Promění se velké nemocnice? Plán naráží

10. únor 2017 četba na 4 minuty
Ilustrační foto.

Ilustrační foto.

Foto: Deník/Martin Divíšek

Česko léta řeší problém: nejsou žádná zákonná pravidla pro to, jak by měly spolupracovat nemocnice a lékařské fakulty, které vychovávají mediky. Podle lékařů všechno funguje jen „na dobré slovo". Změnit to měl nový zákon o univerzitních nemocnicích, který sepsalo ministerstvo zdravotnictví.

Jenže podle akademiků se nepovedl. Radši prý budou dál fungovat bez pravidel.

Jeden příklad za všechny: pacienta operuje v nemocnici dlouholetý profesor. Výkon provádí v rámci výuky. „V daný okamžik nelze rozklíčovat, jestli pracuje pro nemocnici, nebo pro fakultu," popisuje děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo.

Podobně problematických momentů se najde v českých nemocnicích víc. „Všechno funguje jen podle jakéhosi zvykového práva a díky dobrým vztahům fakult s nemocnicemi," popisuje Šedo. Akademici by proto uvítali normu, která by tyto problémy vyřešila. Česko by se podle nich mohlo inspirovat v zahraničí, kde nemocnice a fakulty působí pod jednou hlavičkou – jako univerzitní nemocnice.

FOTOGALERIE

Ilustrační foto Ilustrační foto. Ilustrační foto.

Ministerstvo zdravotnictví nyní návrh zákona o univerzitních nemocnicích sepsalo. Do připomínkového řízení ho poslalo minulý týden. Vláda by ho měla projednat do konce února, platit by mohl začít už příští rok. „Vtáhneme do řízení nemocnic lékařské fakulty. Uděláme to tak, že ve statutárním orgánu nemocnic budou sedět zástupci fakult a zaměstnanců," popsal hlavní změny ministr. Tím se podle něj stávající problémy vyřeší.

Ušitý horkou jehlou

Univerzitní nemocnice se také stanou samostatnými subjekty, které nebudou podléhat některým regulacím. Budou si moci vzít půjčku, což doposud nemohly. Za své hospodaření ponesou větší odpovědnost. „Na přijetí normy je v akademické obci naprostá shoda," komentoval vznik zákona poradce ministra Roman Prymula. Jenomže ministerstvo nakonec narazilo.

„Navržený zákon náš problém neřeší. Naopak, představuje celou řadu rizik," reagoval na dokument Šedo. Problematické je podle něj třeba nastavení rozhodovacích pravomocí – v radě univerzitní nemocnice sice budou podle prvního návrhu sedět odbory a lidé z ministerstva zdravotnictví či financí, chybět ale bude zástupce školství. „Jde přitom o vzdělávání lékařů," připomíná akademik. Zákon je podle něj ušitý příliš horkou jehlou. V této podobě by se rozhodně schvalovat neměl.

Rozevřou se nůžky

Spokojení nejsou ani další lékaři a právníci. „Ten zákon už je pro mě nyní neakceptovatelný," tvrdí lékařka a senátorka Alena Dernerová. Vadí jí, že norma zavádí nerovnost mezi vybranými nemocnicemi a „zbytkem světa". Vybrané špitály, které se překlopí na univerzitní, totiž budou mít zaručenou smlouvu s pojišťovnami. A to bez ohledu na to, jestli hospodaří dobře. Nelíbí se jí ani paragraf, podle kterého může ministerstvo organizace sloučit. „Obávám se, že se tím uvolní ruce pro prodej některých zařízení či nemovitostí," řekla.

Podobně se vyjádřil také šéf České lékařské komory Milan Kubek. „Ministerstvo by mělo spíš vytvořit síť páteřních nemocnic, které by zajistily, že se nebudou rozdíly v dostupnosti zdravotní péče mezi městy a venkovem dále prohlubovat. To je opravdový problém. Není to jen o několika málo velkých nemocnicích," řekl. Navržený zákon naopak nůžky mezi regiony dál prohlubuje.

Podle právníka Platformy zdravotních pojištěnců Ondřeje Dostála zase není dořešena odpovědnost členů vedení nemocnice za hospodaření. „Ze zákona nelze dovodit jasná pravidla pro odpovědnost za mizerný ekonomický výsledek, který bude spíš pravidlem než výjimkou. Ředitel sám nic nesmí, rada bude kolektivně neodpovědná, chybí odkaz na pravidla běžná v normálních korporacích," hodnotí normu Dostál. Budoucí univerzitní nemocnice mají přitom obrat kolem padesáti miliard korun.

Ministerstvo zdravotnictví původně sepsalo zákon o neziskových nemocnicích, ten ale odmítla odborná veřejnost i legislativní rada vlády. Norma o univerzitních nemocnicích měla tento návrh částečně nahradit. Původně se měly na neziskovky změnit tři desítky lůžkových zařízení, jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví. Měly tím získat některé daňové úlevy. Pojišťovny s nimi měly povinnost uzavřít smlouvu o úhradě zdravotních služeb.

Nyní jsou nemocnice, kterých se má změna týkat, příspěvkovými organizacemi. Tato právní forma má ale podle ministerstva i podle odborné veřejnosti řadu nedostatků.

Nemocnice.