Buzerace státu

Proti evropské směrnici o zbraních protestují i spolky vojenské historie

19. duben 2017 četba na 5 minut
Podobné výjevy na historických bitvách by mohly patřit minulosti.

Podobné výjevy na historických bitvách by mohly patřit minulosti.

Foto: DENÍK/Attila Racek

České a moravské spolky vojenské a oživené historie spustily iniciativu bojující za to, aby v Česku zůstaly zachovány stávající podmínky držení zbraní pro pořádání historických rekonstrukcí a pro sběratelství. Nová evropská směrnice by podle nich znemožnila pořádání historických slavností a rekonstrukcí bitev tak, jak je známe.

"Pokud by český právní řád implementoval novou evropskou směrnici o kontrole nabývání a držení zbraní, nedala by se řada dnes běžných historických akcí už uskutečnit," říká Martin Šavel, zakladatel nové Iniciativy spolků vojenské historie ČR, a současně předseda skupiny historického šermu a vojenství Alt-Stargemberg Olmütz a velitel takzvaného Spojeného bělohorského regimentu (sdružení rekonstruující období třicetileté války). Nová iniciativa spustila web Historie nezabije a snaží se seznámit veřejnost s možnými dopady směrnice.

FOTOGALERIE

Dvě stě padesát francouzských vojáků se na Slavkovském bojišti postavilo proti přesile koaličních vojáků v uniformách ruské a rakouské armády. Dvě stě padesát francouzských vojáků se na Slavkovském bojišti postavilo proti přesile koaličních vojáků v uniformách ruské a rakouské armády. Při loňském ročníku rekonstrukce bitvy se dvě stě padesát francouzských vojáků postavilo proti přesile koaličních vojáků v uniformách ruské a rakouské armády.

Ta ruší současnou podobu kategorie zbraní D, tedy zbraní nepodléhajících registraci, kam dosud patřily zbraně používané právě pro rekonstrukce (tedy například repliky zbraní určených pro střelbu výhradně slepými náboji nebo zbraně zkonstruované na principech doutnákových, kolečkových, křesadlových či perkusních zámkových systémů). Tyto zbraně přesouvá do kategorie C, tedy do zbraní vyžadujících zbrojní průkaz nebo licenci.

Směrnice navíc zakazuje zásobníky a zásobovací ústrojí o vyšší kapacitě než 10 ran. To by výrazně omezilo například vystavování či používání replik zbraní z druhé světové války, protože ani kulometné pásy s delaborovanou municí, které slouží jen jako dekorace, by se už nedaly použít. Úprava by se tak podle vojenských spolků dotkla prakticky všech vojenských historických akcí od období středověku až po novodobé dějiny. 

"Slavnostní salvu mušket na náměstí při historických slavnostech by šlo například odpálit jen tehdy, pokud by bylo náměstí prohlášeno za dočasnou střelnici. Což by vyžadovalo nákladný a časově zdlouhavý balistický posudek. Daleko pravděpodobnější ale je, že organizátoři zejména menších historických slavností by za takových podmínek na jejich přípravu úplně rezignovali. Přetrhla by se kontinuita, mladí by už s takovým koníčkem vůbec nezačínali," vysvětluje Šavel.

Mezi podporovatele nové iniciativy patří i zastupitelé některých měst a obcí, kteří v pořádání podobných akcí vidí společenský, historický i ekonomický přínos. Například podle Radka Balcárka, člena komise pro rozvoj cestovního ruchu Rady města Hradce Králové a ředitele projektu vzpomínkových akcí Königgrätz 1866 (1992-2017), navštívilo loňskou třídenní akci připomínající bitvu u Hradce Králové z roku 1866 kolem 50 000 diváků.

"Jde o počty lidí, kteří zde po tři dny využívali místní služby, ubytovávali se, stravovali a využívali místní infrastrukturu. Pokud by každý z nich utratil během těch tří dnů tisíc korun, představuje to padesát milionů korun, které zůstaly v regionu. A dá se předpokládat, že ta útrata byla spíš vyšší," říká Balcárek.

Pro některé obce znamenají historické slavnosti spojené s rekonstrukcí vojenských či bitevních scén i důležitou součást vlastní identity. Třeba Králíky v pohoří Králický sněžník mají turistický ruch opřený o to, že se zde zachoval největší soubor pevností vojenského pevnostního systému z roku 1938.

Obec Březno u Chomutova, která stojí v Ústeckém kraji prakticky na okraji povrchového uhelného dolu, zase začala v posledních letech lákat turisty na to, že zde začátkem července pořádá takzvané indiánské války - rekonstrukci některé z bitev z doby dobývání Divokého západu.

"Můžeme se i ptát, co by byl Slavkov bez rekonstrukce slavkovské bitvy. Je to největší napoleonská bitva u nás, jejíž rekonstrukce se účastní každoročně tisíc reenactorů z řady zemí (při významných výročích až 3500), a přihlíží jí deset až třicet tisíc diváků. Plzeňské Slavnosti svobody, což je vzpomínková vojensko-historická akce pořádaná u příležitosti osvobození západních Čech americkou armádou v roce 1945, navštěvuje pravidelně padesát až sto tisíc diváků nejenom z České republiky," připomíná další příklady už zmíněný web Historie nezabije.

Oživování historie se podle tohoto webu z významné části dotýká vojenství, a vojensko-historické akce jsou tak nejen divácky populární, ale představují i edukativní prvek a jsou nositeli historického odkazu. Právě rekonstrukce vojenských akcí přitom patří při podobných slavnostech mezi nejatraktivnější a nejžádanější body programu.

Iniciátoři projektu se tak staví v kritice směrnice k části českého politického spektra a k ostatním sdružením, která vyslovila nesouhlas s jejím potenciálním přijetím (LEX - sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, Petice proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU a Českomoravská myslivecká jednota). Podle nich by se směrnice dotkla přibližně 11 350 střelců - reenactorů (reenactment je souhrnný pojem pro oživování různých historických období) a zasáhla soukromý či klubový majetek uložený ve zbraních za víc než 450 milionů korun.

Všechny výše uvedená sdružení proto usilují o zachování současného zákona o střelných zbraních a střelivu.