Design a architektura

ReSite: sdílená data jsou pro města otázkou života a smrti

23. červen 2017 četba na 7 minut
Mezinárodní konference o urbanistice reSite

Mezinárodní konference o urbanistice reSite

Foto: ilustrační foto reSite

Data veřejného zájmu, která se týkají dojíždění, logistiky, energetiky a podobně, musí být sdílena. Nikdo neřeší, zda jsou soukromá či veřejná. Pokud jsou předmětem veřejného zájmu, musí je soukromý sektor s městy sdílet. Zaznělo to na prvním dnu letošní konference o urbanistice reSite.

Městská infrastruktura znamená pro firmy velkou příležitost a po jejím budování je velká poptávka. Ale ne vždy se umí veřejný a soukromý sektor domluvit na tom, jak by měla vypadat a co má splňovat. Oba totiž mluví trochu jiným jazykem. Soukromý sektor pohání touha po zisku a chce mít výnosy vyšší než investice. Veřejný by měl zase správně rozeznávat potřeby městského rozvoje a občanů.

FOTOGALERIE

Ternes-Villiers Taikoo Place Arnhem Unstudio

Zaznělo to na konferenci o urbanistice reSite, kde řečníci z řady zemí představily případové studie rozvoje různých měst. Konference se koná ve dnech 22. a 23. června v Praze.

Znovuzrození Lisabonu

"Před deseti lety se Lisabon ocitl na pokraji bankrotu. Ubývala mu populace, město kolabovalo a rozpadaly se budovy. Lidé se ptali, co se s Lisabonem děje, a to vedlo k další ztrátě motivace v něm žít," popisoval výchozí situaci portugalské metropole v posledních deseti letech Rui Romos-Pinto Coelho, šéf Investiční agentury pro Lisabon, která podle jeho slov funguje jako soukromo-veřejnoprávní start-up a má na starost rozvojové plány města.

Podle něj pomohly situaci řešit dva klíče. Jedním z nich byla krása města. Lisabon, nazývaný městem sedmi pahorků, se zaměřil na rozvoj cestovního ruchu. V kritickém roku 2007 hostil start Rallye Paříž - Dakar, začal podporovat i další projekty, které by přilákaly turisty.

Dalším východiskem z krize se stala podpora start-upů a start-upového podnikání. Lisabon se stal jedním z evropských center v oblasti kreativního podnikání, protože pro tyto účely uvolnil například objekty bývalých továren a vytvořil pobídky, aby start-upisty nalákal. 

"Krize pomohla městu v tom, že mladí lidé mohli volit jen ze tří možností: buď emigrovat (a mnozí skutečně emigrovali), nebo zůstat bez práce, nebo začít dělat sami na sebe. Byla to velká změna, lidé na ni nebyli připraveni, ale byla to příležitost," uvedl Coelho. Kdyby měl podle jeho slov realizovat tehdy obnovu centra magistrát, stálo by to miliardy, ten se ale rozhodl jít spíš cestou privatizace a investiční podpory.

"Stačilo vytvořit pobídky, změnit legislativu a šlo to samo," tvrdil Coelho. "Město si nemohlo dovolit investovat do velkých projektů, ale mohlo podpořit stovky malých. Posílilo třeba projekt Start-up Lisabon, který byl zvolen v lidovém hlasování. Centrem start-upového podnikání jsme se stali už v roce 2005 a následně jsme za ně dostali i cenu Eurovize. Média začala o tomto fenoménu psát a sehrála tak velkou roli, protože pomohla přilákat další investory. I díky tomu se lonii přesunulo pořádání tradiční mezinárodní konference Web Summit z Dublinu do Lisabonu," řekl šéf městské investiční agentury.

Konference Web Summit je tradičním setkáním tisíců startupů, zavedených firem, investorů, podnikatelů, konzultantů a inovátorů. Založil ji Paddy Cosgrave, který loni zanevřel na Dublin poté, co mu prý Irové nevyšli vstříc ohledně záruk a jeho požadavků na infrastrukturu. Zcela opačně se podle Coelha postavil k věci Lisabon. "Byl vybrán mimo jiné proto, že naši podnikatelé vyvíjeli tlak na organizátory konference, že si přejí její zorganizování právě tady, dávali najevo, že ji podpoří, a organizátoři vnímali ze samotného Lisabonu velkou snahu. Díky tomu všemu budeme Web Summit hostit minimálně tři roky."

Na otázku, zda klíčem k obratu byla infrastruktura, Coelho odpověděl, že ano i ne. "Lisabon už rozvinutou infrastrukturu měl,  ale velkou součástí úspěchu byly měkké strukturální změny, reorganizace, uzavírání partnerství, motivace partnerů a přístup vedení města. To vše mělo velký vliv."

Podle Coelha nyní zažívá Lisabon už tři roky po sobě rekordy v oblasti investic do nemovitostí, do cestovního ruchu i do podnikání. Meziroční nárůsty cestovního ruchu podle něj činí 40 až 60 %. K velkému oživení došlo i v oblasti nové výstavby. "Oživení bylo úžasné, na druhé straně jdou kvůli tomu nahoru ceny bydlení. Město na to reagovalo tak, že zahájilo nový projekt 7000 bytů v dostupném bydlení. Projekt spočívá v tom, že poskytne investorům své pozemky zdarma, pokud na nich vystaví dostupné bydlení," uzavřel Coelho.

Mezinárodní časopis o designu Wallpaper udělil v letošním roce Lisabonu titul Best City for 2017. "Když je město vynalézavé, začnou být vynalézaví i jeho obyvatelé. Pokud vytvoříte energii, vrátí se vám. Čím víc podpoříte tvořivost, tím víc rozvinete v mladých schopnost být iniciativní, což platí i při výstavbě města," uvedla na ReSite americká krajinná architektka Kathryn Gustafsonová.

Města musí definovat hru

Města jsou živými organismy a při jejich rozvoji je nejdůležitější už zmíněná "měkká část" - ne tedy ani tak obří investice, jako spíš vytvoření podmínek pro všestranný rozvoj. Města se ale přitom nesmějí nechat investory "vláčet". Musí si nad celkovým rozvojem udržet kontrolu a musí mít k tomu podklady a data. Tuto skutečnost zopakovalo na konferenci Re:Site hned několik urbanistů i politiků.

"Města musí definovat pravidla hry. Nemůžete akceptovat, že vám bude soukromá firma určovat, co patří do pojmu smart city (chytré město, pozn. aut.) a co ne. Poslední slovo musí mít město," uvedl třeba místostarosta Paříže Jean Louis-Missika. Dobrým příkladem je podle něj takzvaná logistika posledního kilometru.

"Ve městě máte řadu klíčových logistických center, důležitých pro to, aby obsloužily obyvatele i z těch nejvzdálenějších okrajů. Musíte stále promýšlet jejich dostupnost a vymezovat pro ně prostor. Centra pak může provozovat někdo jiný, ale rozhodování o tom, kde budou, si musíte nechat ve svých rukách," řekl pařížský místostarosta.

Současným největším problémem Paříže je podle jeho slov bezpečnost, která se zhoršila v důsledku opakovaných teroristických útoků, dalším pak je migrační krize. "Na ulicích Paříže jsou tisíce migrantů, a to i v blízkosti záchytných center, která jsme jim nabídli, protože nejsme schopni uřídit jejich toky," sdělil místostarosta.

Paříž podle něj řeší také problémy s úklidem. "Hustota obyvatel Paříže je jedna z největších na světě. Závod mezi těmi, kteří ulice špiní, a mezi těmi, kteří je uklízejí, se tak stále hůře vyhrává. Máme problémy i s dopravními zácpami nebo s náhradní dopravou, pokud se kvůli poruše či nehodě zastaví metro. To vše musíme řešit kombinací krátkodobých i dlouhodobých opatření, která budou vzájemně vyvážena," pokračoval zástupce Paříže.

Paříž proto usiluje podle jeho slov o to, aby veškerá data o dojíždění, logistice a energetice byla sdílena, lhostejno, zda pocházejí ze soukromých nebo veřejných zdrojů. "Pro město je to otázka života a a smrti. Podle nového francouzského zákona jsme zavedli pojem dat veřejného zájmu, Nikdo neřeší, zda jsou soukromá či veřejná. Jsou-li předmětem veřejného zájmu, musíme přimět soukromý sektor, aby je s námi sdílel," uzavřel Missika.