Nepřátelé státu

Profil - Kellnerův "Viktor čistič"

27. prosinec 2013 četba na 15 minut

Foto: redakce

Jeden z nejbližších spolupracovníků nejbohatšího Čecha Petra Kellnera rozjíždí soukromý byznys. „Mentálně jsem se už rozhodl pro vlastní cestu," řekl týdeníku Dotyk Karel Pražák, muž ze skupiny PPF, který je spjatý s řadou kontroverzních kauz a podnikatelů.

První půle fotbalového zápasu mezi Hvozdnicí B a Vraným nad Vltavou vrcholí. Hráč domácích s číslem devět na zádech dostává balon. I když jdou proti němu dva soupeři, nepřihrává, ale zkouší štěstí při samostatném průniku – ovšem míč mu utíká do autu… Tenhle zápas Karlu Pražákovi moc nevyšel, ani jednou neskóroval a upozornil na sebe hlavně, když se s výkřikem skácel při zákroku protihráče. Ani celá sezona nepřinesla žádný triumf. Pražákův tým nakonec skončil v tabulce šestý ze čtrnácti.

Čtyřiačtyřicetiletý rodák z Českých Budějovic, zemědělský inženýr a někdejší hráč dorostenecké hokejové ligy, ale nemusí truchlit. Přestože ve fotbale hraje pouze okresní soutěž a je jisté, že kvalit Lionela Messiho už nikdy nedosáhne, v byznysu se po boku miliardáře Petra Kellnera zatím stále drží v první lize.

A to určitě i díky vazbám na některé vlivné pražské byznysmeny a politiky, mezi nimiž figuruje i jeden z „kmotrů" ODS Tomáš Hrdlička, nyní prověřovaný policií kvůli podezření z praní špinavých peněz. A také třeba kontaktům na Vladimíra Kroužeckého, Petra Sisáka či Aleše Řebíčka, spjatými s podezřelými aktivitami firmy Key Investments.

Právě Pražák představuje nenápadný svorník mezi lidmi a kauzami, které v minulých letech hýbaly nejen Prahou. Možná i to je důvod, proč se hvozdnický forvard stahuje do méně viditelné pozice, dál od Petra Kellnera, kterému takováto forma zviditelňování určitě neprospívá. Vztah obou mužů byl přitom vždy velmi úzký – Pražák reportuje přímo Kellnerovi. O tom, že nejde pouze o formální a pracovní kontakt svědčí i to, že spolu vyrážejí třeba na houby, což je vedle sportu další z Pražákových koníčků.

Kellnerová Nagyová

Klíčoví hráči českého byznysu Karla Pražáka dobře znají a považují jej za Kellnerova člověka na – diplomaticky řečeno – citlivé záležitosti. „Karel dělal pro Kellnera podobnou práci jako svého času dělala Jana Nagyová pro expremiéra Nečase," tvrdí jeden z podnikatelů, který Pražáka velmi dobře zná. Nemá tím samozřejmě na mysli, že by snad Pražák nechával sledovat Kellnerovu manželku – ale schází se s lidmi, od nichž chce být nejvyšší šéf odfiltrován (viz Pavučina kolem Karla Pražáka).

Pražák nebyl na tuhle práci ve strukturách PPF úplně sám. Dalšími takový lidmi byli například Ladislav Chvátal, Jan Blaško či Tomáš Brzobohatý. Ale třeba dlouholetý Kellnerův spolupracovník Blaško se po krachu finančního partnerství s bývalými majiteli logistické skupiny CS Cargo od „Kellyho" vzdálil – podle jedněch fakticky, podle jiných jen naoko. A podobně rozvolněný je údajně i vztah PPF s vlivným právníkem a formálně hlavním představitelem PPF Investments Tomášem Brzobohatým (viz PPF Investments).

Pražák proto začal vyčnívat a zejména v loňském roce na sebe strhl pozornost při prodeji fotbalového stadionu pražské Slavie. Nedělalo to dobrou reklamu jemu, a už vůbec ne Kellnerovi. Když se tedy v kuloárech mluví o tom, že Pražák od Kellnera odchází a chce se postavit na vlastní nohy, nikdo pořádně neví, zda k tomu byznysmen z Hvozdnice dospěl z vlastní vůle, či zda se tak stalo po Kellnerovu naléhání, aby mu nekazil image „Pana Čistého". Pravda bude někde uprostřed.

Sám Pražák o vlastní emancipaci začal neoficiálně hovořit už na začátku loňského roku, přičemž se nejprve zmiňoval o tom, že má zájem o „pražský byznys". I dnes o osamostatnění stále mluví, a naznačuje určitý vzor v Jiřím Šmejcovi, jenž se coby minoritní akcionář PPF vydal na vlastní byznysovou cestu vybaven majetkovými podíly ve firmách Home Credit a Air Bank.

Pražák se však zároveň tváří, že od „mentálního rozhodnutí" k faktickému rozjezdu soukromého byznysu je ještě relativně dlouhá cesta. Hovoří o tom, že k odtržení ještě nedošlo zejména kvůli zdravotním potížím, s nimiž se v posledních měsících potýkal. „Není také mým stylem zanechávat za sebou nějaké pomníčky, odcházet od rozdělané práce," mluví o dalších důvodech. V poslední době se prý například podílí na vypořádání prodeje České pojišťovny italskému koncernu Generali.

Na vlastním písečku?

Karel Pražák se s reportéry týdeníku Dotyk sešel. Své záměry odkryl, ale oficiálně je komentovat nechce: „Já přece nejsem ničím zajímavý." Přes původní příslib neodpověděl ani na konkrétní otázky ohledně transakcí, jichž se podle informací Dotyku v minulosti osobně účastnil. U mnohých přitom není zcela jasné, zda v nich reprezentoval Kellnera, či již šlo o jeho sólo akci. Týká se to například případu, kdy skupina PPF usilovala o ovládnutí pražské firmy Eltodo, klíčového českého hráče na poli veřejného osvětlení a tunelových technologií.

I sám Pražák v rozhovoru připustil, že Eltodo, které nakonec skupina PPF nezískala, si chtěl koupit sám pro sebe. „Taková varianta sice existovala, ale už je to rok a půl," namítá. Není bez zajímavosti, že v jisté fázi prodeje Eltoda byla za kupce označena finanční skupina Natland. I k té má Pražák blízko. Třeba tím, že Natland v červnu 2011 převzal balík zhruba 19 procent akcií v Pražských službách, který původně patřil PPF – a kde Pražák seděl v představenstvu.

Jak se později ukázalo, Natlandu ve skutečnosti patřilo v Pražských službách jen 17,3 procenta akcií, na další necelá dvě měla firma „jen" opční právo. Kdo byl jejich vlastníkem se neví – firma Natland to už dnes nechce komentovat – ale i někteří lidé blízcí vedení pražského magistrátu tvrdí, že v Pražských službách měl (a možná stále má) minoritní podíl právě Karel Pražák. Ten pouze připouští, že k byznysu, jemuž se Pražské služby věnují – nakládání s komunálním odpadem a teplárenství – má podobně blízko jako k bankovnictví a pojišťovnictví.

Klíčový muž Hrdlička

Pražákova kooperace s Natlandem může mít hlubší logiku. Mezi českými miliardáři se už asi dva roky mluví o tom, že své peníze do Natlandu vložil již zmíněný pražský „kmotr" z ODS Tomáš Hrdlička, společně s dříve podobně vlivným kolegou Romanem Janouškem, jenž je nyní také v hledáčku policie. „Byl jsem svého času u jednání, z něhož naprosto zřetelně vyplynulo, že šéf Natlandu Tomáš Raška tam má jen 15 procent, a Hrdlička s Janouškem zbylých 85 procent," tvrdí jeden z nejvýznamnějších českých finančníků, přičemž nezastírá, že se situace mezitím mohla změnit.

Hrdlička původně svou investici v Natlandu váhavě připouštěl, ale když se o věc začala více zajímat média, popřel ji a sama finanční skupina Natland to označila za lež. Každopádně údajný investor Hrdlička není pro Pražáka cizí člověk. Sám „kmotr" se totiž nijak netají tím, že Pražáka zná „velice dobře" už přes dvacet let. „Tomáše Hrdličku samozřejmě znám, poznal jsem se s ním přes jeho manželku, s níž jsem pracoval, ale určitě bych jej za blízkého přítele neoznačil," relativizoval ale při schůzce vzájemný vztah Pražák.

Hrdlička, klíčový člověk ODS na Praze 10, přitom propojuje Pražáka s dalšími pražskými obchody, které řadu měsíců plnily první stránky novin. Jde o případ investiční společnosti Key Investments (vyvádění peněz z radnic) a na něj navázanou kauzu s podivnými převody vlastnictví fotbalové Slavie a jejího stadionu ve Vršovicích, o čemž informoval především server Česká pozice. Do Slavie i jejího stadionu investoval i zmíněný Natland. Posledním střípkem tohoto příběhu bylo loňské nařčení Pražáka, že je skrytým vlastníkem slavistického stadionu. On sám to vehementně popírá: „Je to úplný nesmysl."

Při rozmotávání případů Pražských služeb, slavistického Edenu, Key Investments a dalších se ale zdá být stále zřetelnější, že nemůže jít o několik separovaných kauz, nýbrž o jednu jedinou s několika bočními větvemi. Jména hlavních protagonistů se totiž nápadně často opakují: Petr Sisák, Vladimír Kroužecký, Tomáš Hrdlička, Aleš Řebíček – a Karel Pražák.

Například Hrdlička ani nezastírá, že Sisáka (známého z tunelování CS fondů) dobře zná a už od roku 1996 je v kontaktu i s exministrem dopravy Alešem Řebíčkem. Týdeníku Dotyk vyprávěl také příběh, jak musel hasit konflikt Sisáka s Kroužeckým, kteří původně byli v Key Investments společníky. „Kroužecký – člověk trpící různými fobiemi – začal nenávidět Sisáka i Karla Pražáka. Pomáhal jsem je znovu dávat dohromady," vzpomíná Hrdlička, který taktéž třeba hájí smysluplnost a hospodárnost výstavby fotbalového svatostánku v Edenu, kde hraje své zápasy Slavia, ovládaná exministrem dopravy Alešem Řebíčkem.

Severočeští chemici

Aleš Řebíček, někdejší akcionář ústecké stavební firmy Viamont, spolu s Petrem Sisákem (nejspíš faktickým majitelem ústecké Spolchemie a její mateřské společnosti ViaChem) přitahují pozornost i k další části tohoto příběhu, kterou lze označit za větev severočeskou. S pražskou kauzou společnosti Key Investments – vysávání peněz z některých radnic městských částí (mimo jiné z „Hrdličkovy radnice" na Praze 10) pomocí investic do nelikvidních akcií ViaChemu – i s výstavbou slavistického stadionu totiž úzce souvisí. Právě tento souhrn faktů dává tušit, že vztahy zmíněných lidí nemohou být náhodné.

Pražákovo jméno se objevuje i v ústeckém byznysu několikrát. Kellnerův muž se historicky podílel už na tom, když PPF na čas vstoupila do bývalé ústecké chemicko-potravinářské firmy Setuza. Poté, co Setuzu získal se svým ViaChemem Petr Sisák, byl Karel Pražák u transakcí, jež umožnily prodej lukrativního majetku nadnárodnímu koncernu Glencore. Někteří původní věřitelé Setuzy se přitom dosud marně domáhají vyplacení svých pohledávek. Naposledy se Pražákovi loni povedla akce se samotnou Spolchemií. Její dluhy díky jeho aktivitě převzala Poštová banka (ovládaná skupinou J&T, jež si dobře rozumí i s Petrem Sisákem).

Spekuluje se o tom, že z chemičky bude díky tomu možné opět vyvést lukrativní majetek a dluhy nechat v prázdné skořápce. J&T ani banky to nekomentovaly, Karel Pražák jen uvedl, že vše probíhá zcela průhledně a „nyní se čeká", kdo případně projeví o Spolchemii zájem. Pražákovo jméno je skloňováno i v souvislosti s dalším citlivým případem, insolvenčním řízením v developerské společnosti ECM, která plánovala výstavbu nových mrakodrapů v Praze na Pankráci. Skupina PPF se zde v pozici věřitele domáhala svých pohledávek v konkurenci s řadou jiných věřitelů. Klíčovou osobou případu se nakonec stal insolvenční správce Ivo Hala. Jde o muže, v jehož advokátní kanceláři je formálně zaměstnán již několikrát zmíněný Petr Sisák.

Manažeři ECM a někteří věřitelé v neoficiálních rozhovorech tvrdí, že jmenování Haly jako insolvenčního správce prosadil u pražského městského soudu Karel Pražák (který má jako dlouholetý obchodník s pohledávkami i velmi dobré kontakty v justici), aby celé řízení směřovalo ke konkurzu, což chtěla PPF. Jak se to podařilo, že byl jmenován právě Hala, o němž i sám Pražák říká, že se s ním poznal jako se zástupcem protistrany v kauze Setuza? Týdeník Dotyk žádal o vysvětlení předsedu Městského soudu v Praze Jana Sváčka, který osobně Halu za správce určil. Ten ústy své mluvčí Markéty Puci prohlásil, že šlo o výběr v souladu s nastaveným systémem ze seznamu zvláštních správců. „Z tohoto seznamu předseda soudu určuje správce postupně bez ohledu na charakter insolvenčního řízení. Určen je vždy správce následující v abecedním pořadí po správci určeném naposledy," vylučuje ale mluvčí osobní ovlivnění.

Věci veřejné i neveřejné

Fotbalový útočník SK Hvozdnice se dokáže orientovat i mimo klasický byznys, jak naznačují některé události po parlamentních volbách v roce 2010. Měl to být právě Pražák, kdo ve spolupráci se zákulisním hráčem pražské ODS Hrdličkou přivedl k šéfovi PPF Petru Kellnerovi lídra strany Věci veřejné Víta Bártu. Bárta, který setkání nepopírá, se měl stát jakýmsi náhradním politickým spojencem (místo původně favorizované Paroubkovy ČSSD, která ve volbách nakonec neuspěla) při neskrývané snaze skupiny PPF o zrušení údajně zmanipulovaného stomiliardového „ekotendru". Ani Hrdlička, který se podle vlastních slov zasadil o politický vzestup Věcí veřejných, nevyloučil, že schůzku Bárty s Kellnerem tehdy pomáhal dojednat. Neuvádí ale podrobnosti. Jen Karel Pražák svou spoluúčast opět popírá.

I jinde už lze přitom zaznamenat Pražákovu aktivitu ve spojení s vysokou politikou. Podnikatel Tomáš Plachý, stojící za skupinou Safina, si jej vybavuje jako účastníka jednání při privatizaci podniku zahraničního obchodu Technoexport. V celém případu šlo zejména o lukrativní palác Koruna na Václavském náměstí, kolem něhož se točila i finanční skupina J&T a přítel někdejšího premiéra Topolánka Marek Dalík. Plachý popsal dobovou schůzku, na které se sešel on, Dalík, lobbista J&T Dušan Palcr, Petr Polák z ministerstva průmyslu a Karel Pražák. Čí zájmy tehdy Pražák hájil, zda Kellnerovy, či své, neozřejmil. Ale i zde se objevoval Petr Sisák.

Všechno tohle v souhrnu mohou být důvody, proč se další z Kellnerových manažerů od nejbohatšího Čecha odstřihuje a dál už chce podnikat jen na vlastní triko. To ale ještě neznamená, že spolu v budoucnu nebudou dělat žádné obchody. Je pravděpodobnější, že tak jako v jiných případech přejdou na model oboustranně prospěšné kooperace a dělení zisků, stejně jako se to rýsuje u Jiřího Šmejce. Pražákova podnikatelská budoucnost nepochybně zajímá i všechny fotbalisty ve Hvozdnici a okolí. Je totiž veřejným tajemstvím, že právě z Pražákových peněz je financována například zdejší Povltavská fotbalová akademie.

Právě Pražák, kterému nedávno firma Syner dobudovala ve Hvozdnici luxusní dům, měl stát u zrodu tohoto sportovního projektu, kdy se tři obce jižně od Prahy – Davle, Měchenice a Hvozdnice – spojily a začaly koncepčně pracovat s mládeží. Dnes už mají pět týmů. „Řeknu vám to na rovinu – bez Karla Pražáka by akademie nikdy nemohla fungovat, z peněz rodičů bychom to neutáhli," přiznává a zároveň chválí velkorysost mecenáše jeden z fotbalových činovníků.