, že existuje rozdíl v odměňování mezi podniky pod zahraniční kontrolou a těmi s domácím majitelem. Nadprůměrně vysoké mzdy okolo 40 tisíc korun lze v průmyslu nalézt prakticky jen v první skupině. Příkladem může být Škoda Auto, Bosch Diesel, Linde Gas či Plzeňský Prazdroj.

„Výši mezd určuje jednak očekávaný přínos daného člověka pro firmu a samozřejmě také nedostatek těch opravdu dobrých na trhu. Vyšší mzda může být vykoupena tím, že na těchto pozicích se nehraje na osmihodinovou pracovní dobu a víkendy bez práce, na druhou stranu to nemusí být pravidlem," dodává k výši mezd Alžběta Honsová z personální agentury Randstad.

Odborníci na personalistiku zmiňují sílící konkurenční boj mezi zaměstnavateli.

Naopak na konci oborových žebříčků se zpravidla objevují podniky ovládané domácím kapitálem. Například v automobilovém průmyslu platí nejhůře Brano, které vlastní průmyslník Pavel Juříček. Druhý od konce je výrobce autobusů SOR Libchavy, který patří do holdingu EP Industries miliardáře Daniela Křetínského.

Výrazně podprůměrné jsou také mzdy v podnicích, jež náležejí do holdingu Agrofert vlastněného současným ministrem financí Andrejem Babišem. Právě Babišovy podniky Vodňanská drůbež, Olma a Penam uzavírají žebříček mezd v potravinářství. Taktéž jeho společnosti Fatra a Synthesia „kazí průměr" v chemickém průmyslu.

Pravidlo o spořivých domácích byznysmenech však neplatí absolutně. Například v oboru stavebnictví vedou výší mezd podniky Metrostav a Subterra, za kterými stojí český a slovenský kapitál. Nejhůře zde ze sledovaných velkých firem platí Swietelsky stavební s rakouským majitelem.

Odborníci na personalistiku zmiňují sílící konkurenční boj mezi zaměstnavateli. Spolehlivých a kvalifikovaných dělníků a techniků, stejně jako obchodníků a specialistů na marketing a IT je na trhu zoufalý nedostatek. Kdo nabídne vyšší mzdu, vyhraje. Tlak na růst mezd je silný hlavně v prosperujících regionech – v Praze, středních Čechách, na Brněnsku, Liberecku a Plzeňsku.

Tlak na růst mezd je silný hlavně v prosperujících regionech – v Praze, středních Čechách, na Brněnsku, Liberecku a Plzeňsku.

„Firmy, které společně sídlí v jedné průmyslové zóně a potřebují podobný typ zaměstnanců, někdy uzavírají jakousi gentlemanskou dohodu o tom, že si nebudou přetahovat lidi přeplácením. V některých průmyslových zónách nebo regionech, kde se dohodnout nedokážou, se však přesně tohle děje," říká Alžběta Honsová z Randstadu.

Až překvapivě vstřícné podniky

Při získávání dat o výši mezd vycházel Dotyk.cz ze zveřejněných výročních zpráv a účetních závěrek. Velké české podniky jsou až překvapivě vzorné, drtivá většina z nich již své loňské výsledky zveřejnila v Obchodním rejstříku, některé i na svém webu. Ze zákona mají tuto povinnost splnit do konce roku.

Méně nadšené do zveřejňování dat o svém hospodaření jsou tradičně potravinářské firmy a maloobchodní řetězce. Firmy, které loňské výsledky zatím neoznámily, se v přehledu většinou nevyskytují. Mez výjimky patří obchodní řetězce, mnohé z nich zveřejnily teprve výsledky za období od března 2014 do února 2015. Není to však případ společnosti Ahold Czech Republic, která naposledy reportovala čísla za rok 2013.

Tam, kde to bylo možné, použil Dotyk.cz data za zaměstnance bez nejvyšších manažerů. Jejich vysoké příjmy totiž mohou průměr značně zkreslit. Není to však možné ve všech případech. Některé firmy totiž umějí tuto informaci zamaskovat. Třeba poradenské firmy uvádějí, že nemají žádné top manažery, jiné podniky naopak do této kategorie řadí stovky zaměstnanců – tedy včetně nižších úrovní řízení.

Výpočet průměrných mezd je možný i díky tomu, že podniky v účetních výkazech uvádějí průměrný počet zaměstnanců, a to v přepočtu na plné úvazky. Pokud zde udělají chybu, mohou vycházet velmi svérázné hodnoty. Například v případě firmy Student Agency na základě dat v účetní závěrce vychází průměrná měsíční mzda jen lehce přes 16 tisíc korun.

Podle vyjádření mluvčí Student Agency Radky Šťávové však zaměstnanci na plný úvazek v této společnosti berou téměř 25 tisíc korun měsíčně. „Holding Student Agency zaměstnává 2700 zaměstnanců na nejrůznějších pozicích v dopravě a cestovním ruchu – a to včetně brigádníků, kteří pracují na dohodu o provedení práce," vysvětluje Radka Šťávová.

Sázka na auta se vyplácí

Dotyk.cz se zaměřil nejen na absolutní výši mezd, ale i na vývoj v čase. Výjimečný je v posledních letech obor automobilového průmyslu, který nejen že vytváří nejvíc nových pracovních míst, ale také vykazuje nejvyšší mzdový růst.

Jen za poslední dva roky zde ve sledovaných podnicích narostly příjmy zaměstnanců běžně o 5 až 15 procent; rekord drží výrobce autodílů Grammer CZ s nárůstem o 28 procent. Průměrný plat za 22 sledovaných firem vychází na 37 tisíc korun, zatímco v jiných odvětvích průmyslu se průměr drží jen okolo 30 tisíc.

Výší mezd ani jejich růstem v minulých letech nevynikal chemický průmysl. „Nižší růst mezd ve vybraných podnicích může být způsoben generační obměnou a obměnou středního managementu, kdy odcházejí lépe placení zaměstnanci než ti, kteří na jejich místo nastupují," vysvětluje ředitel Svazu chemického průmyslu ČR Ivan Souček.

Podle Ivana Součka navíc obor dohání své zpoždění v letošním roce. Ve sledovaných chemických závodech v prvních osmi měsících rostla průměrná mzda o 5,3 procenta, stejné tempo růstu vykazoval také obor gumárenského a plastikářského průmyslu.

Nejen peníze rozhodují

K rozdílům ve mzdách v české ekonomice je třeba dodat, že i zde platí, že peníze nejsou všechno. Také tady je platné rčení, že každý je strůjcem svého štěstí. Někdo preferuje vyšší mzdy, jiný relativní jistotu v nadnárodní korporaci (případně ve státní správě) a další dává přednost rodinnému prostředí v menší firmě či vlastnímu podnikání.

Pro mnohé zaměstnance je důležité pracovní nasazení či přístup nadřízených. „Pokud je v blízkých firmách velmi odlišná mzda, může být důvodem například její kompenzace formou benefitů či příjemnějšího pracovního prostředí," vysvětluje Andrea Linhartová Palánová ze společnosti PwC ČR.

Tuto zkušenost potvrzuje také Alžběta Honsová z Randstadu. „Hodně českých zaměstnanců dá přednost jistotě menšího výdělku, pokud je spojen s dlouhodobým pracovním poměrem nebo příjemnou, pohodovou atmosférou," zmínila Honsová.